Prostějov-věž radnice

Náměstí T. G. Masaryka, hlavnímu náměstí v Prostějově, dominuje secesní Nová Radnice umístěna na jeho západním průčelí. Nová radnice byla vystavěna v letech 1911-14 podle projektu Karla Huga Kepky, profesora německé techniky v Brně, prostějovskými staviteli Rudolfem Konečným a Josefem Nedělníkem. Sochařskou výzdobu zhotovil Josef Bernauer, štuky zhotovil Vladimír Pleský a nábytek Robert Kořalka. 60 m vysoká věž měla být umístěna uprostřed hlavního průčelí, ale protože se nepodařilo vykoupit sousední dům, byla umístěna asymetricky. Na věži je umístěn orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení měsíce a slunce na obloze, nad ním hodiny a je zakončena válcovým sloupovým nástavcem a měděnou kupolí. Interiéry radnice jsou bohatě zdobené. Bohatá dekorace se soustřeďuje kolem hlavního schodiště a reprezentačních prostor v 1. a 2. patře. Stěny vynikají rozmanitým architektonickým členěním a jsou obloženy dřevem, torgamentem či umělým mramorem, krby jsou zhotoveny z kararského mramoru, stropy se člení do kazet, bohatá dekorativní malba pokrývá omítky i štukové články. Zasedací sál je ve 2. patře a do průčelí se promítá předsazeným balkonem, třemi vysokými okny a střešním štítem. Na průčelí radnice jsou umístěny pamětní desky věnované slavným rodákům filozofovi Edmundu Husserlovi a mistrovi české gotiky Matěji Rejskovi (1449-1506) a nápis „Svorností malé obce vzkvétají, nesvorností velké obce hynou“.

Jihovýchodně od náměstí T. G. Masaryka, za Starou Radnicí v Prostějově stojí farní kostel Povýšení sv. Kříže a bývalý klášter augustiniánských kanovníků. Původní kostel zde stál již před r. 1200 a byl součástí areálu tvrze, zaniklé za válek mezi markrabaty Prokopem a Joštem. Traduje se, že zdivo tvrze bylo pojato do současné kostelní věže. Kostel s klášterem založil v r. 1391 majitel panství Petr z Kravař. Trojlodní kostel, zasvěcený Navštívení Panny Marie i s klášterem, byl před r. 1430 vypálen husity. V letech 1522-35 byl s pomocí obce vystavěn s použitím části původních zdí nový kostel, který sloužil pro bohoslužby církve pod obojí. Presbytář se dočkal opravy až v letech 1586-88, kdy dostal novou pozdně gotickou klenbu. Bývalá klášterní kapitulní síň se po r. 1600 změnila na kapli Nejsvětější Trojice, spojenou s kostelem krátkým patrovým křídlem. Roku 1622 předal Karel z Lichtenštejna faru do správy katolických duchovních. Po požáru r. 1697 byl kostel rychle opraven a hlavní vchod byl upraven ze severní strany. V r. 1698 byl kostel nově zasvěcen na Povýšení sv. Kříže. Dvojitou barokní báň kostelní věž získala při přestavbě v letech 1725-26 a novobarokně byla upravena v r. 1893. Z iniciativy prostějovského faráře a literáta Karla Dostála-Lutínova, byla v letech 1904-23 původní barokní výzdoba interiéru doplněna o některá moderní díla předních českých umělců, jako byli František Bílek, Zdena Vorlová-Vlčková, Pantaleon Jaroslav Major a Jano Köhler. Unikátním dílem je Křížová cesta z r. 1906 a reliéf sv. Václava z r. 1919 od Františka Bílka. V interiéru je umístěn náhrobní kámen Johanky z Kravař z r. 1495. Barokní kazatelna je z r. 1703, oltář sv. Josefa z r. 1765 s obrazem od Františka Sebastiniho, štukové plastiky od Jana Schuberta. Hlavní oltář je z r. 1759 a kříž z počátku 17. stol. Raně barokní chórové lavice jsou ze 17. stol. Kostel je stavba podélného půdorysu s odsazeným polygonálním presbytářem. Po obvodě je zpevněn opěráky. Nad průčelím je vysoký trojúhelníkový štít a věž je umístěna při severním boku lodi. Před vstupem do kostela je kamenný kříž s pozlaceným Kristem a reliéfem P. Marie na podstavci s nápisem „To jsem činil pro vás, co vy činíte pro mne“.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Prostějově vznikl spolu klášterem řeholních kanovníků, který v Prostějově založil Petr z Kravař listinou vydanou na hradě Plumlov dne 1. listopadu 1391. Petr v zakládací listině stanovil, že řeholníkům bude odevzdána také fara a škola.

V roce 1430 byl klášter vypleněn a po roce 1522 byl kostel obnovován pro potřeby utrakvistů, kteří tehdy v Prostějově měli náboženskou většinu. Utrakvisté upravili kostel do podoby prostorné halové stavby s rovným zastropením a třemi pavlačemi a následně spojili kostelní loď s nově zaklenutým presbytářem.

V roce 1622 Karel z Lichtenštejna vrátil katolické církvi. Po rozsáhlém požáru Prostějova v roce 1697 zůstaly z kostelní lodi stát jen holé zdi. Při následné opravě bylo staticky zajištěno zdivo a kostel byl nově zaklenut barokní valenou klenbou. Stavebně byla upravena i původní gotická okna. V horní části nad oblouky bočních kaplí byl postaven Ochoz kolem celé lodi spojený s kůrem pro hudebníky. Pro hlavní vstup byl v roce 1700 nově upraven původně boční vchod na severní straně, tj. do dnešního Filipcova náměstí.

Kostel si i přes stavební změny udržel více méně svou gotickou podobu. Celá obnova byla dokončena v roce 1703, kdy kostel nově posvětil olomoucký biskup hrabě František Julius z Breidy. Kostel Povýšení sv. Kříže je jednolodní stavba. Na východní a západní straně je loď uzavřena zdmi s vysokými štíty. Kněžiště je obdélníkového půdorysu s polygonálním závěrem. Krov presbytáře pochází zřejmě ze 16. století, tedy z doby, kdy byl presbytář nově zaklenut síťovou žebrovou klenbou se třemi poli s terčovými svorníky. Obvodové zdi jsou prolomena hrotitými okny s vitrážemi pocházejícími z konce 19. století. Po obou stranách presbytáře se nalézají oratoře. Zastřešen je sedlovou střechou s valbou. Pod presbytářem se nalézá krypta. Původní barokní dlažbu v lodi nahradila nová dlažba položená v roce 1906. Kostel má dvě sakristie – Starou, obdélného půdorysu, zaklenutou Křížovou klenbou se svorníky se znaky rodiny pánů z Kravař, a Novou přistavěnou ke staré v l. 1784-1785.

V roce 1896 byla realizována nadstavba 1. patra a vznikla tak oratoř a depozitář, který byl nově koncem 20. stol. upraven pro výuku náboženství. Výrazným prvkem je též sanktusníková věžička zřízená 1862. K souboru kostela patří také věž, obestavěna budovou fary, a kaple Nejsvětější Trojice, situovaná na jižní straně, stojící v místech bývalé kapitulní síně. Jádro stavby je středověké, přestavba pak pochází z roku 1678.

V roce 1923 byla kaple nově vymalována bratrem Panteleónem, stoupencem katolické moderny. Při restaurování v devadesátých letech 20. stol. došlo k objevu středověké nástěnné malby s motivem Ukřižovaného. Kostel má bohatou výbavu Z níž je nutno zmínit větší množství náhrobních kamenů, hlavní oltář pocházející z dílny kroměřížského sochaře Jana Ležatky a datovaný do roku 1759, dále i vedlejší oltáře a Křížovou cestu, kterou objednal prostějovský farář a básník Karel Dostál – Lutinov a zhotovil ji František Bílek. Od stejného umělce pochází také památník obětem I. světové války, a fresky od Jano Köhlera nacházející se v presbytáři kostela.

http://www.slavnevily.cz/stavby/stavby-prostejov/farni-kostel-povyseni-sv-krize

http://www.hrady.cz/index.php?OID=4574