Moravský Beroun - naučná stezka Křížový a Kočičí vrch

Naučná stezka nazvaná Křížový a Kočičí vrch v Moravském Berouně byla otevřena v létě 2005. Je dlouhá necelého 6,5 kilometru, návštěvníky na ní čeká 12 informačních panelů, na kterých se seznámí s historickým vývojem, s přírodními zajímavostmi, faunou i florou zdejšího okolí. Městečko Moravský Beroun s místními částmi má asi 3330 obyvatel a nachází se na úpatí Nízkého Jeseníku. Turisticky zajímavá místa jsou propojena sítí turistických a cykloturistických tras.

1.zastavení je umístěno na autobusové zastávce nedaleko náměstí, stezka pokračuje směrem ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven v letech 1606 – 1610 knížetem Karlem z Mistenberka a ve 2. polovině 18. a 1. polovině 19. století byl upravován.

Dalším zastavením je barokní kostel Povýšení svatého Kříže z let 1755 – 1757, který stojí na místě původního městského kostela z konce 13. století, v dnešní době slouží ke konání výstav a koncertů. 4. zastavení nás zavede do míst původního hradu, který byl založen pány ze Šternberka asi v 2. polovině 13. století a zanikl za husitských válek. Na jeho troskách byla v polovině 18. století postavena Křížová cesta a kaple s poustevnou. Po zrušení poustevny byl areál Křížového vrchu přeměněn v rozsáhlý park, v roce 1843 byla vystavena nová křížová cesta. V současné době je započato s rozsáhlou dlouhodobou rekonstrukcí.

V parku můžeme najít tyto dřeviny: borovici lesní, borovici čenou, borovici kleč a další, jedli ztepilou, bělokorou a obrovskou, smrk ztepilý, východní, pichlavý a zakrslý, douglasku tisolistou, modřín evropský, jalovce, cypřišky a další dřeviny.

Z dalšího zastavení na Kočičím vrchu je pěkný výhled do okolní KRAJINY na nejvyšší vrchy Nízkého Jeseníku Slunečnou (800 m n. m.) a sopky Velký ( 780 m n. m.) a Malý Roudný.

Za příznivých klimatických podmínek je vidět i Praděd (1492 m n. m.), nejvyšší horu Hrubého Jeseníku.

Dále vede stezka lesem a loukami, kolem rybníka Ondrášov až k prameni známé minerální vody. První zmínky o prameni pocházejí z roku 1260, kdy byl tento pramen objeven Zdislavem ze Šternberka.

Poslední zastavení nás zavede na Šibeniční vrch, kde v 17. století stávala šibenice a byly zde vykonávány popravy zločinců a spalována těla čarodějnic a upírů.