Stříbrný potok

Tento potok o délce 7,2 km pramení asi 1 km severovýchodně od Hoděšovic v nadmořské výšce 276 m n. m. a teče kolem Bažantnice a Mazurovy chalupy k v roce 2006 zřízené nádrži Na Olšině (normální objem nádrže - 6 291 m3, plocha zatopení při normální hladině - 7 687 m2, délka koruny hráze - 112 m, plocha litorálního pásma - 3 465 m2, objem tůně - 3 995 m3, plocha hladiny tůně - 3 332 m2). Za ní křižuje Hradečnici, cestu z Hradce Králové do Bělečka, a odtud pokračuje jeho tok do již v 15. století existujícího lesního rybníka Výskytu v léči č. 71 (roku 1547 byl králem Ferdinandem I. zkonfiskován městu a prodán Janu z Pernštejna na Pardubicích, o 2 roky později byl odprodán zpět městu, v roce 1785 vysušen a osázen stromy, obnoven byl až ve 20. století, v letech 1937-1938 byl u něj zřízen lovecký srub, který nechal postavit vrchní lesní rada Ing. Josef Lázňovský, o opětovném zřízení rybníka rozhodlo město v roce 1939 a jeho rozloha měla být 3,5 ha, poprvé se však objevuje až ve vojenských mapách z roku 1955, v letech 2011-2012 získal novou hráz a zbavil se bahna usazeného na dně; plocha - 2,8 ha, celkový objem - 18 000 m3, retenční objem - 18 000 m3), z něhož pokračuje k Malšově Lhotě, kde zleva ústí do Orlice v nadmořské výšce 230 m n. m. Plocha, kterou odvodňuje, má rozlohu 15,8 km2.

Před výtokem z bývalého, dnes vypuštěného, Smiřického rybníku je zesílen o přítok od Bělče nad Orlicí, původně zvaný Náhon a nyní známý jako Bělečský potok, který odbočuje z bývalého loviště Smiřického rybníka umělou vodotečí, vedenou podél hráze bývalého rybníka Střelnice až do tzv. Malšovické kotliny. Z 5. července 1891 pochází spor mezi Malšovou Lhotou a Hradcem Králové ohledně pouštění lesní vody z Náhonu do osetých polí, který byl vyřešen částečným zřízením nového koryta Stříbrného potoka. Do té doby tekl potok trochu jinak a zásoboval malé rybníčky mezi Malšovou Lhotou a Svinary, což můžeme vidět v císařském otisku stabilního katastru z roku 1840, který byl vyhotoven adjunktem 2. třídy Johannem Kordikem a geometrem 4. třídy Martinem Samudou. Tehdy byl tok, jenž vedl bývalým rybníkem Výskyt, nazýván Vyskytskou strouhou. V letech 1908-1909 došlo k částečné regulaci Stříbrného potoka, která byla subvencována státem i zemí Českou. K úpravě Stříbrného potoka a provedení některých s tím souvisejících melioračních prací vodním družstvem v Hoděšovicích byl dokonce 29. října 1907 vydán samostatný zákon platný pro království České. 24. listopadu 1911 schválilo královéhradecké městské zastupitelstvo žádost Vodního družstva v Hoděšovicích o převzetí do vlastnictví a udržování části Stříbrného potoka od městských lesů až k ústí Orlice.

Josef Strachota ve svém díle „Popis lesův královského věnného města Hradce Králové a průvodce k vycházce České lesnické jednoty v roku 1910“ popsal tento potok a jeho přítok takto:

„Větších vodotoků v lesích Královéhradeckých nestává.

Jsou zde však dva potoky, které hlavně za času jarního tání, přivádí množství vod, které se z nízkých břehů vylívajíce, zaplavují své okolí.

Jeden z nich, t. zv. potok »Stříbrný«, mající svůj počátek v katastru obce Hoděšovic, a tekoucí svým středním a dolním tokem téměř celým revírem Svinarským, v roce 1908-1909 byl právě zregulován za poskytnutí státní a zemské subvence.

V r. 1895 ukoupen obcí Královéhradeckou mlýn, položený při oddělení čís. 12., který měl vyhraženo právo, udržovati v umělé nádrži, nyní zalesněném to oddělení 10c, jakož i v celé délce náhona, vodu.

Dno náhona bylo však výše položeno než sousední lesní oddělení, špatnými břehy prosakovala voda, zabahňujíc tak celé okolí. Ukoupením mlýna, zrušením jeho a upravením na hájovnu, bylo tomuto velikému zlu na vždy odpomoženo.

Druhý vodotok, t. zv. »Náhon« přicházející z kat. obce Velká Bělč a protékající oddělení 13, 14, 15, 16, 17, vlévá se do zregulovaného potoka »Stříbrného« v od. čís. 8. Tentýž vylévá taktéž, hlavně za času jarního, podzimního a větších srážek své vody po okolí, a bude nutno rok po roku poznenáhlu opravou břehů a jeho vyhloubením tomu čeliti.“

Úzce je potok spojen se Stříbrným rybníkem v Malšově Lhotě, který vznikl v souvislosti s myšlenkou o zřízení nového koupaliště, s níž přišel v roce 1964 městský národní výbor. Tyto práce byly dokončeny roku 1966. Již v předchozím roce zde bylo napuštěno tolik vody, že největší hloubka dosahovala již 3 m. Na tomto místě se již dříve těžil písek, což můžeme vidět na leteckých snímcích Hradce Králové z roku 1954. Původně se tu však nacházely pouze pole a louky místních rolníků. Při zřizování koupaliště se muselo přemístit 45 000 m3 zeminy, jež byla využita při stavbě náspů kolem hrací plochy malšovického Všesportovního stadionu. V té době se v jeho okolí začaly ve velkém budovat různé rekreační chaty a chatky. První z nich tu začaly vznikat již v roce 1943. V červnu 1966 bylo dáno do provozu hlídané parkoviště motorových vozidel a potřebné hygienické zařízení. Montovaná restaurace začala sloužit až později. Stříbrný rybník byl znám nejen jako výborné koupaliště, ale také jako místo tradičních rybářských závodů a různých motoristických podniků. Roku 1987 začaly práce na rekonstrukci autokempu Stříbrný rybník. Část lesního porostu byla vykácena a na jeho místě byla rozšířena plocha pro stanování a rozestavěno 15 dřevěných chat o kapacitě 6-8 lidí. Dokonce bylo tehdy uvažováno o výstavbě hotelu s kapacitou 60-100 lidí, k čemuž nakonec nedošlo. V téže době poklesl o Stříbrný rybník zájem, protože kvalita vody byla přinejmenším problematická. V roce 1993 bylo koupaliště obohaceno o tobogán. Práce však pokračovaly i po pronajmutí Stříbrného rybníku firmě Sprint, i když se začal stále více objevovat nedostatek peněz, a tudíž údržba areálu nebyla dostatečná. Změna společenských poměrů se projevila i v tom, že 19. května 2007 byl zbourán původní mostek přes Stříbrný potok v Malšově Lhotě a 8. prosince téhož roku byl předán do užívání nový mostek. MHD přes něj začala jezdit již 27. října 2007. Téhož roku začala areál Stříbrného rybníka provozovat společnost B&K Tour (předtím ho měla v pronájmu místní organizace Českého rybářského svazu), od níž ho v lednu 2020 převzaly do své správy Městské lesy Hradec Králové, jež ho chtějí výrazně upravit a zlepšit jeho vzhled i zmodernizovat vybavení.

Na závěr musíme též zmínit to, že Stříbrný potok je známý rovněž výskytem několika chráněných druhů naší flóry a fauny. V rameni Orlice u Stříbrného rybníka se vyskytuje na poslední lokalitě v ČR kriticky ohrožený rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus). Právě kvůli tomu byla 5. ledna 1998 zřízena přechodně chráněná plocha Slepé rameno Orlice u Stříbrného rybníka. Původně byla vyhlášena na dobu 5 let, ale 16. prosince 2002 byla ochrana prodloužena. Navíc došlo v letech 2001-2003 k odbahnění ramene a vykácení části jeho břehových porostů, aby došlo k prosvětlení vodní hladiny a snížení objemu organického materiálu padajícího do vody. V roce 2005 bylo ještě omezeno vypouštění Stříbrného rybníka výpustí vedoucí do horní části ramene a bylo povoleno pouze bočním přepadem. Ve Stříbrném potoce u rybníka Výskyt lze rovněž nalézt chráněnou bahenní rostlinu žebratku bahenní (Hottonia palustris). V údolí Stříbrného potoka, kde je kolikrát ještě zachován původní les, rostou z chráněných druhů ještě: bledule jarní (Leucojum vernum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a oměj pestrý (Aconitum variegatum). Kolem Stříbrného potoka žije i populace naší největší vážky páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii). K potoku se váže pověst, že po hostině krále Jiřího z Poděbrad u bělečského „Králova stolu“ v něm bylo umýváno stříbrné nádobí.