Mazurovy chalupy u Hoděšovic

Mnohého příchozího zaujme, že tato lokalita, jež je vklíněná mezi královéhradecké městské lesy, se nazývá jako Mazurovy chalupy (občas se objevují též pojmenování U Mazury, Enkláva a V Enklávě). Přitom zde uvidí pouze 1 roubený objekt. Ale toto pojmenování vychází z minulosti, kdy zde obdobných objektů stávalo více, což je vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR146018400) a v jeho reambulaci z roku 1876 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_2065_3), i když zdejší osídlení je staršího původu, neboť místní les byl vykácen již počátkem 18. století, což lze vidět např. v mapě tzv. Horních revírů (albrechtického, bělečského, holického, hrádeckého, chvojeneckého a vysockého) z roku 1800. V té době již náležela zdejší půda mezi hoděšovické občany a obec.

Počet roubených chalup se tu měnil, neboť některé sloužily k bydlení, jiné byly pouhými seníky nebo jinými hospodářskými objekty - stodolami nebo kolnami. Nakonec z nich zůstal právě jen jediný objekt čp. 28, který v roce 1842 držel Josef Vlasák, později patřil sedlákovi Josefu Mazurovi (jeho hospodářství mělo výměru 11 ha a 40 arů a bohatost využití lokality mezi pole, louky a lesy je např. vidět v mapě II. vojenského mapování z roku 1853) a následně se z něj stala hájovna. Nepotřebné vedlejší hospodářské budovy byly většinou zbořeny. 15. června 1884 totiž zakoupil dašický velkostatek, kam náležely rovněž Hoděšovice, Alexander markrabě z Pallavicini a jeho lesní správa posléze vykoupila Mazurovy chalupy, aby v jedné z nich bydlel panský hajný. Vlastní hájovnu pak nechal velkostatek rozbořit. Zakoupené pozemky zčásti zalesnil a některé upravil na louky, přičemž hranice parcel opatřil svéráznými mezníky - jalovci.

Po vzniku ČSR se přišlo s pozemkovou reformou, jež se dotkla rovněž dašického velkostatku. Tato místa pak získalo v roce 1931 město Hradec Králové a zdejší hájovnu nechalo opravit o 7 let později, kdy zároveň vystavělo novou hájovnu Bažantnici. Avšak v letech 1951-1991 byly místní lesy obhospodařovány státem. Za jeho hospodaření zanikla koncem 50. let 20. století stodola před Mazurovou chalupou, což lze vidět na leteckém měřicím snímku z roku 1958 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1958.HKRA44.13746). Následně se tyto lesy navrátily do majetku města a to je obhospodařuje prostřednictvím akciové společnosti Městské lesy Hradec Králové. Ta rovněž v letech 2008-2009 postavila repliku předtím zbořené Mazurovy chalupy, o níž se předtím příliš nedbalo, aby nedopadla jako ostatní objekty, které zanikly. V roce 2011 pak začala sloužit pro pořádání firemních akcí a k setkávání lesníků s žáky škol (viz https://www.hradeckralove.org/mazurova-chalupa-zacala-slouzit-k-lesni-pedagogice/d-44909 a https://www.mestske-lesy.cz/fotografie/ubytovna-a-chaty-k-pronajmu.html).

Zajímavou lokalitou jsou však také zdejší louky a jejich přírodní bohatství se projevilo tím, že byly k 1. dubnu 2002 prohlášeny za přírodní rezervaci Mazurovy chalupy (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=2193), i když se o tomto kroku uvažovalo již ve 2. polovině 80. let 20. století. Jedná se totiž o unikátní spojení bezkolencových, slatinných a mezofilních luk o rozloze 11,6 ha, která je obklopena komplexem dubohabřin, bezkolencových doubrav a nepůvodních jehličnatých porostů. Navíc zde nedocházelo k extenzívnímu využívání luk v podobě kosení a odvozu sena, nehnojilo se, většinou nebyl využíván chemický postřik proti škůdcům a rovněž nedošlo na meliorace těchto parcel, takže od Pallaviciniho úprav zůstaly téměř v totožné podobě.

Během různých botanických průzkumů zde byla objevena řada chráněných rostlin - černýš český, hadí jazyk obecný, hořec hořepník, kosatec sibiřský, ostřice Davallova, prstnatec májový, úpolín nejvyšší, vemeník dvoulistý a vstavač obecný. Okolní lesy jsou zajímavé výskytem holubinky citlivé, pavučince fialovolilákového a ryzce datlího. Velmi cennou je tato lokalita z entomologického hlediska, protože v období let 1991-2006 zde byl doložen výskyt 254 motýlů, z nichž za zmínku stojí zejména: vřetenuška mokřadní, modrásek očkovaný a přástevník užankový. Kromě nich tu můžeme zastihnout vážku klínatku rohatou a několik druhů vzácnějších brouků - zdobence zelenavého, potemníka Opatrum riparium, potápníky Graptodytes bilineatus a Ilybius guttiger, lupici Dolichopus parvicaudatus. Blízko vody se pak vyskytují čolkové, různé druhy žab a užovky obojkové. Jinak se zdejší příroda příliš neliší od okolních míst.

Turisticky jsou tato místa využívána již od přelomu 19. a 20. století, kdy sem směřovala řada výletů nebo školních exkurzí. Příkladem budiž zmínka o nich ve "Fastrově illustrovaném průvodci po českém severovýchodě" z roku 1911. Na tuto tradici se navazuje i dnes. 13. května 2012 byla u Mazurovy chalupy slavnostně otevřena nová Pohádková stezka, jež vede až k rybníku Výskyt (viz https://www.mestske-lesy.cz/aktuality/otevreni-pohadkove-stezky-prilakalo-davy-lidi.html). Na závěr ještě dodejme, že se v těchto místech můžeme dočkat ještě dalších změn, protože v plánu jsou např. zookoutek (můžeme připomenout, že v sousedním lese Bažantnici se ve 30. letech 20. století nacházel např. párek pávů), vybudování pódia a mnohé jiné věci, jež ještě nebyly ani publikovány.