Lúčna

u vrcholového kříže (červenec 2008)  •  Fotografie (6)  • Foto: 11965

panoramatický pohled z vrcholu Lúčné na hlavní hřeben Západních Tater  •  Foto: 11965

(polsky: Grześ) - dvojvrchol (1652,6 m n.m.) ležící v bočním hřebeni Západních Tater, který vybíhá severně z Volovca (Wolowieca -2063,4m) a po kterém zároveň probíhá polsko-slovenská hranice. V tomto hřebeni je na jihu oddělen Lúčnym sedlom (Łuczniańska Przełęcz -1602 m) od části hřebene nazývané Dlhý úplaz (Długi Upłaz), která táhne až k vrcholu Rákoň (1876,3 m). Z vrcholu Lúčne dále vybíhají dva boční hřebeny. Jeden vybíhá k severozápadu, do slovenského vnitrozemí, a po 4,5 km vrcholí dolomitovým vrcholem Osobitá (1687,2 m). Odděluje dolinu Latanu od doliny Brobrovecké-Oravské. Druhý hřeben vybíhá k severu k rovněž dolomitovému vrcholu Bobrovec (Bobrowiec 1658,2 m). Před tím však velmi prudce klesá do Bobroveckého sedla (Bobrowieckiej Przełęczy 1351,6 m), které oba vrcholy odděluje. Tento hřeben, po kterém dále probíhá i statní hranice, odděluje slovenskou dolinu Bobroveckou-Oravskou od polské doliny Chochołowskiej, kde se na východních svazích Lúčné nachází Polana Chochołowska na které stojí turistická chata – „schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej“.

Hora je budována křemičitými pískovci. Vrcholové partie jsou jemně zaoblené se dvěma nevýraznými vrcholky, porostlé travinami a klečí. V minulosti byly využívány k pastvě. Na hlavním vrcholu je postaven dřevěný kříž. Otvírají se zde atraktivní rozhledy na vrcholy hlavního hřebene Zapadních Tater, zejména na skupinu Roháčú připomínající vzhledem Vysoké Tatry. Ty jsou jedinečné zejména na podzim, kdy se jejich svahy pestře vybarví červenými shluky borůvek kontrastujícími se žlutými partiemi obarvenými travinou smilkou tuhou (Nardus striga). Na svazích severovýchodně položeného Trzydniowiańskiego Wierchu můžeme zase pozorovat tzv. Husy (gesi) – bílé kvarcitové skály vystupující z travnatých partií.

panoramatický pohled z vrcholu Lúčné na Polské Tatry  •  Foto: 11965

Slovenský název hory „Lúčna“ pohází od názvu terasy ležící na západním úbočí ve výšce 1550 m kde v minulosti stávala salaš. V pozdějších mapách se tento název přesunul na vrchol hory. Polský název hory pochází od goralského hovorového výrazu grześ, vyjadřujícího terasu, ze které se prudce svažují úbočí na dvě strany. V minulosti byl vrchol nazýván též „Kończystym“.

Vrchol je hojně navštěvován polskými i slovenskými turisty. V zimě na polské straně sjíždějí lyžaři. Kříž na vrcholu stojí od roku 1992 na památku tajných setkaní polských a slovenských opozičních aktivistů v době komunismu. Panoramatický rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/grzes.php

Na vrchol lze vystoupit:

Ze slovenské strany (trasy jsou přístupné mimo období od 1.11 do 15.6.!!!):

• Po zelené výstupové trase z Látanej doliny (1:00 hod)
• Po modré výstupové trase z Oravíc vedoucí Bobroveckou dolinou do Bobroveckého sedla (3:10 hod). Ze sedla na polskou stranu po modré spojce (0:10 hod) na žlutou výstupovou trasu vedoucí od schroniska PTTK na Polanie Chochołowskiej a po ní na vrchol (1:00 hod) – celkem (4:20 hod)

Lúčná - pohled k Bystré  •  Foto: 11965

Z polské strany (celoročně):

• Po modré hřebenové trase vedoucí z vrcholu Rakoń po hraničním hřebenu Długi Upłaz (asi 1:00 hod)
• Po žluté výstupové trase od schroniska PTTK na Polanie Chochołowskiej (1:40 hod)