Mělník, město mnoha půvabů

Jedním z nich je zdejší vinařství

Nad soutokem Labe s Vltavou korunuje atraktivní krajinu královské věnné město, které kromě samotné vlastní malebnosti nabízí návštěvníkům po celou sezonu – ale ostatně i mimo ni – množství akcí, které zaujmou jak milovníky historie a kultury, tak společenského života, sportu, aktivního odpočinku, či třeba jen odvázané zábavy.s přiměřenou dávkou recese. Není o čem pochybovat – do Mělníku stojí za to se i opakovaně vracet. Jedna z našich návštěv pak může být věnována třeba jen vínu a vinařství Chateau Mělník.

Jak praví anály, víno se na Mělnicku pěstovalo už za časů sv. Ludmily. Jde sice jen o legendy, ale věřme - více než pravděpodobné. Vždyť nejstarší dochovaný sklep na mělnickém zámku je prokazatelně z 10. století, kdy světice ještě žila. Legendy pak svědčí i o tom, že víno a vinohradnictví nechybělo ani v životním stylu jejího vnuka sv. Václava, na jehož výchově se  Ludmila podílela. Proto nás nepřekvapí, že nejznámější vinice pod Mělnickým zámkem nese její jméno, stejně tak jako nejproslulejší a nejoblíbenější značka mělnického moku. Sv. Václava pak připomíná svým názvem sál v historickém podzámeckém sklepení. Mělnické klima vínu svědčilo vždy - a svědčí dodnes - nicméně první podpůrný impulz do pěstování vnesl Karel IV., který přivezl burgundskou révu. S prvotními výsledky byl nejspíš spokojen, a tak zdejší vinařství rázně nasměroval k rozvoji a stanovil i pěstební regule. Začínající vinaři byli např. na dvanáct let osvobozeni od daně (!). Karel IV. vydal také zákon, chránící vinaře před zloději – poznamenejme, že mnohem účinněji, než ty naše současné: Zavedl i ochranářské opatření – během zimního období platil zákaz víno dovážet. Není divu, že se tehdy českému vinařství dařilo. Čas osvíceného císaře však pominul, přišly války, nastal úpadek. O oživení vinařských tradic na Mělnícku se zasloužili až Lobkowiczové, přesněji hraběnka Marie Ludmila Černínová z Chudenic, která svému choti Augustu Antonínu Josefovi, knížeti z Lobkowicz přinesla věnem mj. čtyři vinice. V roce 1798 dorazilo z Francie šest tisíc sazenic burgundské révy a v letech 1729 – 1803 vzrostla rozloha vinic o osm dalších. Rodoví potomci v rozšiřování pokračovali. Nejznámější a pro Mělník vlajkovou vinici Sv. Ludmily na svahu pod zámkem vysadil jejich pravnuk Jiří Kristián. Nejvíce však vinařství vzkvétalo za jeho syna Bedřicha, který vinice dále rozšířil a nechal vybudovat pod nádvořím zámku nový sklep, nazvaný dle sv. Josefa. Pustil se i do výroby vína šumivého, mělnického sektu. „Know-how“ si osvojil u pravého zdroje - u francouzských vinařů v kraji Champagne.

Zničující úpadek mělnického vinařství přineslo znárodnění komunisty a transformace na státní statek. Ten zpracovával hrozny nejen z mělnických vinic, ale i z dovezených hroznů ze zemí tehdejší RVHP. Víno, byť v typických lahvích, tzv. „kalamářích“ se značkou Ludmila, tak mělo velmi kolísající a nepříliš spolehlivou kvalitu. Znovuzrození nastalo po restituci, když se po rekonstrukci sklepa sv. Josefa v roce 2009 vrátila výroba vína zpět na mělnický zámek. Jak uvádějí sklepmistr David Tříska a vedoucí provozu Milena Vávrová, sklepy o rozloze 1500 m2 pocházejí z 11. a 14. století. Jsou současně i muzeem -  pro připomenutí, jak kdysi vypadalo zámecké vinařství a jeho sklepy. Lobkowiczové udržovali rodovou tradici – věnovat synovi při narození sud na 3.000 litrů vína. Při jeho dožití 17 let byl sud naplněn vínem tak, aby o rok později bylo vyzrálé  a mohlo se vypít na oslavu dospělosti. Pravda, dnes by dodržování tradice bylo neúnosně nákladné a proto se po synovi víno jen pojmenuje. Sudy jako ten narozeninový, ale i dvojnásobné, sto až dvě stě let staré, byť prázdné, jsou ve sklepě k vidění.. Nechybějí tu ani stylově zařízené prostory pro uzavřenou společnost a ochutnávky vína. Produkt dnes zraje v moderních tancích nebo barikových sudech.

Co o zámeckém vinařství říká jeho majitel a vůdčí osobnost, ovlivňující jeho rozvoj – kníže Jiří Jan Lobkowicz? Nejznámější vinice Ludmila je patrně nejlépe situovaná vinice v Čechách, osázena byla na počátku minulého století burgundskou révou. Nyní se těší ekologickému hospodaření. Zraje  bez postřiků, ztráty na sklizni jsou akceptovatelné. Tvar lahví typických pro značku Ludmila se inspiroval archeologickým nálezem ze 14. století. Originál pojal pět litrů, což by bylo na současné poměry neprodejné a tak obsah zůstává u klasických 0,7 litru. Nestandardní tvar lahví víno sice o něco prodražuje, ale tradice bude zachována. Nejen to, chystá se vylepšení: znak bude napříště vylisován do reliefu na povrchu láhve. Vinařství plánuje i nové sadby – respektuje přitom zásadu vyhledávat k tomu plochy, kde již v minulosti vinice byly. Naši předkové nebyli hloupí – révu pěstovali tam, kde se podle zkušeností klima osvědčilo – stačí jejich zkušenosti pouze následovat. Naším cílem je vyrábět jedna z nejlepších vín v Česku…

Bez uzardění tedy lze doporučit: až se příště vypravíte do Mělníka, nezapomeňte – zámecké sklepy vinařství Chateau Mělník stojí za prohlídku – tradice sahající až do 10. století jsou hodnotou, na kterou budete dlouho vzpomínat. Můžete si k tomu otevřít kalamář Ludmily – ať už bílé, rosé, nebo červené - její kvalita vás nezklame…

                                                                                                                   Miroslav Navara