Menší geologická expozice nad městem Odry.

    Jedná se o malou geologickou expozici na okruhu naučné stezky „K Flascharovu dolu“ nad městem Odry. Důl samotný jsem popsal již v předešlém článku:

 

    https://www.turistika.cz/mista/flascharuv-dul-u-mesta-odry/detail

 

     Jako první mě překvapily pěkné výhledy v okolí „Jahnova kamenu“. Ten vznikl na památku německého popularizátora „pohybu na čerstvém vzduchu“ Friedricha Ludwiga Jahna. Někdo jej také považoval za zakladatele gymnastiky. Také se tvrdí (alespoň to uvádí informační tabule u kamene), že kámen pro vytvoření tohoto sochařského díla byl velmi slavnostně přivezen až z Potštátského skalního města. Místo mě připomněli poprvé asi opavští horolezci u „Kružberských skal“ - vedle hráze přehrady, ale dosud jsem se nějak na „Potštátské skály“ nedostal – další inspirace na výlet.

 

     Místo kde kdysi pomník stál byl také pojmenován po svém nositeli – F. L. Jahnovi. Proč o tomto kamenu ale píši? Protože je nejlepším orientačním bodem, který nás k malé geologické expozici přivede. Je zde i jakýsi pomyslný začátek (těžko mluvit o začátku, když se jedná o okruh :-)) ) naučné stezky k místnímu významnému starému důlnímu dílu na břidlici. Stačí po široké lesní cestě sejít jen kousek a po pravé straně popisovaný soubor kamenů nalezneme. Jedná se o zajímavé zpestření cesty. O kus dál se ještě nachází těsně u cesty skalní minivýchoz nebo možná jen dobře v zemi usazený balvan. Pod ním si kdysi někdo dokonce udělal ohníček.

 

     Na informačních tabulích se dočteme o geomorfologických celcích Nízkého Jeseníku. Co je na této oblasti, ve stínu svého „Hrubého“ jmenovce zajímavé, je její malá popularita – naštěstí. Místo ticha, které je dnes již tak vzácné. Tím pádem se zde zachovala i krásná nezničená krajina a nepochybně i krajina velice nevšední, která má co nabídnout. Dobrodruhové by mohli vyprávět… Některé informační tabule připomenou i vulkanickou minulost míst o něco vzdálenějších – oblast dávného stratovulkánu Velkého Roudného, u něhož nemohu zapomenout na zvláštní atmosféru minijeskyňky ozářenou jen světlem svíčky, patrně na památku někoho, kdo měl tato utajená místa také rád. Vzpomínám na zvláštní místo v Natherově lomu u Meziny, kde se podle někoho nachází „proudová jeskyně lávového proudu“ nedaleké „Venušiny sopky“ nebo podle mě spíš „jen obyčejná“ asi třicetimetrová štola. Jedná se taktéž o známé zimoviště letounů (vrápenců a netopýrů).

 

     Mezi kameny najdeme ty „ne příliš kvalitní a jisté“, tedy drobu dovezenou z místního lomu v Jakubčovicích (Jakubčovicích u Oder, ne nad Hradcem nad Moravicí), nemůže chybět příklad břidlice, zajímavostí stojící za zmínění je i sopečná „puma“. V okamžiku jejího vzniku se jedná o velice nebezpečnou rozžhavenou střelu, která „určuje pravidla“. Některé jejich příklady je možné nalézt jak na Velkém Roudném, tak především v lomu pod kostelem hrdě střežícím Bruntál na Uhlířském vrchu – dalším stratovulkánu oblasti. Dokonce se má prý jednat o jednu z nejmladších vyhaslých sopek u nás (podobně jako v případu Velkého Roudného). Pochází z období pleistocénu, je mladší než asi 1,8 miliónů let.

 

     V souvislostí s dávnou vulkanickou minulostí se v souboru kamenů nacházejí i bazalty (čediče). Na informačních tabulích nalezneme i zajímavou litostratigrafickou mapu, zjednodušeně řečeno obrázek popisující základní umístění souvrství. V případě Nízkého Jeseníku se jedná o tyto celky: Hradecko-Kyjovické souvrství, Moravické souvrství, Andělskohorské souvrství a nakonec i Hornobenešovské.