Loading...
Turistické cíle • Příroda • Vrchol
Mała Babia Góra (Cyl) – (slovensky: Malá Babia hora) - druhý výrazný vrchol (1517 m n. m . - podle slovenských měření 1515 m) v masivu Babiej Góry. Nachází se tedy v Beskidu Źiwieckim (na slovenském území se toto pohoří nazývá Oravské Beskydy), v podcelku Babia hora. Vrchol se nachází na polsko-slovenské hranici. Vrcholem a hlavním hřebenem prochází hlavní Evropské rozvodí (zde mezi Baltským a Černým mořem). Zde jej na východě odděluje sedlo Przełęcz Brona (1408 m) od nejvyššího vrcholu - Babiej Góry (Diabliaka) (1722,9 m). Na severozápad z vrcholu hraniční hřeben táhle klesá, přes bezejmenný suk (1414,8 m), do sedla Przełęcz Jalowiecka Płudńiowa (996 m). Z výše zmiňovaného suku (1414,8 m) vybíhá k západu dlouhá rozsocha zakončená hřebenem Priehyba (1049 m). Z vrcholu na jihozápad vybíhá krátká rozsocha, která se záhy větví na jižní větev zakončenou sukem Bukovský grúň (1230,1 m) a západní větev končící sukem Borsučie (1004 m). Severní úbočí hory klesají do doliny Skawicy.
Masív hory spolu s celým Beskidem Żywieckim byl vyvrásněn v třetihorách. Vrcholek hory je budován především mocnými vrstvami (až 750 m) flyšových hornin maguského příkrovu (hlavně pískovci a (v menšině) jílovci rajčanské jednotky), které jsou zde nasunuty na podmagurské vrstvy. V těchto masivech bylo objeveno mnoho zkamenělin eocenní fauny. Na těchto horninách vznikl převážně hladce modelovaný reliéf bez skalnatých útvarů. Na prudších severních úbočích najdeme aktivní sesuvný svah - Zerwa Cylowa (od roku1962 zde došlo k několika sesuvům – až 600 metrů dlouhé sesuvy, v jejichž důsledcích musela být několikrát uzavřena červená trasa vedoucí traverzem na těchto úbočích). Nad traverzovou trasou najdeme i dávnými sesuvy vzniklé jezírko Markow Stawek.
Lesí porosty hory jsou velice cenné a jsou chráněny v rámci „Babiogórskiego Parku Narodowego"(polská část) a „národnej prírodnej rezervácie Babia hora“ (slovenská část). Podrobnosti k ochraně a druhové skladbě flóry naleznete po rozkliknutí příspěvků obou chráněných území. Spodní patro s výskytem bukového a jedlo-bukového porostu zasahuje do výšky 1150 m n. m. (buk, smrk, jedle). Horní smrkové patro dosahuje 1400 m. (smrk, jeřáb). Vrchol dosahuje klečového stupně (borovice kleč, jeřáb, kostřava peřestá, sasanka narcisokvětá, hvozdík pyšný alpínský, lilie zlatohlavá). Porosty kleče se rozkládají nad 1400 m. Samotný vrcholek byl však odlesněn je porostlý řídkými travinami. Z vrcholu se otvírají pěkné výhledy (zejména na Babí horu). Kruhový rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/malababia.php
Na vrchol lze z Polska dojít:
ze Slovenska:
Malá Babia hora – (polsky: Mała Babia Góra, nebo též: Cyl) - druhý výrazný vrchol (1515 m n. m . - podle polských měření 1517 m) v masivu Babiej hory. Nachází se tedy v Oravských Beskydech (na polském území se toto pohoří nazývá Beskid Źiwiecki), v podcelku Babia hora. Vrchol se nachází na slovensko-polské hranici. Vrcholem a hlavním hřebenem prochází hlavní evropské rozvodí (zde mezi Baltským a Černým mořem). Zde jej na východě odděluje sedlo Brána (Przełęcz Brona – 1408 m) od nejvyššího vrcholu - Babiej hory (1722,9 m). Na severozápad z vrcholu hraniční hřeben táhle klesá, přes bezejmenný suk (1414,8 m), do Jaloveckého sedla (Przełęcz Jalowiecka Płudńiowa– 996 m). Z výše zmiňovaného suku (1414,8 m) vybíhá k západu dlouhá rozsocha zakončená hřebenem Priehyba (1049 m). Z vrcholu na jihozápad vybíhá krátká rozsocha, která se záhy větví na jižní větev zakončenou sukem Bukovský grúň (1230,1 m) a západní větev končící sukem Borsučie (1004 m). Severní úbočí hory klesají do doliny Skawicy.
Masív hory spolu s celýmými Oravskými Beskidami byl vyvrásněn v třetihorách. Vrcholek hory je budován především mocnými vrstvami (až 750 m) flyšových hornin maguského příkrovu (hlavně pískovci a (v menšině) jílovci rajčanské jednotky), které jsou zde nasunuty na podmagurské vrstvy. V těchto masivech bylo objeveno mnoho zkamenělin eocenní fauny. Na těchto horninách vznikl převážně hladce modelovaný reliéf bez skalnatých útvarů. Na prudších severních úbočích najdeme aktivní sesuvný svah - Zerwa Cylowa (od roku1962 zde došlo k několika sesuvům – až 600 metrů dlouhé sesuvy, v jejichž důsledcích musela být několikrát uzavřena červená trasa vedoucí traverzem na těchto úbočích). Nad traverzovou trasou najdeme i dávnými sesuvy vzniklé jezírko Markow Stawek.
Lesí porosty hory jsou velice cenné a jsou chráněny v rámci „národnej prírodnej rezervacie Babia hora“ (slovenská část) a „Babiogórskiego Parku Narodowego“ (polská část). Podrobnosti k ochraně a druhové skladbě flóry naleznete po rozkliknutí příspěvků obou chráněných území. Spodní patro s výskytem bukového a jedlobukového porostu zasahuje do výšky 1150 m n. m. (buk, smrk, jedle). Horní smrkové patro dosahuje 1400 m. (smrk, jeřáb). Vrchol dosahuje klečového stupně (borovice kleč, jeřáb, kostřava peřestá, sasanka narcisokvětá, hvozdík pyšný alpínský, lilie zlatohlavá). Porosty kleče se rozkládají nad 1400 m. Samotný vrcholek byl však odlesněn je porostlý řídkými travinami. Z vrcholu se otvírají pěkné výhledy (zejména na Babí horu). Kruhový rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/malababia.php
Na vrchol lze ze Slovenska dojít:
z Polska: