Loading...

Mírov – středověký hradní komplex s barokním kostelem a slavnou věznicí

Turistické cíle Pevnost, opevnění

Mírovský hrad, pocházející z 13. století, možná proslavila současná věznice daleko více než jeho dlouhodobá historie. Vždyť se zdejším – mřížemi cezeným – zdravým vzduchem bývají spojována i taková známá jména jako Vladimír Škutina, Jiří Kájínek, Kryštof Alois Lautner nebo János Esterházy (věřím, že každý si z této čtveřice hned vybral toho svého „oblíbence“). Přesto se jedná o pozoruhodnou středověkou památku, navíc od roku 1958 státem oficiálně chráněnou. A to včetně kostela, který se v pevnostním areálu také nachází.

Jistým paradoxem je, že tento těžký žalář se zvýšenou ostrahou - z literatury známý také jako „hrad plný bláznů“ - vypadá na první pohled jako romantická stavba ve stylu viktoriánské (neo)gotiky, tyčící se na skalnatém ostrohu nad obcí Mírovem. V podstatě zde ale před sebou stále ještě máme zachovalý hrad – nebo v tomto případě spíše pevnost - z 13. století, který založil významný olomoucký biskup Bruno ze Šamburka a který se poprvé stal věznicí již v průběhu 16. století. Státním žalářem se pak mírovský hrad stal v roce 1855.

Součástí zdejšího rozlehlého pevnostně – vězeňského areálu je také půvabný barokní kostel sv. Markéty pocházející z II. poloviny 17. století. O významu této sakrální stavby, vybudované v rámci nutné přestavby po švédském útoku v rámci Třicetileté války, nejlépe svědčí fakt, že kostel s asymetrickým věžním průčelím byl postaven podle projektu významného barokního stavitele Giovanniho Pietra Tencaly. Jednolodní kostel postavený v letech 1664 až 1687 (tehdy nahradil původní hradní kapli z 15. století) se nachází v místech někdejšího předhradí, tedy mezi vnější hradbou a hradebním příkopem i v blízkosti vstupní brány. Nová kaple, zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie se v hradním areálu objevila až ve III. čtvrtině 19. století.

Kostel sv. Markéty (někdy bývá označován také jako kostel sv. Máří Magdalény) byl postupně stavebně upraven v letech 1789 a 1833 až 1848 a svého času – tedy do roku 1950 – sloužil nejen věznici, ale rovněž jako farní kostel obce Mírov. Poté se tento svatostánek stal skladištěm, o něco později výrobní dílnou. Své původní poslání opět plní kostel sv. Markéty od roku 1994.

Na závěr si ještě přidejme pelmel historických zajímavostí s mírovskou hradní věznicí nějak souvisejících.

Foto: markyz63

Hrad byl postaven nejpozději v letech 1258 až 1266 a roku 1424 byl neúspěšně dobýván husity. Ti jej ale zřejmě poškodili natolik, že už na konci 15. století prošel pozdně gotickou přestavbou. V polovině 16. pak přišla na řadu přestavba renesanční. Roku 1643 hrad dobyli Švédové a ještě v tom samém roce při zpětném dobývání císařským vojskem hrad vyhořel. Vojenský význam začal hrad ztrácet na počátku 18. století. Rozsáhlé pseudogotické úpravy zde proběhly v letech 1859 až 1870.

Původně se pravděpodobně jednalo o biskupský lovecký hrádek. Po gotické přestavbě z let 1320 až 1350 se Mírov stal jedním z našich nejvýznamnějších biskupských hradů. K tomuto panství svého času patřily nejen samotný Mírov a město Mohelnice, ale i vesnice Slavoňov, Svojanov, Javoří, Lukavice, Krchleby, Křižanov, Křemačov, Zvole, Ráječek, Maletín, Skalička, Lupěné, Řepová a Kladky.

Foto: markyz63

Hrad byl již v té době poměrně rozsáhlý a obklopoval jej dvojitý pás hradeb. Důležité také bylo, že hradní posádce v polovině 15. století sloužily minimálně čtyři hospody v podhradí. Svou roli pak Mírov sehrál i v bojích Jiřího z Poděbrad s  Matyášem Korvínem, v tomto případě tedy spíše boskovického biskupa Protáze s pány ze Zvole. Po přestavbě, dokončené v roce 1497, se hrad stává pozdně gotickým sídlem, které bylo na svou dobu moderní a poměrně pohodlné. A v polovině 16. století „spadme“ pod mírovskou správu i panství svitavské,

V II. polovině 16. století získává Mírov svou současnou rozlohu. Tehdy také bylo vybudováno podkovovité předhradí, původní hradní budovy s věží i kostel před hradem byly začleněny hradebního pásu. A již tehdy získala hradní věž červenou barvu a hodiny. Součástí hradu byla rovněž kaple sv. Viktorína a věznice pro kněží i světské vězné. Biskupské sídlo ovšem sloužilo také jako místo konání nejrůznějších diplomatických jednání.

Vojenský význam mírovské hradní pevnosti opět výrazně stoupl v období Třicetileté války. Tehdejší dějiny Mírova jsou spojeny i s legendárním švédským generálem Torstensonem, který hrad obsadil v červnu roku 1643. Boje dlouhé války a požáry hrad vážně poškodily, a proto zde byla biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu – podle jeho vlastních plánů - zahájena roku 1665 generální barokní přestavba, během které došlo také k pořízení zcela nového vnitřního vybavení. Přibyl pozoruhodný Tencallův hradní kostel sv. Markéty a v roce byla dokončena přestavba hradeb do podoby moderní barokní fortifikace. Hrad bylo v té době možno označit za komfortní pevnost se štukovou výzdobou a velkou zbrojnici plnou cenných a bohatě zdobených zbraní.

V 18. století ztratil hrad svůj vojenský význam a také byl bez boje vydrancován pruskou armádou. Dál zde fungovala kněžská káznice, která získala nejprve novou budovu postavenou podle projektu J.A. Křoupala, a poté i starý hrad. Po dalším požáru došlo ke snížení hradní věže. V prosinci roku 1805 sem od Uničova přitáhla Napoleonova armáda, ale stovka Francouzů tady žádnou „hitparádu“ neudělala. A pak již přišel rok 1848 a ono „nešťastné“ zrušení roboty, po kterém hrad ztratil svou správní funkci a současně přestal být káznicí kněžích. Zbrojnici částečně rozkradli a částečně přemístili na zámky v Kroměříži a Chropyni. No a protože údržba chátrajícího hradu byla nákladná, velmi rád jej církev v roce 1855 odprodala státu, který sem z brněnského Špilberku přemístil svou věznici (ta se v období II. světové války stala věznicí gestapa). Proto byl také hrad stavebně upraven, definitivně získal svou pseudogotickou podobu a ztratil množství cenných architektonických detailů.

Od té doby zde můžeme vidět – či spíše tušit - obdélné předhradí, obklopené ze tří stran jednopatrovými budovami se strážními věžemi, rovněž obdélný vnitřní hrad oddělený od předhradí zčásti zasypaným příkopem (vnitřní hrad tvoří třípatrový palác se čtvercovou věží a dvěma čtvercovými nádvořími), barokní bastiony a kostel ze stejného období. A i když je Mírov i dnes jedním z našich nejtěžších žalářů, probíhají zde občas velice oblíbené „dny otevřených dveří“. Pro obyvatele věznice to ale neplatí, i když se výjimky občas najdou …

PS: Jako tip na výlet se toto místo raději příliš nedoporučuje.

Poslední aktualizace: 14.6.2019
Mírov – středověký hradní komplex s barokním kostelem a slavnou věznicí na mapě
Autor: markyz63
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Mírov – středověký hradní komplex s barokním kostelem a slavnou věznicí

Mírov – renesanční boží muka
Mírov – renesanční boží muka
Boží muka
Drobných památek je v Mírově na Šumpersku dost a dost, ale ne každá z nich se může pochlubit tím, že vznikla v období renesance. Jednou z těch výji…
0.1km
více »
Mírov – Pomník Velké války
Mírov – Pomník Velké války
Pomník
V odborné databázi válečných hrobů se o pomníku píše, že je ve špatném…
0.1km
více »
Mírov – sloup se sochou Panny Marie Bolestné
Mírov – sloup se sochou Panny Marie Bolestné
Socha
Jednou z mnoha památek, kterou najdeme v Jiřím Kajínkem proslavené obci Mírov na Šumpersku, je barokní sloup se sochou Bolestné Panny Marie. Tato d…
0.2km
více »
Mírov
Mírov
Hrad
Rozsáhlý goticko-renesanční hrad Mírov stojí na skalnatém ostrohu nad pot…
0.3km
více »
Mírovská věznice, ohořelá auta, trpaslíci, ptačí mumie a zelené pivo
Mírovská věznice, ohořelá auta, trpaslíci, ptačí mumie a zelené pivo
Cestopisy
I když se to možná na první pohled nezdá, autor tohoto článku…
0.3km
více »
Mírov – Pomník obětem nacismu
Mírov – Pomník obětem nacismu
Pomník
Ačkoliv v současné době si velká část tuzemců hrad a kriminál na Mírově…
0.3km
více »
Mírov
Mírov
Vesnice
Obec Mírov najdeme západním směrem od města Mohelnice a na úpatí Mírovské…
0.3km
více »
Mírov-hrad
Mírov-hrad
Hrad
Obec Mírov s hradem najdete 7 km sz. od Mohelnice, když na konci Mohelnice…
0.5km
více »
Turistická známka č. 2311 - Hrad Mírov
Turistická známka č. 2311 - Hrad Mírov
Turistická známka
Hrad Mírov, patřící k nejstarším na Moravě byl vybudován nejpozději v letech 1258-1266 a původně asi vznikl…
0.5km
více »
Starý mlýn
Starý mlýn
Cyklo bar - hospůdka
Zábřežská vrchovina je asi jako každá oblast obdobného rázu z hlediska tu…
1.3km
více »
Krchleby – Sloup Nejsvětější Trojice
Krchleby – Sloup Nejsvětější Trojice
Socha
Na zadní straně sloupu najdeme letopočet 1829, což nabádá k určení vzniku do doby empíru a tím i slohu celého díla. Ve skutečnosti v…
2.5km
více »
Krchleby
Krchleby
Vesnice
Krchleby jsou malou obcí se 170 obyvateli a najdeme ji severozápadním směrem od města Mohelnice. Obec se rozkládá pod jihozápadními …
2.5km
více »
Krchleby (u Mohelnice) – Krchlebská lípa
Krchleby (u Mohelnice) – Krchlebská lípa
Památný strom
V odborné databázi památných stromů se najde stručný, ale pádný popis: „Esteticky působivý strom impozantního vzrůstu a významného…
2.6km
více »
Vyhlídková boží muka u Javoří
Vyhlídková boží muka u Javoří
Boží muka
Zábřežská vrchovina svou atraktivnosti o něco zaostává za vedlejšími vrchovinami, hlavně hned za tou Drahanskou (na kterou v podstat…
3.3km
více »
Boží muka u Květína
Boží muka u Květína
Boží muka
Zajímavá a stará Boží muka najdeme u silnice mezi Květínem a Slavoňovem. Sloupková renesanční muka pochází z r.1602. Německý nápis prozrazuje,…
3.5km
více »
STUDENÁ LOUČKA
STUDENÁ LOUČKA
Osada
Otéto osadě toho moc nevím.Jisté je,že zde pravidelně…
3.6km
více »
Dolní Bušínov – Horní nádrž ("Krchlebská")
Dolní Bušínov – Horní nádrž ("Krchlebská")
Přehrada
Dolní Bušínov se díky masivním investicím v poslední době stal až překvapivě zaplněným rekreačním centrem. Samozřejmě že hlavní destinací…
3.6km
více »
Podolí (u Mohelnice) – Kobylkova tvrz
Podolí (u Mohelnice) – Kobylkova tvrz
Tvrz
Na pohled je Podolí málo zajímavou vískou, přidruženou administrativně k…
3.9km
více »
Dolní Bušínov - Bozéňov
Dolní Bušínov - Bozéňov
Letovisko
Dolní Bušínov, nebo jak se v okolí říká Bozéňov je součástí Zábřeha, bez…
4km
více »
Starý Maletín - větrná elektrárna
Starý Maletín - větrná elektrárna
Elektrárna
Kdo projíždí krajinou Mohelnické brázdy zhruba od Mohelnice až k Zábřehu, nemůže přehlédnout obrovskou větrnou elektrárnu na…
4.5km
více »
Maletín – kostel sv. Mikuláše s areálem
Maletín – kostel sv. Mikuláše s areálem
Kostel
Jednou z dominant obce Maletína, pomineme-li obří větrnou elektrárnu je bezesporu kostel zasvěcený sv. Mikuláši. Jedná se o poměrně mladou památku, d…
4.7km
více »
"Už táhne smrťák zabiják." Pomník děkana Lautnera v Mohelnici a na Mírově.
"Už táhne smrťák zabiják." Pomník děkana Lautnera v Mohelnici a na Mírově.
Pomník
„Jak černej mrak, už táhne smrťák zabiják, už táhne smrťák zabiják“ Začal jsem studovat vysokou školu. V Brně. Pro vyjeveného ogara …
4.9km
více »
Líbivá – Boží muka
Líbivá – Boží muka
Boží muka
Trošku ukrytá pozornosti jsou boží muka u Libivé (podobce vedlejší Mohelnice). Stojí u polní cesty na severovýchodě od vesnice u…
4.9km
více »
Mohelnice
Mohelnice
Město
Mohelnice leží na Severní Moravě, severozápadním směrem od města Olomouc. Mě…
5.6km
více »
Líšnice (u Mohelnice) – kamenný milník
Líšnice (u Mohelnice) – kamenný milník
Technická památka
Milník - tedy předchůdce dnešního silničního značení s udáním kilometrové vzdálenosti příslušného cíle – bývá většinou patník nebo…
5.6km
více »
Nemile-tvrz
Nemile-tvrz
Tvrz
Obec Nemile s v roce 1948 připojenou obcí Filipov a od roku 1960 také obcí…
8.3km
více »
Loštice
Loštice
Městečko
Loštice leží na Severní Moravě, severozápadním směrem od Olomouce. Městeč…
8.3km
více »
Bouzov
Soutěž 10 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Bouzov
Hrad
Hrad Bouzov na Olomoucku je typickým romantickým sídlem se všemi znaky…
11.1km
více »
Úsov
Úsov
Zámek
Pozoruhodný soubor památek tvoří mohutná středověká pevnost a barokní zám…
11.5km
více »
zavřít reklamu