Loštice
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Loštice leží na Severní Moravě, severozápadním směrem od Olomouce. Městečko je známé především výrobou tak zvaných Olomouckých syrečků. V Lošticích je této pochoutce věnováno i muzeum, kde jsou k vidění stroje a zařízení původně používané k výrobě. Východním směrem od městečka vede dálnice ve směru z Mohelnice na Olomouc. Lošticemi protéká řeka Třebůvka. Jižním směrem od města se nepatně zvedají zalesněné vrcholky kopců. Východním směrem od města se rozkládá oblast Litovelského Pomoraví. Městem prochází značená turistická trasa. Východním směrem z městečka dojdeme do oblasti Litovelského Pomoraví. Jižním směrem z města do jdeme do obce Bouzov, nad kterou se zvedá stejnojmenný Hrad Bouzov. Vydáme-li se Loštic jihovýchodním směrem dojedeme do obce Bílá Lhota, kde bylo v Zámeckém parku vybudováno arboretum s celou řadou cizokrajných rostlin.
Historie
Vznik obce se připisuje roku 1267. V roce 1353 byly Loštice prohlášeny městečkem a v roce 1677 povýšeny na město. Na území města stávala tvrz, ale samotné město nemělo obranné opevnění. Negativně se na rozvoji města podepsala třicetiletá válka. Městečku se zcela vyhnula železnice. V druhé polovině 20. století byla zbourána část náměstí a na jejím místě bylo postaveno nákupní středisko. Budova radnice byla postavena v renesančním slohu v 16. století. V 19. století prodělala radnice rekonstrukci po požáru a přestavbu v novogotickém slohu. Románský kostel svatého Prokopa s presbytariářem v gotickém slohu byl postavený v roce 1397. V 18. století byl kostel přestavěn barokně. Střed náměstí zdobí kašna se sochou svatého Svatopluka zhotovená v 19. století. Ve městě byla také židovská čtvrť, synagoga byla postavena na přelomu 18. a 19. století. Nedaleko města je i židovský hřbitov založený v roce 1554.
Milovníci tvarůžků (syrečků) by jistě měli navštívit město, kde se tyto pochoutky vyrábějí. Na rychlostní silnici Olomouc_Mohelnice odbočíte na 240km na Loštice.
Když přijedete do města tak uprostřed je velké náměstí kde můžete zaparkovat. Na horním konci najdete po pravé straně podnikovou prodejnu, kde můžete koupit obrovský sortiment tvarůžků, které běžně v obchodech nedostanete ( s cibulkou, česnekem,paprikou,kmínem nebo uzené) a to různých váhových balení (dárkové sady 1kg kda jsou 4 druhy ). Dostene zde i jiné sýry různých výrobců ( kozí,ovčí ), takže je skutečně z čeho vybírat. My jsme si nakoupili a hned naproti prodejny je Hotel_Restaurace U Coufalů, kde jsme si zašli na dobrý oběd - pochopitelně na tvarůžkovou specialitu.
V podnikové prodejně si sběratelé turistických známek můžou zakoupit známku s č.977
Město Loštice nabízí na svém území poměrně velké množství památek a několik z nich se nachází v centru na Náměstí Míru. Zde je přehled nejvýznamnějších z nich.
RADNICE
Radnice na náměstí stála prokazatelně již roku 1545. Současný objekt v jižní části západní náměstí vznikl přestavbou domu, zakoupeného městem od vrchnosti roku 1581. Po četných požárech (1602, 1635, 1658) a přestavbou roku 1749 se změnila i její podoba. Od poloviny 19. století nese průčelí novogotické prvky. Budova dodnes slouží městské správě.
MĚŠŤANSKÉ DOMY
Nejstarší loštický dům můžeme shlédnout na Náměstí Míru. Fasáda byla upravena klasicistně v 19. století, ale jádro je starší, pochází z doby renesance.
SLOUP NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Současný Sloup Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1854 - 1860, když nahradil původní sloup z 30.–50. let 18. století. Sochař Franz Rotter a kameník Vendelin Steiger přenesli na sloup titulní plastiku a čtyři sochy světců (Šebestián, Roch, František Xaverský a Karel Boromejský) z původního díla. Uvedení patroni napovídají ochranné funkci sloupu proti moru. Novogotický sloup je opatřen litinovým zábradlím, na jehož nárožních kamenných soklech stojí sochy svatých Cyrila, Metoděje, Petra a Prokopa.
KAŠNA SE SOCHOU KNÍŽETE SVATOPLUKA
Vedle Sloupu Nejsvětější Trojice stojí od roku 1859 kašna se sochou velkomoravského knížete Svatopluka. Socha stojí uprostřed čtverhranné kašny a celé dílo vytvořil kameník Steiger.
HISTORIE MĚSTA
První zaručená zpráva o Lošticích se vztahuje k roku 1267, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka (1245-1281) přikoupil od jistého Petra z Loštic tři popluží u Mohelnice. Loštice byly založeny jako trhová ves, která navázala na starší slovanskou osadu. Pravděpodobně již roku 1208 zde stával kostel. V letech 1371 - 1378 ves držel Půta z Vildenburka, sídlící přímo v Lošticích.
V roce 1378 jsou Loštice uváděny jako město a pravidelně se zde konaly trhy týdenní i výroční. V roce 1382 město držel markrabě Jošt a roku 1406 získalo právo na dědění majetku.
Roku 1414 převzal bouzovské panství Boček z Kunštátu, které po jeho smrti zdědil jeho syn Boček mladší a konečně po jeho úmrtí panství připadlo jeho nezletilému synovi Jiřímu z Poděbrad, pozdějšímu jedinému českému králi zvolenému z řad šlechty. Jeho poručníkem byl ustaven Heralt z Kunštátu a na Líšnici. Jiří z Poděbrad se správy svého panství ujal až v roce 1444.
V roce 1474 vlastní Loštice Boček Kuna z Kunštátu, o 7 let později ve městě vybírají mýto a koncem 15.století Boček Kuna prodal bouzovské panství Hanuši Haugvicovi z Biskupic. V roce 1532 město získalo dědičné fojtství, stojící u kostela. V témže roce byla založena první městská kniha a poprvé se připomíná radnice umístěná zpočátku v domě č. 52 a v roce 1581 byla přestěhována do nově zakoupeného většího domu č.66, kde zůstala po několika přestavbách do současnosti.
Roku 1536 byl poprvé jmenován purkmistr, 8 let poté je první písmená zmínka o židech v Lošticích a založen byl také židovský hřbitov v roce 1554.
Prokop Podstatský, který panství koupil roku 1546 potvrdil statut cechu ševcovského, rozšířená ještě o zvláštní závazný řád týkající se cechovních poplatků, pokut a prodeje zboží. V polovině 16. století tak byly Loštice s farou, fojtstvím, mýtem, vlastním dvorem a rozvinutými řemesly, zvláště hrnčířstvím, významným a prosperujícím městečkem. Roku 1581 se osamostatnila židovská obec a v jejím čele stanul samostatný židovský rychtář.
O 4 roky později kupuje Loštice od Podstatských za 12 000 zlatých město Uničov. Následuje hospodářský rozkvět, ale také požáry města (1602, 1635, 1658) a letní povodně.
První známá zmínka o výrobě tvarůžků je z roku 1712. V polovině 18.století zde byla zřízena poštovní stanice, Roku 1802 byl pro potřeby školy upraven chudobinec, který stával v místech dnešního parčíku před školou. Učilo se na ní česky i německy.
Rozvoj průmyslu započal založením papírny roku 1819. V roce 1828 došlo k dokončení výstavby části císařské silnice na úseku z Litovle do Mohelnice, která umožnila spojení Olomouce s Prahou. Roku 1840 byla zahájena stavba nového pivovaru. Z řemeslníků zde byli nejpočetněji zastoupeni ševci, hrnčíři a soukeníci. Ve městě byla křesťanská a židovská palírna, cihelna, dva mlýny, olejna, papírna, šest hostinců, dvě židovské vinárny, čtrnáct převážně židovských obchodů a židovská trafika.
Ve čtyřicátých letech devatenáctého století zde byla zavedena výroba zápalek. Největším a nejdůležitějším podnikem ve městě byl měšťanský pivovar, který stával v místech sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí.
Po zahájení 1.světové války přišlo do Loštic asi 100 uprchlíků z přístavního města Pulji. Byli ubytováni v papírně. 22. května vyhlásila Itálie Rakousku válku. Brzy potom přišlo do Loštic asi 100 uprchlíků z přístavního města Pulji. Byli ubytováni v papírně. 16. ledna 1916 přijelo do Loštic na výcvik asi 1300 vojáků - Rusíni z Haliče a Bukoviny. Byli ubytováni ve škole, na Střelnici, u Coufalů, na poště aj. O týden později přišel nový transport. 400 mužů se ubytovalo v pivovaře. Na náměstí jsou tři nemocnice. U Antonína Hausera, Jana Gerlicha a Josefa Grose, které ošetřují také vojáky. 17. dubna 1916 vojáci odešli a 2. července přišel další transport Rusínů. 18. září byly z kostelní věže sundány dva zvony, rozbity a odvezeny k válečným účelům. 4. února 1917 byl zabaven v pivovaru ječmen a byla zastavena výroba piva. Řádila zima se silnými mrazy. Z nedostatku paliva byly uzavřeny všechny školy. Loštice se opět zaplňují vojskem a protože není jídlo, vojáci chodí žebrat. Několik jich zemřelo hlady nebo umrzlo.V květnu bylo Lošticích ubytováno 3000 vojáků. 30. června zemřeli 4 vojíni po požití stromového listí. Všude je velký nedostatek potravin. V létě byly vedra až 36 ºC a byla neúroda brambor. V červnu roku 1918 se vracejí naši vojáci z ruského zajetí a 15. července odtáhli všichni vojáci.
Od roku 1926 bylo postupně zaváděno autobusové spojení s okolními obcemi a městy, založen odbor Klubu čs. turistů a byl vybudován nový hřbitov. Roku 1928 vypukl v židovské čtvrti požár, který zničil 16 domů a jeho jiskry zapálily dokonce i věž radnice.
Mezi oběmi světovými válkami byla postavena a slavnostně otevřena hasičská zbrojnice, kostel Husův sbor, přestavěna a rozšířena budova městské střelnice, pod mlýnským splavem otevřeno koupaliště, založena první skautská družina.
Roku 1937 byla založena fašistická Národní garda a v okolí se vzmáhá henleinovské hnutí. Loštice byly české.
Po osvobození roku 1945 byla založena pobočka Svazu přátel SSSR a Loštice byl vráceny k zábřežskému okresu. V roce 21.3.1947 postihla město velká povodeň, zatopeno bylo 82 domů. Na pomoc bylo povoláno vojsko, aby odstřelilo nahromaděný led. Stejný rok byla zrušena loštická židovská obec.
Rok 1948 přinesl znárodnění podniků v Lošticích - textilní velkoprodejny Vojtěcha Pozníčka a Vincence Volka, stavební podnik Huga Šilberského, pila Jana Sovy, pila a parketárna Jana Štencla, továrna na měřidla Jana Rozsypala, pletárna a výroba prádla Karla Karafiáta, papírna ve Vlčicích.
1. ledna 1949 byl zastaven provoz Rolnického pivovaru a začala hromadná likvidace živnostníků. V Lošticích bylo v té době 80 řemeslných živností, 25 obchodů, 10 hostinců a šest soukromých dopravců. Rušení živností pokračovalo až do roku 1951.
V roce 1952 byl vytvořen samostatný národní podnik Olomoucké tvarůžkárny s dvěma základními závody v Lošticích. O rok později byl zrušen starý hřbitov a nový předán do správy MNV. Začalo se také s přestavbou radnice.
Roku 1962 bylo dosavadní Stalinovo náměstí přejmenováno na Náměstí Míru. V červnu 1963 byla dokončena výstavba koupaliště.
29. října 1966 bylo otevřeno nově zřízené muzeum. V srpnu 1968 se v Lošticích jako první objevují vojáci polské armády.
Náměstí bylo opraveno roku 1971 - bylo předlážděno, podél silnice byly zřízeny zelené pásy a bylo vybudováno autobusové nástupiště
Roku 1977 se uskutečnil 1. ročník dálkového pochodu Putování za loštickým tvarůžkem
Po sametové revoluci byly roku 1990 otevřeny dva první soukromé obchody. Roku 1992 došlo k obnovení Památníku Adolfa Kašpara. V srpnu roku 1994 byla poblíž vchodu do kostela sv. Prokopa nalezena pravěká nádoby z 1. tisíciletí před Kristem.
V roce 1995 byla na rodném domě Adolfa Langa na náměstí odhalena pamětní deska. V květnu 2002 se uskutečnila oprava kašny na náměstí. V září 2008 započaly práce na generální opravě Náměstí Míru a v říjnu začaly práce také na generální opravě kulturního domu. Obě rekonstrukce byly dokončeny roku 2009.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=6207