Mikulovský kostel sv.Václava
Při pohledu z hlavního mikulovského náměstí je tak utopen v okolní zástavbě, že je z něj vidět jen vysoká věž s ochozem. A protože ta se ze skály k nebi vypíná v těsné blízkosti zámku, může si neznalý návštěvník myslet, že je součástí pyšného feudálního sídla. Chrámovou loď kupodivu celou neuvidíme ani z maličkého Kostelního náměstí a jakýs takýs vjem o její podobě získáme až z vyhlídkových míst pod Kozím hrádkem.
Nynější kostel sv.Václava byl zbudován na místě románského předchůdce, který zde stával až do roku 1276. Na venkovní podobě kostela nového se podepsaly úpravy a přestavby realizované ve století šestnáctém a tom nadcházejícím, ale jeho jádro pochází už z toho předpředcházejícího – ze století patnáctého.
Novostavba starého gotického chrámu byla zapálena při vpádu husitů, pak byla sice provizorně opravena, ale později znovu vyhořela. Za Dietrichsteinů byla kostelní věž navýšena o obytné patro (byt věžného) a přibyl arkádový ochoz. Roku 1640 došlo k zaklenutí chrámového trojlodí, které následně získalo štukovou výzdobu, byla upravena gotická okna a přistavěna sakristie. Později byly k chrámu přistavěny mariánské kaple a panská oratoř, od zámku přístupná krytou chodbou položenou na mostě.
Velkou proměnou prošly interiéry kostela v roce 1775. Přitom se jim dostalo i cenných varhan od mistra Jana Vyhnala, které jsou funkční dodnes. V té době byla opravena střecha chrámu i věže.
Hlavnímu oltáři dominuje veliký obraz Zavraždění sv.Václava, který namaloval F.Anton z Freenthalu. Soška Panny Marie s malým Ježíškem, zhotovená z cedrového dřeva, je ozdobou oltáře severní kaple. Na vnější zdi kostela je umístěna řada cenných náhrobků z 16. a 17.století.
Od roku 1625 je farní kostel sv.Václava sídlem kolegiátní kapituly a ten vyhlídkový ochoz věže je v současnosti přístupný i veřejnosti.