město jíčín

Jičín leží v Severních Čechách, východním směrem od Mladé Boleslavi. Město Jičín proslavil spisovatel Václav Čtvrtek ve svých pohádkách umístěných do města Jičína a jeho okolí. Václav Čtvrtek tu jako chlapec trávil prázdniny u dědečka v letech 1914 až 1918. Město Jičín je pomyslnou bránou do oblasti Českého ráje, především do Prachovských skal. U západního a východního okraje města je vybudováno několik rybníků. Na východní straně je z Dvoreckého rybníka uděláno přírodní koupaliště. U jihozápadního okraje města bylo vybudováno malé dopravní letiště. Nedaleko města severovýchodním směrem je městečko Valdice, ve kterém je státní věznice. Jičínem protéká řeka Cidlina. U severního okraje města v městském parku je postavena rozhledna, která nabízí krásný výhled na panorama Prachovských skal. Z Jičína vede celá řada značených turistických a cyklistických tras směřujících v převážné míře do oblasti Českého ráje.

Historie

Již kolem roku 1300 tu byla osada. Město bylo založeno na vyvýšeném místě nad řekou Cidlinou. Město bylo stavěno v pravidelném šachovnicovém půdorysu kolem obdélníkového náměstí. Město bylo obehnáno hradbami s baštami. Hradby byly posíleny příkopem a vstup do města zajišťovaly tři vstupní brány a dvě fortny. Do roku 1316 byl Jičín městem královským. V roce 1337 získali město a nedaleký hrad Veliš do majetku Vartemberkové. Mezi majiteli města se vystřídalo několik šlechtických rodů. Po bitvě na Bílé hoře se majitelem města stal Albrecht z Valdštejna, který se ve městě usídlil. V roce 1628 nechali Valdštejnové v Jičíně razit vlastní mince. Domy v blízkosti zámku byly vyvlastněna a zámek byl rozšířen. Pro obyvatele těchto domů bylo založeno předměstí zvané Nové město. Po smrti Valdštejna získal město i s jeho majetkem hrabě Teuffenbach, po něm vládli městu Šternberkové a od roku 1717 patřilo město do majetku rodu Trautmannsdorfů. V roce 1935 byl zámek a část panství prodána městu. V roce 1813 byla na zámku v Jičíně podepsána smlouva tak zvaná Svatá aliance. Tato aliance sdružovala Rakousko, Rusko a Německo v boji proti Napoleonovi. V roce 1866 se v blízkosti Jičína konala bitva rakouského a pruského vojska, která předcházela rozhodujícímu významnému boji u Hradce Králové. Město postihlo několik ničivých požárů a v období třicetileté války bylo sužováno nájezdy švédů. V roce 1871 přijel do města první vlak po trati Ostoměř ? Jičín. V roce 1883 byla zprovozněna železnice do Nymburka. Po trati vybudované do Trutnova se rozjel první vlak v roce 1903. Ve městě Jičín byla v roce 1863 vybudována telegrafní stanice. Historické centrum města bylo již v roce 1956 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Dominantou města je Valdická brána postavená v letech 1568 až 1570. Vyhlídkový Ochoz byl na bránu přistavěn v roce 1840. Valdická brána tvořila součást opevnění, ze kterého se kromě brány dochovaly jen pozůstatky zdí a bašt. Na Valdštejnově náměstí je Mariánský sloup se sochami andělů zhotovený v roce 1702. Empírová studna byla zhotovená v roce 1836 a kašna Amfitrité v roce 1835. Po celém obvodu náměstí jsou renesanční a barokní domy s podloubím. Na jižní straně náměstí stojí velký zámek pocházející ze 17. století. V zámku je v dnešní době instalováno muzeum a bývalé budově konírny je umístěna galerie. Z první poloviny 14. století pochází kostel svatého Ignáce. Kostel svatého Jakuba Většího byl postaven v první polovině 17. století. Kostel panny Marie Bolestné de Sale vybudovaly v roce 1629. Hřbitovní Kostel Všech svatých pod Zebínem byl postaven kolem roku 1700. V roce 1628 byla ve mstě založena jezuitská kolej a gymnázium. V roce 1627 nechal Albrecht z Valdštejna postavit ve Valdicích klášter kartuziánů u kostela Nanebevzetí panny Marie. Dnes slouží tento komplex budov jako vězení. V Jičíně také žila početná Židovská komunita. V Židovské ulici se dochovalo několik klasicistních židovských domů a synagoga z roku 1784. Městská Vodárenská věž byla postavena v roce 1543. V Jičíně je několik pozoruhodných barokních paláců a domů úředníků postavených v období panování Valdštejna. K zajímavým stavbám moderní architektury řadíme vily postavené na přelomu 19. a 20. století a které najdeme především na městském předměstí.

Jeden z nejrozsáhlejších našich raně barokních zámků, později klasicistně upravený, stojí v jihovýchodním rohu náměstí v Jičíně v Královéhradeckém kraji. Zámek je jednou z nejvýznamnějších dominant městské památkové rezervace. Výstavná zámecká budova má 12 arkádových pilířů, průčelí ukončují původní nárožní arkýře. V historických zámeckých interiérech si návštěvníci mohou prohlédnout empírový konferenční salónek Tří císařů s portréty monarchů, který je částí stálé vlastivědné a archeologické expozice. Zajímavé je pojetí muzea, které nám dává příležitost vyzkoušet si třeba tkalcovský Stav, mlýnek na obilí apod. V bývalé konírně je galerie.

Historie

Původně stál na místě zámku pozdně gotický panský dům z 16. století, který byl majetkem Trčků z Lípy. V roce 1609 zahájil Zikmund Smiřický výstavbu čtyřkřídlého renesančního zámku. V roce 1620 byl zámek těžce poškozen při výbuchu střelného prachu. V roce 1623 získal objekt Albrecht z Valdštejna, který nechal vážně poškozený zámek opravit, při Zámecké zahradě byly vybudovány konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Později následovaly až barokní úpravy po požárech v 18. století. V době napoleonských válek v roce 1813 sídlil na zámku nějaký čas císař František I., který zde vedl řadu jednání. V současné době je na zámku umístěno muzeum a galerie.

Město v Českém ráji s krásným náměstím a věží. Lipová alej do Valdštejné lodžie a krásný výhled z kopce Zebína

Na tomto krásném náměstí najdeme hned tři památkově chráněné objekty – Korunovační studnu, Mariánský sloup a kašnu se sochou Amfitrité.

Empírová Korunovační studna se nachází ve středu náměstí a má podobu malého chrámu. Někdy se jí také říká Konvičková, zřejmě podle náznaku dekorativních konviček. Vznikla na počest návštěvy císaře Ferdinanda V. Později byla zazděna a do ní byla postavena skříň pro meteorologickou službu.

Mariánský sloup byl slavnostně posvěcen roku 1702. Má osmiboký základ a podstavec, na kterém stojí čtyři andělé a ve středu se tyčí 6 metrů vysoký sloup, na kterém je socha Panny Marie stojící na zeměkouli. Socha je ohrazena železným plotem a osázena lípami, které značnou část sousoší zastiňují. Empírová socha Amfitrité v kašně je dílem Jana Suchardy z roku 1835.

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 19 C5

městská památková rezervace

kostel sv. Jakuba Většího (1627)

kostel sv. Ignáce (1/4 14. stol.)

kostel Panny Marie de Sale (1629)

Valdštejnský zámek

Valdická brána aj.

První zmínka o objektu 1291

Jiný název objektu Jitčin Újezd

Prvotní osídlení jičínského katastru proběhlo dle archeologických nálezů již v období kolem 6. století př.n.l. Později zde Keltové založili poměrně rozsáhlé sídliště, které zaniklo zřejmě násilným způsobem kolem konce 1. století př.n.l. My se však přeneseme až do doby kolem roku 1000 našeho letopočtu, kdy se zde tehdejší slovanské kmeny natrvalo usadili. Původní osada vykvetla ve ves, která je prvně uváděna v roce 1291. Již o 7 let později je však Jičín nazýván městečkem. Již od data první zmínky je však obec uváděna v majetcích manželky českého krále Václava II, královny Jitky. Tato královna bývá též uváděny jmény Guta, nebo Juta. Po královně ves dostává i své jméno, neboť se původně nazývala Jitčiným Újezdem z čehož později vznikl zkomolením Jičín. Město počátkem své existence velmi často střídalo majitele. Ti se převážně řadili do postavení zástavních pánů a tak si všímejme nadále jen nejdůležitějších údajů. Zdejší hrádek, který je doložen při konci 14. století přešel později i se vsí do majetků Trčků z Lípy, kteří Jičínsko obhospodařovali z velišského hradu. V roce 1559 získali koupí Jičín Šárovcové ze Šárova. Nicméně Trčkové drželi část Jičínského zboží i nadále a tak mohli svůj panský dům v Jičíně prodat roku 1566 do majetků města. Nedlouho po té je však opět v trčkovských majetcích. Ve druhé polovině 16. století je však objekt přestavován do zámecké podoby. V prvních letech 17. století se město stalo součástí kumburského panství, které také drželi Trčkové, ale již v roce 1607 je prodáno Smiřickým ze Smiřic. To zde do roku 1611 dokončili přestavbu zámečku a panských domů v jednolitý zámecký komplex. Po bělohorských událostech se Jičín v roce 1621 dostal do majetků Albrechta z Valdštejna, který nechal zámek, po výbuchu v roce1620, opravit. Nedlouho po zákeřném zavraždění frýdlantského vévody Albrechta se nově na Jičíně zapsali Tiefenbachové od nichž dědicky zdejší panství přešlo v roce 1656 do majetků pánů ze Šternberka. Nedlouho po té však po tragickém skonu Jana Norberta ze Šternberka se Jičín dostal ke trauttmansdorfským državám. Noví majitelé nechali celý zámek v roce 1768 přestavět a v průběhu dalších let docházelo jen k drobnějším stavebním úpravám. V polovině 19. století začal být objekt účelově využíván a dnes slouží ke kulturním účelům. Z dalších zajímavostí Jičína vzpomeňme původně jezuitskou kolej, která zde začala vznikat od roku 1622. Tato kolej prošla několika stavebními úpravami a v poslední čtvrtině 18. století byla přestavěna na kasárny a sýpku. Kostel sv. Jakuby byl opětovně vystavěn v roce 1589 a díky četným požárům byl několikráte přestavován. Jeho současná podoby vychází ze stavebních úprav a rekonstrukce v roce 1934. Dále v městě nalezneme řadu dalších sakrálních objektů a také domy se stopami lidové architektury. Při prohlídce Jičína však stojí za zhlédnutí i zbytky městského opevnění, které bylo vybudováno již ve 13. století a později bylo rozšiřováno. Taktéž zdejší vodárna založená Trčky z Lípy v roce 1502 a budova mincovny z roku 1626. Obě uvedené stavby jsou dnes již jinak využívány. Jako poslední objekt, který bychom neměli vynechat je tzv. Valdická brána, která se svou výškou dvaapadesáti metrů dominuje svému okolí. Jičínem prochází červená TZN, která od centra vychází severovýchodním směrem k Libosadu a dále do Valdic, Železnice a přes horu Tábor do Lomnice nad Popelkou. Severozápadní proud této červené TZN míří přes Prachov do centrální oblasti Prachovských skal, kde se dále větví. Modrá TZN vychází z Jičína taktéž ve dvou proudech z nichž severní spěje přes Kbelnici a Bradu taktéž do Prachova a následně do centrální oblasti Prachovských skal, kde se napojuje na výše uvedenou červenou TZN. Druhý směr modré TZN vychází z Jičína k rozhledně Čeřovce a kolem Zebína míří do Valdic, kde se napojuje na výše uvedenou červenou TZN a následně zde končí. Nesmíme však zapomenout i na naučnou stezku "Bitva u Jičína 1866."