Litomyšl - kostel Rozeslání sv.apoštolů
Při pohledu shora, z Klášterních zahrad, je tento malý kostelík doslova utopen v okolní zástavbě. Přesto je ale unikátní, neboť se jedná o nejstarší sakrální památku města. Zmínka o gotickém špitálním kostele se v análech objevila roku 1407, ale zdá se, že je mnohem starší. Špitál je totiž připomínán již roku 1347 a jeho součástí byla kaple, přestavená později na kostel, jež byl se špitálem propojen chodbou. Byl vystavěn na nevelkém rynku jménem Špitálek nacházejícím se v nestarším osídlení města a dnes se nazývá po zakladateli a finančním donátoru tehdejšího útulku pro zchudlé a zestárlé spoluobyvatele – po litomyšlském měšťanu Vavřinci Toulovcovi. Pokud někteří z vás čtenářů při přelouskání jeho jména zpozorněli, neboť jim něco připomíná, mají recht. Podobné jméno totiž nese i bludiště nepříliš vzdálených pískovcových skal a tyhle „maštale“ prý tehdy využíval loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec k úkrytu své bandy, koní a lupu. Na tom, že se později stal tento muž dvojí tváře ctihodným měšťanem Litomyšle není nic záhadného, neboť i v té době se dalo za peníze koupit či smazat naprosto vše...
Špitál byl zbourán roku 1945, jen ten kostelík tu stojí pyšně dál. Rovněž měl několikrát namále – to hlavně za husitských válek anebo v té třicetileté, kdy byl několikrát zle poničen. Své na něm spáchaly i plameny mnoha požárů, naštěstí byl vždy obnoven. Při té příležitosti se mu nejprve dostalo barokních úprav a návrat do té přibližně původní (spolu s přestavbou kruchty a věže v romantickém novogotickém stylu) přišel až těsně před polovinou 19.století.
Dnes je v majetku katolické církve, která spolu s městským úřadem postupně tuto cennou gotickou památku opravuje. V kostele se slouží pravidelné nedělní mše a o Adventu se jeho interiéry stávají prostorou, v níž je pořádána každoroční výstava betlémů.
Kostel rozeslání sv.Apoštolů je podélnou jednolodní stavbou s odstupňovanými opěráky na vnější straně zdi a pětiboce ukončeným presbytářem. Na západní straně se tyčí věž se vchodem a schodištěm na kruchtu, sakristie se nachází na severní straně. Střecha chrámové lodi je sedlová, nad presbytářem valbová. Z nejstarší podoby kostela se zachovaly některé cenné stavební prvky, jako např. kružba jednoho z oken a žebrová gotická klenba. Podlaha je částečně vydlážděna geometricky vyskládanou kostkou žulovou v barvě černé a červené. Po přestavbě chrámu před polovinou 19.století byl interiér vybaven novým mobiliářem, ale ten tady dnes neuvidíme, neboť byl přemístěn do litomyšlského proboštství.