Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven spolu s hospicem v letech 1759 až 1766 na Brněnském předměstí Prostějova řádem bratří Kapucínů z Olomouce. Olomoucký biskup Leopold Bedřich povolil roku 1759 vybudovat kapli a zasvětit sv. Barboře, která byla dokončena o 3 roky později. Stavbu vysvětil olomoucký generální vikář Leopold hrabě Podstatzky. Byla postavena z kamene a cihel, s presbytářem na severní straně. Pod Kaplí byla vybudována krypta, která sloužila k pohřbívání členů řádu.
V roce 1764 podal kvardián P. Firmianus žádost olomouckému biskupu Maxmiliánovi, aby směli kapli přestavět na kostel. Biskup toto svolení udělil, a tak začala stavba kostela. Byla probourána část stěny kaple a v těch místech přistavěli nový presbytář. Změnila se orientace kostela, protože hlavní oltář byl přenesen do nového presbytáře a osa kostela se tak obrátila ze směru S–J, na obvyklou orientaci V-Z. Původní presbytář se stal boční Kaplí. Kostel, postavený dle zásad františkánské architektury, měl jen malou věžičku nad presbytářem. Klenba byla jednoduchá, valená, s lunetami nad okny. Kostel měl délku 39,9 m, loď 24,4 m, presbytář 15,5 m. Kapucíni postupně ze štědrých darů věřících kostel dobře vybavili. Pořídili nový, dubový hlavní oltář, který byl vykládaný devíti druhy dřeva. Oltářní obraz sv. Barbory namaloval v roce 1767 prostějovský malíř František Antonín Sebastini.
Císař Josef II. hospic s kostelem zrušil rozhodnutím z 26. června 1784 a inventář byl rozprodán v dražbách roku 1785. Hospic s kostelem a zahradou připadl rakouské armádě, která zde zřídila skladiště. Po odvozu veškerého mobiliáře uskladnili v kostele postele a jiné zařízení, sloužící k ubytování a vybavení kasáren. V boční kapli zřídili Kovárnu. V hospici umístili nižší vojenskou školu, která se později přestěhovala do Hranic na Moravě a během času z ní vznikla známá vojenská škola.
Teprve v roce 1860 císař František Josef věnoval celý objekt i s pozemky městu Prostějovu, ale sloužil nadále jako skladiště. Jeho vnitřní prostory dále pustly, kostelní okna byla do poloviny jejich výšky zazděna. Vedle kostela postavili kůlnu pro parní válec silničního výboru.
Až v roce 1899 se městská rada usnesla, že bývalý kostel bude navrácen opět k bohoslužebným účelům a bude opraven. Vyhlásili sbírky a rozhodli o vydání pohlednic. Podle návrhu hřbitovního kněze P. Karla Kráčmara byl kostel pojmenován podle sv. Cyrila a Metoděje.
Byla navržena přístavba 52,50 m vysoké věže, která se měla postavit k západnímu štítu kostela. Návrh počítal také s vybudováním sakristie za presbytářem. Stavba věže začala 27. června 1902 a dokončili ji po roce, na jaře 1903. Kostel dostal pozdně barokní vzhled s klasicistními prvky na fasádě. Po skončení stavebních úprav, 14. května 1905 sepsali smlouvu, kterou na základě usnesení valné hromady Spolku, konané 21. 2. 1905, se kostel s veškerým zařízením předal farnímu úřadu v Prostějově ke konání římskokatolických bohoslužeb. Opravený kostel slavnostně požehnal 21. října 1906 P. Antonín Vrána.
Z kostela se vypravovaly denně dva až tři pohřby na nový prostějovský hřbitov a konaly se v něm kromě pravidelných bohoslužeb také zádušní mše svaté. Protože byl kostel od počátku určen pro bohoslužby církve římskokatolické, rozhodla městská rada v srpnu 1925 postavit pro občany jiných vyznání městskou obřadní síň nazvanou PAX na pozemku v sousedství kostela. Projekt zadali místnímu architektu Václavu Jeřábkovi. V září roku 1926 se začalo se stavbou podle jeho plánů a o rok později, v září 1927 požádala městská rada o kolaudaci stavby. Pak obřadní síň otevřeli.
Koncem 50. let 20.století se začala budovat v Prostějově první panelová sídliště. Kostel sloužil jen k vypravování katolických pohřbů. V roce 1978 se začalo postupně zabydlovat nově postavené sídliště Libušinka. Kostel se stal cílem zlodějů a byl postupně devastován místní mládeží.
Roku 1988 bylo vnitřní zařízení opravováno farníky a přes zákaz OV KSČ byl kostel za veliké účasti lidu opět po mnoha letech otevřen slavnostní bohoslužbou v neděli 14. srpna 1988. Účastníků bylo tolik, že mnoho z nich se nedostalo dovnitř a stáli venku před kostelem.
Po pádu komunistického režimu opravy pod vedením nového faráře P. Jana Gacíka s podporou města pokračovaly. V roce 1990 kostel nově omítli, přeložili krytinu na střeše a provedli další práce. V následujícím roce se na závěr a vyvrcholení celé obnovy uskutečnila děkovná pontifikální mše svatá. Tento kostel za komunistického režimu určený k demolici byl nakonec jako první v Prostějově obnoven po dlouhých desetiletích chátrání a ničení.
Město svými příspěvky další opravy kostela podporovalo. V roce 1994 se zastupitelstvo města usneslo darovat římskokatolické církvi sakrální stavby na území města. V jejich výčtu byl také Kostel Sv. Cyrila a Metoděje. Dnes je kostel centrem živého farního společenství.
V roce 2006 vyklidili farníci objekt PAXU a z vlastních zdrojů a za veřejné podpory města Prostějova začali opravovat tento objekt. Bylo provedeno zasklení a doplnění oken. V roce 2009 byla z darů farníků a pana Jiřího Komínka a postavena nová zpovědnice.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje se nachází poblíž centra města na rohu Brněnské třídy a ulice Tetín.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=4672