Malostranská Beseda
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
V roce 1257 založil Přemysl Otakar II. pod Pražským Hradem Nové Město pražské, když vyhnal původní české obyvatelstvo, přivedl sem německé kolonisty. Pak Karel IV. založil své velkolepé Nové Město pražské, přejmenovali to původní na Menší Město a později na Malou Stranu. Původně se zástupci města scházeli v původním Kostele sv. Mikuláše a později si postavili radnici uprostřed rynku, kterou dokládá první zpráva z r. 1407. Tu zničili nenávratně i s městskými knihami o 12 let později královští žoldnéři během husitských bouří. Další malostranská radnice, tzv. stará vznikla v domě, který město získalo z odkazu písaře Václava z Bítova, rovněž na Malostranském náměstí č. 2. Zde byla radnice až do roku 1478, kdy koupili malostranští od Jana Tovačovského z Cimburka pozemek ve východním rohu náměstí a dnešní Letenské ulice a postavili zde novou radniční budovu s rozlehlou pozdně gotickou síní. Zde zasedalo 11 radních s purkmistrem, císařským rychtářem a písařem a rozhodovalo o správě města, trestních a civilních kauzách, záležitostech sirotčích a dalších. Budova je památná tzv. českou konfesí, která zde byla sepsána v roce 1575: byly to články sestavené českou nekatolickou opozicí jako podklad pro jednání o uzákonění náboženské svobody. Na domě je umístěna bronzová pamětní deska o této události. Tato tzv. nová malostranská radnice byla kdysi stavebním klenotem města. Na Sadelerově rytině z roku 1606 je vedle nárožní dvoupatrové věže zachycena i jednopatrová část s loubím. Do dnešní pozdně renesanční podoby byla přestavěna v letexch 1617 - 1622 snad stavitelem a kameníkem Janem Campionem Bossim podle návrhu Giovanni Maria Filippiho. Švédská vojska přinesla v roce 1648 zkázu celé Malé Straně a sotva dostavěný dům vydrancovala. V podloubí je zachovaný portál se znakem z roku 1660, kdy dům raně barokně upravoval Vilém Oppenried. Dnešní vzhled je z doby kolem roku 1820, kdy při úpravách stavitelem Josefem Kaurou byly odstraněny původní štíty a tři věže. Fasáda do Letenské ulice však zůstala v původní podobě. Radnice sloužila až do roku 1784, kdy byla sloučena všechna čtyři pražská města, Staré a Nové Město, Hradčany a Malá Strana. Tehdy byla správa sloučených měst přenesena na Staroměstskou radnici. S ní byly odsud z Malostranské radnice přeneseny i intarzované dveře z roku 1619 do Staroměstské radnice, kde jsou dodnes ve známém portálu s nápisem Senatus. V letech 1784 - 93 byla budova Malostranské radnice přestavěna na sídlo fiskálního úřadu, berního archívu a politického vězení. Při přestavbách v 19. st. byl původní ráz dosti znehodnocen. V roce 1868 zde vznikla Malostranská beseda, která s bohatou škálou kulturních aktivit působí až do současnosti.