Limburg nad Lahnou - katedrála sv. Jiří I. - historie (Limburg an der er Lahn - Georgsdom I. - Gesichte)


Jednoznačnou dominantou i nejvýznamnější památkou hesenského města Limburg je bezesporu zdejší katedrála sv. Jiří. Tato skvostní stavba z I. třetiny 13. století ve své podobě spojuje závěrečnou fází tzv. rýnského románského slohu s francouzskou ranou gotikou a občas si o ní můžete přečíst, že je zasvěcena nejen sv. Jiří, ale i sv. Mikuláši. Jedinečnost limburského Dómu spočívá mj. v tom, že se pyšní celkem sedmi věžemi, čemuž se žádný jiný německý svatostánek nemůže rovnat.
Katedrála se tyčí na vápencovém ostrohu nad řekou Lahnou a její adresou je náměstí Domplatz č. 2. Jádro chrámu pochází z let 1190 až 1232, aby v průběhu 15. století byla vybudována Erasmova kaple a sakristie. V polovině 18. století pak došlo k částečné barokní přestavbě (mj. centrální věž) a v letech 1967 až 1991 k rekonstrukci katedrály (mj. venkovní barvy).
Současná podoba Dómu vznikla raně gotickou přestavbou někdejší raně románské baziliky a je považována za možná nejvýznamnější stavbu v přechodném rýnském stylu. Je přitom zvláštní, že celá neobvyklá architektonická historie katedrály byla zmapována teprve ve 21. století.
Stavba předchůdce dnešní katedrály byla zahájena okolo roku 910 a první limburské relikvie sv. Jiří sem byly zřejmě převezeny z Mohuče. Současně s kostelem vznikl klášter, který byl od počátku chráněn sousedním hradem. S touto částí historie je spojen zejména Konrad Kurzbold a následně Ysenburgové. V roce 1407 se stal Limburg součástí trevírského kurfiřtského státu a roku 1802 byl klášter zrušen. O dalších 25 let později se paradoxně stal bývalý kolegiátní kostel sv. Jiří katedrálou.
V následujících řádcích si historii katedrály představíme podrobněji:
Stavba prvního kostela na „Limburské skále“ byla snad zahájena již v 9. století. Předpokládá se ovšem, že tento předrománský kostel byl definitivně dokončen až v roce 940. V 11. století zde pak byla postavena raně románská sloupová bazilika, ve které se dochovala předchozí stavba jako loď (na tomto bodě se ovšem odborníci příliš neshodují). Ta již měla v podstatě stejnou velikost jako dnešní kostel a pochází z ní velká část obvodových zdí a také kaple transeptu jsou částečně zbytky chórových věží. Přestavba této baziliky začala před rokem 1190 a dala již limburské katedrále její současnou podobu. Interiér chrámu přitom vycházel ze vzoru katedrály v Laonu, tedy ze stylu francouzské gothique primitif.
Samotná stavba byla tak trochu kompromisem, způsobeným hlavně statikou (nová gotická okna, asymetrická poloha západního portálu, podpěry nových žebrových kleneb, nepravidelné rozestupy opěráků lodi i vnitřních pilířů, triforium). Některé anomálie se však přisuzují snaze udržet centrální polohu hrobu donátora Konrada Kurzbolda. Nová stavba byla v roce 1230 z velké části dokončena a o 5 let později i trevírským arcibiskupem vysvěcena. Zasvěcena tehdy byla sv. Jiří a sv. Mikuláši z Myry, což svědčí o sponzorství llimburských kupců. Jistým paradoxem je tedy fakt, vzhled kostela je až pozoruhodně jednotný.
Jak stavba postupovala, vznikla myšlenka přidat k transeptu a chóru také galerie. Vložením triforia mezi galerii a klenbu v roce 1205 vedlo k původně nezamýšlené výšce budovy a větší strmosti proporcí. Kolem roku 1225 byl kostel zcela zaklenut a do roku 1232 byly dokončeny závěrečné práce na horních patrech západních věží, křížení a příčné lodi
V této době byl skalnatý vrchol „katedrálního“ kopce prostornější než dnes, později však docházelo k opakovanému zřícení části skal. Zřejmě proto byly pouze dvě severní věže postaveny ve 13. století, zatímco ty jižní až v roce 1863. O deset let později byla zbořena kapitulní síň a odstraněny veškeré vnější omítky. Obnažené zdivo se brzy začalo poškozovat, ale teprve v v letech 1968 až 1972 získala katedrála nové omítky a barvy ve středověkém stylu.
Limburg an der Lahn
Příspěvky z okolí Limburg nad Lahnou - katedrála sv. Jiří I. - historie (Limburg an der er Lahn - Georgsdom I. - Gesichte)

































