Makedonské legendy a současnost
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Národní park
Nedaleko města Ochrid leží na břehu Ochridského jezera malebný pravoslavný Klášter sv. Nauma. Je to národní kulturní památka, která ale žije bohatým životem: zažili jsme tu i dvě svatby. Nad vchodem do kláštera je mozaika zobrazující svéráznou dvojici – zapřaženého vola s medvědem. K nim se váže legenda.
Chudému rolníkovi sežral medvěd jednoho z páru volů. Ubohý vesničan si šel stěžovat ke svatému Naumovi. Ten řekl jenom : “Jdi a vrať se na pole!“. Když se rolník vrátil, uviděl orat zmíněnou nesourodou dvojici.
Trocha historie a jak je to dnes
Makedonci mají vůbec v legendách zálibu. Není divu. Jihoslovanský národ prošel bouřlivými dějinami. Například v roce 1014 se do vlasti vrátilo po prohrané bitvě 14 000 vojáků, které nepřátelé oslepili, přičemž každému stému zrak ponechali, aby mohl ostatní dovést. Událost zapůsobila na cara Samuela tak, že zemřel na infarkt.
Během dvou balkánských válek na počátku 20. století si území dnešní Makedonie dělily střídavě Turecko a – za asistence velmocí – také sousedé: Bulharsko, Srbsko a Řecko. Obtížné bylo postavení Makedonců i mezi válkami v království SHS – Srbů, Chorvatů a Slovinců. Za 2. světové války se tady střídali okupanti bulharští, němečtí i albánští. Po těžkých partyzánských bojích byla 2. srpna 1944 na území Vardarské Makedonie (název podle řeky Vardar) vyhlášena republika. Dnes je tento den státním svátkem Republiky Makedonie. Skutečného uznání svébytného národa se Makedoncům paradoxně dostalo až za Titovy poválečné Lidové - později Socialistické federativní republiky Jugoslávie: Makedonie tvořila do začátku 90. let jednu ze šesti svazových republik. V roce 1991 vzniká na základě referenda suverénní Republika Makedonie - jako jediná se oddělila bez jediného výstřelu. V současné době je jedním z uchazečů o členství v EU.
Na území velkém o něco víc než třetina České republiky žije přes dva miliony obyvatel, většinou Slovanů – Makedonců, ale i příslušníků silných menšin. Vztah majority a hlavně početné albánské menšiny není bez problémů. Vláda vychází vstříc oprávněným požadavkům, takže tam, kde menšina tvoří přes 20 %, je její jazyk uznáván jako druhý úřední a minorita má i příslušné zastoupení mezi příslušníky policie. Rozumní Albánci si jsou vědomi, že se jim tady žije lépe než v samotné Albánii a tím spíše než v sousedním Kosovu, odkud mnozí během válečných konfliktů uprchli.
Národní parky a perla Balkánu
Makedonie má překrásnou přírodu, mimo jiné tři národní parky: Mavrovo, Galičicu a Pelister. V prvním z nich je známé lyžařské středisko se třemi lanovkami a mnoha vleky. I když zatím nemá takovou proslulost jako obdobná centra v sousedním Bulharsku, má mimořádně vhodné podmínky pro snowbording. Infrastruktura se plánovitě buduje. Galičica je vhodná i k provozování paraglidingu: po cestě jsme viděli několik odvážných sportovců. Pro pohodlí turistů jsou po cestě vybudována odpočivadla se zdroji horské vody. V NP Pelister roste vzácná borovice molika, podle níž je pojmenován příjemný horský hotel ve výšce 1.420 m n.m., ještě o 200 výše je horská chata.
Perlou Balkánu nazývají mnozí Ochridské jezero na jihu země. Jeho voda je průzračná do hloubky více než dvaceti metrů a v létě má teplotu až 24 stupňů C. Proslulý je místní pstruh, který patří k ohroženým druhům a je tedy zakázáno ho lovit, alespoň na makedonské straně jezera (jedna třetina však patří Albánii, kde zatím vztah k přírodě není tak přísný).
Zdrojem vody v jezeře jsou hlavně Biljaniny prameny, k nimž se váže další legenda:
V zámku na dně jezera žila zlá víla Ezerka. Kazila rybářům lov, převracela jim čluny a zabíjela je. Jednou se jí podařilo zajmout krásnou dívku Biljanu. Ta v zajetí hořce plakala a z jejích slz vznikl pramen. Ten nese dodnes její jméno. Biljanin dědeček Chun postavil loď tak velkou, že ji víla nemohla převrhnout, a díky tomu vnučku osvobodil. Lodi této velikosti a tvaru se dodnes nazývají chun.
Hlavní město povstalo po zemětřesení z trosek
Ke vzniku makedonské metropole Skopje se váže ještě jedna legenda:
V kotlině, kde se město nalézá, stála od nepaměti skála připomínající lidskou hlavu. Ta patřila obrovi, jehož zaklel zlý čaroděj. Zkamenělé zůstaly i otvory obličeje – oči, uši, nosní dírky a ústa. Obrův osud dojal projíždějícího statečného rytíře. Ten se rozhodl postavit se čarodějovi, v dlouhém a krutém boji ho porazil a obra oživil. Rysy obličeje ukázaly sedm cest, které k městu vedou přes sedm kopců, obklopujících město. Oči, uši, nos a ústa pohádkové bytosti znamenají, že Skopji je možno vidět, slyšet o ní, dýchat její vzduch a šířit pověst o městě.
Během staletí vyrostlo ve městě množství antických, křesťanských i islámských památek. V roce 1963 ale postihlo Skopje zemětřesení, které mnoho z nich poškodilo či zničilo (na zachovalé části budovy někdejšího Hlavního nádraží jsou dodnes hodiny s přesným časovým údajem, kdy k živelní katastrofě došlo). Ještě v šedesátých a sedmdesátých letech, ale zejména v posledním dvacetiletí byla postavena řada moderních staveb. Město začalo s odvážnou výstavbou nového centra, s jehož dokončením se počítá za čtyři roky.
Svérázným předměstím je Šutka, kam se přestěhovali místní Romové. Úspěšně si řídí svou komunitu. Vedle trhů s levným tureckým zbožím jsou tu nákladné vily bohatších (v jedné je sídlo Romské demokratické strany), ale ani ostatní domky nejsou žádné slumy. Děti na ulicích jsou pěkně oblečené – možná jsme měli štěstí, že jsme přijeli v den státních svátků, nejprve Dne nezávislosti a vzápětí muslimského bajrámu.
Země tabáku a vína
Makedonie je proslulá pěstováním tabáku a vína. Nejvíc vinohradů je v Tikvešské nížině kolem města Kavadarci, ale také v okolí hlavního města. Proslulá je zejména odrůda Vranec, z níž se vyrábí skvělé suché červené víno. Dováží se v menším množství i k nám.
Pro turisty jsou kromě Ochridu a národních parků zajímavé i vykopávky antických památek: archeologický komplex Heraclea Lyncestis ze 4. století před n.l. a podobná rozsáhlá lokalita Stobi u města Kavadarci. V obou se na vykopávkách podílejí vědci z Itálie a USA.
Makedonci uctívají ty, kdo se zasloužili o jejich dějiny: patří k nim také slovanští věrozvěsti svatí Cyril a Metoděj, hrdinové odboje proti tureckým uchvatitelům i odboje proti fašistům za 2. světové války. Své pevné místo má i matka Tereza – Albánka, která se narodila ve Skopje v katolické rodině před sto lety. Hrdiny nové doby jsou umělci, například zpěvák Toše Proeski, který zahynul před dvěma lety při havárii v Chorvatsku. Je dodnes natolik populární, že se v pravoslavné církvi objevily úvahy o možnosti jeho svatořečení. U nás se zejména proslavil rodák ze Skopje, fotograf Goran Tačevski.
Republika Makedonie patří k méně bohatým evropským zemí, přesto vláda věnuje více pozornosti vzdělání dětí než některé jiné, rozvinutější země: děti ve školách mají k dispozici bezplatně nejen učebnice, ale i notebooky.
Petr Kuneš
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Chashka
Půjčovna autPříspěvky z okolí Makedonské legendy a současnost
