Madrid – památník spisovatele Cervantese (Monumento a Miguel de Cervantes)

Jméno Miguel de Cervantes y Saavedra zná asi každý a jeho madridští mu zjevně rozumí. Proto tomuto spisovateli také v centru Španělského náměstí (Plaza de España) postavili monumentální památník, kolem kterého se nachází oblíbená zábavní a relaxační zóna s vodní plochou. Nejvíce zde ale jistě zaujmou sochy Dona Quijota na Rocinantě a Sancho Panzy na oslu, tedy zpodobnění hrdinové nejslavnějšího Cervantesova románu. A sám velký Miguel sedí právě nad postavami, které vytvořil. Nesmí chybět ani zpodobnění velkých lásek Dona Quijota, tedy vesničanky Aldonzy Lorenzo a urozené Dulciney z Tobosa. A zatímco hlavní část památníku byla vyrobena z žuly, sochy jsou bronzové.

Samotný památník, který je v Madridu takřka kultovní stavbou, měl být dokončen podle rok starého návrhu v roce 1916, tedy tak, aby mohl navždy připomínat tehdejší třísté výročí úmrtí slavného spisovatele. Autorem projektu památníku byl architekt a sochař Rafael Martinez Zapatero, kterému pomáhal Pedro Muguruza Otano. Sochy však vytvořil Lorenzo Coullaut Valera. Toto všechno však nebylo až tak jednoduché. Nejprve totiž musel vzniknout výbor pro stavbu památníku. Potom se nad jeho vybudováním zamyslelo snad všechno madridské úřednictvo, daly se dohromady potřebné finanční prostředky a nakonec se „již“ v roce 1925 se samotnou stavbou konečně započalo. Díky dalším různým prostojům, schvalovacím řízením a pozměňovacím návrhům byl památník slavnostně otevřen až 13. října 1929. Ani v té době ovšem ještě pořád nebyl zcela dokončen.

Součástí památníku je také vrcholové zobrazení zeměkoule a všech pěti obydlených kontinentů, kde všude byl slavný Cervantesův román vydán a čten. Alegorická postava s knihou v pravé ruce má představovat španělskou literaturu. Na památníku měly být podle původního návrhu vidět také různé ornamenty, balustrády i – rovněž vrcholové - okřídlené Vítězství, ale ty všechny „zrušil“ Pedro Muguruza. Mnohé sochy na památníku se pohybují mezi realitou a fikcí. Na zadní straně pomníku můžeme vidět mj. také Isabelu Portugalskou nebo básníka Alonsa de Ercilla. Zde také najdeme fontánu, kde voda vytéká ze znaků všech zemí, kde byl Cervantes vydán.

Monumentální památník je celkem 22 metrů vysoký a 17 m široký. Jednotlivé sochy – tedy alespoň ty původní a nejvýznamnější - jsou vysoké v průměru přibližně 4 m.

Ve 30. letech minulého století se práce na Cervantesově památníku víceméně zastavily, aby byly znovuzahájeny v letech padesátých. Tehdy vyhrál sochařskou soutěž na dokončení památníku Federico Coullaut Valera – Mendiguti, syn původního autora sochařské výzdoby. Právě on vytvořil postavy Dulciney a Aldonzy Lorenzo, které se staly součástí památníku teprve v roce 1960. V té době přibyla i sousoší, upomínající na nejslavnější scény dalších Cervantesových románů.