Mořice – kostel sv. Martina a galerie světců pod širým nebem

Tento pozoruhodný barokní svatostánek vznikl v I. třetině 18. století a najdeme jej v centru obce Mořice na Prostějovsku. Na první pohled zaujme zejména venkovní balustrádovou sochařskou výzdobou. Ta je považována za velmi hodnotnou – však jsou také jednotlivé skulptury spojovány s takovými mistry barokního sochařství, jakými byli – převážně v Olomouci působící - Jan Václav Sturmer, Filip Sattler, Josef Winterhalder starší a Jan Michael Scherhauf.

Původně paulánský kostel údajně stojí na místě starší kaple a byl vystavěn ve třech etapách, které proběhly v letech 1703 až 1707, 1708 až 1709 a 1728 až 1729. Je přitom zajímavé, že po zrušení vranovského kláštera měl být zbořen, ale na žádost obce zůstal zachován. Jedná se o nevelkou, samostatně stojící, centrální stavbu členitého půdorysu.

Vlastní kostel má čtvercovou základnu s konkávně vybranými rohy. K ní přiléhá čelní otevřená předsíň s půlkruhovými arkádovými oblouky na pilířích, kterou zakončuje kamenná balustráda se sochami světců. Na ostatních stranách kostel obklopuje v patře terasa přístupná zadním vnějším schodištěm. I ta je ohraničena balustrádou se sochami světců a andílků. Na balustrádě předsíně jsou sochy paulánských světců (sv. Luitgarda, sv. František z Pauly, sv. František z Assisi a další řádový světec bez atributu), na balustrádě terasy můžeme vidět sochy sv. Archanděla Rafaela, anděla Strážce, sv. Jana Křtitele, sv. Václava, sv. Karla Boromejského, sv. Šebestiána, sv. Klimenta, sv. Augustina, sv. Wolfganga, sv. Ondřeje, sv. Kateřiny, sv. Jakuba Většího, Archanděla Michaela, Archanděla Gabriela a dvě sochy andílků, které se nedávno vrátily na své původní místo.

Boční stěny chrámu vymezují kaple s půlkruhovým závěrem a oválným oknem. Střecha je stanová, s vrcholovou oktagonální zvonicovou věžičkou. Fasády člení  pilastry s iónskými hlavicemi. V průčelní stěně je umístěn vstup s kamenným ostěním a kartuší s latinským nápisem, jehož součástí je datace vysvěcení kardinálem Schrattenbachem dne 13. června 1728. Podlaha je mramorová a celý interiér je bohatě zdobený štukami, nástěnnými malbami i plastikami.

Jako vysoce kvalitní barokní architektura s bohatou, umělecky nesmírně cennou sochařskou výzdobou, nástěnnými malbami a původním vybavením interiéru je mořický filiální kostel sv. Martina zařazen mezi naše chráněné kulturní památky již od května roku 1958. Pozoruhodný je také fakt, že kostel je součástí chráněného paulánského areálu, ve kterém se ještě nachází zámek a socha sv. Jana Nepomuckého.

Na závěr ještě pár doplňujících informací:

Předpokládá se, že tento kostel začal být stavěn jako kaple, jejíž podoba vycháela ze staveb navrhovaných významným architektem Giovannim Pietrem Tencallou. Paulánská „domácí" kaple pak byla vysvěcena v listopadu roku 1709, kdy ještě chyběly boční kaple, portikus a balustrádová terasa. Hned v následujících třech letech získala kaple dva zvony, tři oltářní obrazy a polychromované oltáře. V letech 1720 až 1721 kapli vymaloval David Kubát (Pinxi) z Chrudimi. V letech 1728 až 1729 pak tento svatostánek získal svou současnou podobu.

Je přitom zajímavé, že se informační prameny příliš neshodují na postavách jednotlivých světců. Málokdy je uváděn např. Sattlerův sv. Dismas. A občas se můžete dočíst i to, že podoba kostela vychází ze staveb Dienzenhoferových nebo že sochy vytvořila dílna M.B. Brauna.

Kněžiště je zaklenuto valeně, sakriste a kaple na bocích lodi mají placky. Nad centrálním prostorem se zvedá kopule na pendantivech. Plochu kopule pokrývá malba Na Davidově harfě, kde je hlava krále považována za malířův autoportrét. Nad hudební kruchtou můžeme vidět soubor andělů hrajících na strunné a dechové nástroje. Niky pilířů pod pendantivy vyplňují dřevořezby čtyř evangelistů. Hlavní oltář pochází z roku 1726 a jeho součástí je druhotně osazený obraz sv. Martina z konce 18. století. Boční oltáře vznikly v letech 1710 až 1712. Jejich obrazy (Svatý František křísí mrtvého chlapce a Svatý Jan Nepomucký před soudem krále Václava) byly v 19. století částečně přemalovány.

Kostel sice stojí údajně na místě mnohem starší kaple, jejíž doba vzniku není známa, ale písemně bývá kostel v Mořicích zmiňován již v letech 1384 a 1437.