Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Roztroušená obec v širokém údolí potoka Svitavky vznikla ve 14. století při cestě do Žitavy. Poprvé je uváděna v roce 1372 jako Marzenic. Ves byla zřejmě pojmenována podle zasvěcení nedávno opraveného kostela sv. Maří Magdalény, stojícího na návrší uprostřed obce. Na místě staršího ho dala postavit vévodkyně Františka Toskánská v letech 1699 - 1714; výstavbu barokního dvouvěžového chrámu vedl stavitel italského původu Octavio Broggio z Litoměřic. Na východní straně ke kostelu přiléhá ambit s kaplí, v ambitu jsou barokní náhrobníky z let kolem roku 1600, dále z let 1648 a 1758. Později byl kostel pseudobarokně upraven. Na silničním mostu přes Svitavku je barokní sousoší z let 1831 - 33 (Ukřižovaný, sv. Václav, a Sv. Jan Nepomucký, první dvě od Josefa Maxe mladšího), opravené roku 1896. Na zalesněném návrší na jižním okraji obce je Kalvárie, přístupná po cestě s kamennými schody. Z původně barokní kaple z roku 1681, přestavěné v roce 1750 je dnes už jen zřícenina. Na vrcholku kopce nad kaplí je torzo kříže a zašlé, do pískovce vytesané reliéfy od místních lidových umělců. V okolí Mařenic jsou tři památné stromy: u silnice do Heřmanic roste asi 18 m vysoká borovice lesní, na návrší jižně od obce je 17 m vysoký javor mléč a na kraji lesa u cesty na Jezevčí vrch stojí 25 m vysoký buk lesní, který byl v minulosti zasažen bleskem a je napaden hnilobou. Stáří všech tří stromů se odhaduje na 200 let.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 14 B3
kostel sv. Maří Magdalské (14. stol.)
barokní sochy na mostě (1831)
na návrší Kalvárie s kaplí a reliéfy
památný buk
smírčí kříž
První zmínka o objektu 1372
Jiný název objektu Mergenthal
Dnešní kostel pochází z roku 1699, kdy byl starý kostel zbořen. Obec náležela k panství Milštejn. Odhadované stáří buku lesního se odhaduje na 260 let. V prsní výši dosahuje kmen obvodu 550 cm. V okolí se vyskytuje ještě chráněná borovice. Nedaleko ní je vystavěna malá kaplička u cesty do Heřmanic v Podještědí. Severozápadním až severovýchodním směrem se nachází v lesním porostu větší množství menších opevnění z roku 1936. Na tzv. Zámeckém vrchu se též nacházelo tvrziště po kterém se dnes již nenachází žádných stop.