Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Mlýny jsou převážně rekreační ves, malebně rozložená v zalesněném údolí říčky Kamenice, asi 3 km západně od Kytlic. Dříve se jmenovala Hillův Mlýn (Hillemühl) podle starší pily, kterou zde vybudovali Vartenberkové již někdy kolem poloviny 16. století. O půl století později se Jan Oktavián Kinský rozhodl postoupit půdu v okolí pily poddaným a založit zde novou vesnici. Její výstavba byla zahájena v roce 1670 a do roku 1698 zde bylo postaveno devět usedlostí, ve kterých žili zaměstnanci pily a lesní dělníci. Prvním rychtářem nové vsi se stal tehdejší pilař Tobiáš Bienert, který také vystavěl několik domů. V roce 1713 postavil Bienert v osadě obilní mlýn, který získal právo svobodného pečení chleba a výčepu piva; později byla na jeho pozemcích postavena brusírna skla. Jádro původní vsi bylo na levém břehu Kamenice při cestě do Horního Prysku, kde stála stará panská pila a rychta s hospodou. Větší část vsi ležela na kamenickém panství, ale asi 14 domů na pravém břehu Černého potoka již patřilo k panství sloupskému. Později se osada rozšiřovala především směrem k Dolnímu Falknovu. V roce 1787 zde stálo již padesát usedlostí a do roku 1843 se jejich počet zvýšil na 73. Jejich obyvatelé se živili dřevařstvím, přadláctvím, sklářstvím i dalšími řemesly. Tok Kamenice svým spádem umožnil vznik četných domáckých zařízení na vodní pohon, sloužících většinou k zušlechťování sklářských výrobků. Do roku 1795 zde vzniklo 14 brusíren skla a v průběhu 19. století zde pracovalo 46 brusičských truhel, kuličských stavů a mlýnů na sklářské malířské barvy. V roce 1824 zde Anton Münzberg z Jiřetína založil malou textilní továrnu a v letech 1893-1928 tu pracovala i sklářská huť. K rozvoji obce také významně přispělo zahájení provozu na železnici v roce 1869. V osadě se dodnes dochovalo několik lidových roubených domů s podstávkou. U domu čp. 26 stával kdysi dřevěný kříž, který dal postavit rychtář Ferdinand Endler. Ten se za prusko-rakouské války zasloužil tím, že z okolních lesů vyvedl zbloudilé rakouské vojáky zpět k jejich jednotkám, čímž je zachránil od pruského zajetí. Za tento čin dostal roku 1779 od císaře Josefa II. zlatou pamětní medaili a 100 dukátů. Při rozšiřování nádraží v roce 1887 byl kříž odstraněn a za vyplacené odškodnění obec postavila 24. září 1892 o kousek dál nový kamenný obelisk, který byl po 2. světové válce zničen. U silnice do Dolního Falknova stojí štíhlý kamenný Památník obětem první světové války.