Liptická vyhlídka v Duchcově po rekultivaci dolu

Liptická vyhlídka v Duchcově po rekultivaci dolu

Na místě, kde stojí nyní vybudovaná vyhlídka po rekultivaci dolu, stávala kdysi osada Liptice, jejíž původ pochází okolo r. 1209, kdy patřila ke hradu Rýzmburk v Oseku. V 16. století patřily Liptice k oseckému klášteru a později k městu Duchcov.

Tak jako většinu měst a obcí, když zuřila třicetiletá válka, Liptice doslova vylidnila.

Dominantou obce byl barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1727, na jehož stavbě se podílel slavný architekt Octavio Broggio. Stála tu také zajímavá stavba na vyvýšeném pahorku – velký statek z 18. století.

V polovině 19. století se započala v okolí těžba, která předznamenala nejen zánik mnoha obcí, ale také i zánik Liptic.

V r. 1868 se začalo s těžbou dolu Petr a Pavel a tím se navýšil počet pracovních sil a také i počet obyvatel obce Liptice. Bydlelo zde okolo 700 – 800 obyvatel, postupně se ale jejich počet snižoval. Liptice neměly vlastní školu a tak děti docházely do školy v Duchcově. Škola zde byla postavena až v r. 1931. Válkou byly školy zrušeny, ale po válce opět obnoveny a vesnice se dočkala osamostatnění v r. 1954. Předtím patřila pod Ledvice.

Začaly se nést zprávy, že bude ves likvidována v důsledku těžby uhlí. Na místním hřbitově se nesmělo již pohřbívat a v letech 1964 – 1965 byly postupně uzavírány všechny komunikace. Když byla v r. 1974 zlikvidována obec Hrdlovka, rozhodlo se, že se zruší i obec Liptice. Začalo se rychle stavět panelové sídliště na okraji města směrem k Oseku pro zhruba 200 obyvatel z obce Liptice, která byla úředně zrušena r. 1976.

A tak se začalo těžit uhlí….

Uběhla mnohá a mnohá léta a po vytěženém prostoru tu byla díky iniciativě Společnosti přátel města Duchcova a Města Duchcova a ještě i díky také vstřícnosti Severočeských dolů a.s. Chomutov vybudována tzv. „Liptická vyhlídka.“

Liptická vyhlídka je označována jako první námořní přístav v Česku, ale samozřejmě fiktivní. Do Duchcovské maríny se zapojili dobrovolníci 16. a 17. srpna 2014. Má evokovat krajinné architekty a i jiné umělce k pokračování tohoto prvního díla – řekl p. Klod (opsáno ze serveru o tomto místě) a podle něj by mělo také evokovat vnitrozemní moře, které by mohlo zatopit všechny vytěžené oblasti v Podkrušnohoří.…Marína by měla být vyhledávaným cílem turistů a oživit tak město Duchcov a jeho okolní krajinu.

Území patří Severočeským dolům, které stavbu podpořily. Zatím tu byla vystavěna lehká dřevěná stavba tak trochu typu velké pergoly s lavičkami na odpočinek. Pokud tato stavba vydrží vzhledem k povětrnostním podmínkám 10 let, bude možnost ji ještě více prodloužit.

Liptická vyhlídka se nachází asi kilometr od středu města Duchcov na jednom z vrcholků výsypky dolu Pokrok.

Jak jsme tak šlapaly nahoru s kamarádkou, tak se mi ten kilometr nezdál…No budiž, možná se chybička ve výpočtu vloudila…Šly jsme prázdnou krajinou a postupně se začaly v dálce objevovat různá známá místa a vrcholky kopců a hor. A čím víc jsme se blížily na vrchol k vyhlídce a stoupaly k jejímu vrcholu, tak jsme jich objevovaly ještě více.

Po levé straně byla vodní plocha, která vznikla samovolně a zaplnila se dešťovou vodou. Okolo se začalo rozrůstat rákosí a tak se toto místo stalo hnízdištěm vodních ptáků. Jezero dostalo název Emma podle jedné z dřívějších lokalit.

Pokračovaly jsme dál k vrcholu…

Stanuly jsme na něm a ani jsme nevěřily, jaký je odtud nádherný výhled do okolí. V dáli jsme sice viděli na jedné straně částečně vydolovanou a ještě se stále probíhající těžbou měsíční krajinu velkolomu Dolů Bílina, která není vůbec vábná na pohled, ale snad se taky jednou v budoucnu zrekultivuje po vydolování, jako to bylo provedeno na tomto místě.

Na jedné straně byl vidět vrch Bořeň u Bíliny, Želenický vrch a vrch Zlatník. Na jiné straně se nám zas v dáli předváděla královna Českého středohoří Milešovka, a za ní hora Kletečná. Město Duchcov jsme měli jako na dlani, i když jsem si jej foťákem přiblížila. Město Teplice nebylo vůbec vidět, neboť bylo v ďolíku mezi Duchcovem a vodojemem, který se vyvyšoval pod nebeskou bání a který se nachází v části Teplic Nová Ves. Je široko daleko viditelný snad ze všech stran, neboť je na vrcholu. Bylo vidět město Osek a také věž jeho hradu Rýzmburk v zeleni stromů. V dálce byla vidět i Komáří Vížka v pásmu Krušných hor, které se táhly po celé straně. Zkrátka výhledy tu byly všude okolo úžasné.

Tak jsme tu chvíli poseděly, bylo i docela hezké počasí, i když se oblohou honily mraky a tak jsme se obrátily nazpátek. Musím dodat, že cesta sem ale příjemná zrovna nebyla. Stoupaly jsme po hrubé šotolině, spíš kamenné drti, což nedělalo dobře mému psímu kamarádovi. Každou chvíli se zastavoval a nechtělo se mu pokračovat v chůzi. Drť mu tlačila do jeho polštářků na ťapkách. Byly to docela někdy dost velké kameny. Snad se v budoucnu tato cesta upraví jinak. Chůze po ní nebyla zrovna příjemná.

Ale sešly jsme z vrchu, dostaly se na Mosteckou ulici a z ní na náměstí, kde jsme zamířily do cukrárny, která nese název „Casanova“, nebo „U Casanovy“, už ani nevím, i když jsem v ní byla již mnohokrát. Daly jsme si venku v zahrádce dobrou zmrzlinku a pak se vydaly k autobusu do Teplic.

Měly jsme na výlet krásný den a poznaly jsme zase něco nového.