Město Prostějov - kostel Povýšení sv. Kříže

Náměstí T. G. Masaryka, hlavnímu náměstí v Prostějově, dominuje secesní Nová Radnice umístěna na jeho západním průčelí. Nová radnice byla vystavěna v letech 1911-14 podle projektu Karla Huga Kepky, profesora německé techniky v Brně, prostějovskými staviteli Rudolfem Konečným a Josefem Nedělníkem. Sochařskou výzdobu zhotovil Josef Bernauer, štuky zhotovil Vladimír Pleský a nábytek Robert Kořalka. 60 m vysoká věž měla být umístěna uprostřed hlavního průčelí, ale protože se nepodařilo vykoupit sousední dům, byla umístěna asymetricky. Na věži je umístěn orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení měsíce a slunce na obloze, nad ním hodiny a je zakončena válcovým sloupovým nástavcem a měděnou kupolí. Interiéry radnice jsou bohatě zdobené. Bohatá dekorace se soustřeďuje kolem hlavního schodiště a reprezentačních prostor v 1. a 2. patře. Stěny vynikají rozmanitým architektonickým členěním a jsou obloženy dřevem, torgamentem či umělým mramorem, krby jsou zhotoveny z kararského mramoru, stropy se člení do kazet, bohatá dekorativní malba pokrývá omítky i štukové články. Zasedací sál je ve 2. patře a do průčelí se promítá předsazeným balkonem, třemi vysokými okny a střešním štítem. Na průčelí radnice jsou umístěny pamětní desky věnované slavným rodákům filozofovi Edmundu Husserlovi a mistrovi české gotiky Matěji Rejskovi (1449-1506) a nápis „Svorností malé obce vzkvétají, nesvorností velké obce hynou“.

Jihovýchodně od náměstí T. G. Masaryka, za Starou Radnicí v Prostějově stojí farní kostel Povýšení sv. Kříže a bývalý klášter augustiniánských kanovníků. Původní kostel zde stál již před r. 1200 a byl součástí areálu tvrze, zaniklé za válek mezi markrabaty Prokopem a Joštem. Traduje se, že zdivo tvrze bylo pojato do současné kostelní věže. Kostel s klášterem založil v r. 1391 majitel panství Petr z Kravař. Trojlodní kostel, zasvěcený Navštívení Panny Marie i s klášterem, byl před r. 1430 vypálen husity. V letech 1522-35 byl s pomocí obce vystavěn s použitím části původních zdí nový kostel, který sloužil pro bohoslužby církve pod obojí. Presbytář se dočkal opravy až v letech 1586-88, kdy dostal novou pozdně gotickou klenbu. Bývalá klášterní kapitulní síň se po r. 1600 změnila na kapli Nejsvětější Trojice, spojenou s kostelem krátkým patrovým křídlem. Roku 1622 předal Karel z Lichtenštejna faru do správy katolických duchovních. Po požáru r. 1697 byl kostel rychle opraven a hlavní vchod byl upraven ze severní strany. V r. 1698 byl kostel nově zasvěcen na Povýšení sv. Kříže. Dvojitou barokní báň kostelní věž získala při přestavbě v letech 1725-26 a novobarokně byla upravena v r. 1893. Z iniciativy prostějovského faráře a literáta Karla Dostála-Lutínova, byla v letech 1904-23 původní barokní výzdoba interiéru doplněna o některá moderní díla předních českých umělců, jako byli František Bílek, Zdena Vorlová-Vlčková, Pantaleon Jaroslav Major a Jano Köhler. Unikátním dílem je Křížová cesta z r. 1906 a reliéf sv. Václava z r. 1919 od Františka Bílka. V interiéru je umístěn náhrobní kámen Johanky z Kravař z r. 1495. Barokní kazatelna je z r. 1703, oltář sv. Josefa z r. 1765 s obrazem od Františka Sebastiniho, štukové plastiky od Jana Schuberta. Hlavní oltář je z r. 1759 a kříž z počátku 17. stol. Raně barokní chórové lavice jsou ze 17. stol. Kostel je stavba podélného půdorysu s odsazeným polygonálním presbytářem. Po obvodě je zpevněn opěráky. Nad průčelím je vysoký trojúhelníkový štít a věž je umístěna při severním boku lodi. Před vstupem do kostela je kamenný kříž s pozlaceným Kristem a reliéfem P. Marie na podstavci s nápisem „To jsem činil pro vás, co vy činíte pro mne“.