Město Bystré - Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské

Nachází se na rozlehlém náměstí a vytváří dominantu města. První historická zmínka o bysterském kostele pochází z roku 1350, který byl v roce 1601 rozšířen. V letech 1722-26 na jeho místě byl postaven objekt zcela nový v barokním slohu, který zde stojí dodnes. Jeho věže dosahují výšky 58 m.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy

Dominantou dvoutisícového Městečka Bystré ve svitavském okrese je – celkem tradičně – až atypicky monumentální barokní kostel. A stejně tradičně na jeho místě původně stával gotický chrám, jehož základy sahaly zřejmě až někam do 12. století. První písemná zmínka o něm však pochází až z roku 1359. Kostel prošel ve své historii několika významnými přestavbami; první z nich – rozšiřující - proběhla v roce 1601. Ta nejvýznamnější však přišla až v období baroka, konkrétně v letech 1722 až 1726. V této době byl vlastně postaven kostel zcela nový; kostel který v Bystrém vidíme i dnes. Další menší změny kostel zasáhly ještě v letech 1816 až 1817 (nové varhany) 1863 (částečná rekonstrukce) a 1985 až 1986 (poslední velká oprava).

Barokní chrám Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské v Bystrém je jednolodní stavbou, jejíž loď je ukončena čtyřhranným presbytářem. Západní průčelí je dvouvěžové, přičemž západní věž je částečným pozůstatkem původní gotické stavby. Mobiliář chrámu je již zcela barokní. Najdeme zde obrazy s příběhy ze života Ježíše Krista, obrazy apoštolů i Křížovou cestu. Monumentální hlavní oltáře zdobí obraz sv. Jana Křtitele a sochy jeho rodičů, tedy sv. Alžběty a sv. Zachariáše. Zajímavostí tohoto chrámu je také skutečnost, že je považován za nejstarší poutní místo Panny Marie Karmelské v České republice.

Přidejme ještě pár zajímavostí, dat a postřehů. V roce 1692 byla – rodem Martiniců - dostavěna budova fary, nacházející se proti průčelí kostela. V letech 1722 až 1726 tehdejší zdejší mocipán - František Rudolf z Hohenemsu - nechává postavit chrám do dnešní podoby a ze dřeva, které zbylo z lešení, také několik chalup ve městě. Při dokončení byl v chrámovém mobiliáři pouze oltář a kazatelna z původního kostela. Barokní vybavení interiéru se objevilo až za dalších 30 let. V březnu roku 1917 byly zrekvírovány chrámové zvony Florian a Maria a zůstal pouze nejstarší Matěj, pocházející z roku 1520. Dva zvony jsou následně doplněny v roce 1926.

Před kostelem stojí dvě krásné barokní sochy. Mladší z nich je Panna Marie Bolestná z roku 1725, jejímž autorem je Jiří František Pacák; tou starší je pak sv. Šebestián z roku 1714, pocházející zřejmě z dílny J. Kondricha . Tato socha byla pravděpodobně vztyčena jako poděkování za odvrácení morové nákazy v Bystrém. Obě sochy byly před kostel umístěny druhotně až v roce 2005 a původně se nacházely v jiných částech města.