Zlatá brána chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Turistické cíle • Drobné památky
Slavnostním vstupem do nové katedrály a přístupem ke kapli sv. Václava se v roce 1367 stala trojdílná arkádová brána s předsíní před portálem jižního ramene příčné lodi, tzv. Zlatá brána. Název je odvozen od zlatého pozadí unikátní skleněné mozaiky Posledního soudu z let 1370–1372. Rozměrnou mosaiku dal po svém návratu z cesty do Říma zhotovit král Karel IV. Gotický představek se třemi lomenými oblouky je dílem Petra Parléře. Nad branou vznikla nová sakristie pro úschovu drahocenností kaple sv. Václava, proměněná později v Korunní komoru.
Mozaika s výjevy Posledního soudu zobrazuje křesťanskou představu soudného dne. Celek je rozdělen do tří částí. V prostřední je mandorla s Kristem v roli soudce obklopeného anděly. Ti nesou nástroje Kristova utrpení. Nad Kristem se nachází Veraikon. Kopie římského obrazu, kterou Karel přivezl z Itálie. Pod Kristem je skupinka českých patronů sv. Prokopa, sv. Zikmunda, sv. Víta, sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha. Pod nápisem s jejich jmény klečí Karel IV. a jeho čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská. Na obou bočních polích je pokračování kompozice. Pannay Marie a sv. Jan Křtitel se přimlouvají za lidstvo. za nimi stojí dvanáct apoštolů. V dolní levé části mrtví vstávají z hrobů a tři postavy andělů přijímají spravedlivé. Naopak v pravé části je skupinka hříšníků zavržených mečem archanděla Michaela, která je modrými ďábly vtahována do pekelných plamenů. Mosaiku provedli benátští mozaikáři.
Běžně nepoužívaný vchod je na vnější straně uzavřen mříží s cyklem bronzových reliéfů dvanácti měsíců a znamení zvěrokruhu od Jaroslava Horejce z 50. let 20. století.