Za památkami okolo Ivanovic na Hané
Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost
Okolí Ivanovic na Hané sice zrovna neoplývá turistickými značkami, ale zato zajímavými památkami ano, takže jsme náš kroměřížský víkend zkusili navázat právě na ně, ač to obnášelo putování "jen" po silničkách, byť vesměs nikterak frekventovaných.
Trasu lze proto doporučit i cyklistům, ale ani pěšky to není problém, zvláště pro takovéhle podzimní období, kdy je všude bláto, se takový výlet docela hodí...
Pro lepší náladu jsme se na začátku stavili ve snaživé ivanovické cukrárně Mirce na drobné občerstvení, abychom poté už vyrazili do nedalekých Chvalkovic na Hané (2 km).
Dále nás silnička vedla do Dřevnovic (2 km) a Těšic (1 km), kde jsme překřížili hlavní tah na Kroměříž a dali se další dva kilometry přes mírné návrší do Tištína (2 km).
Tam nás lákal především krásný barokní poutní kostel, jehož fasádu vyzdobil světeckými figurami olomoucký sochař David Zürn nejmladší (1665-po r. 1724).
Po prohlídce zdejších památek jsme vyrazili opět přes menší kopeček do Nezamyslic (2 km).
Zde byl akorát čas na malý odpočinek, takže jsme využili pohostinnosti půvabné retro hospody na návsi a poobědvali celkem dobrou polévku.
Obešli jsme si pak také kostel, stojící hned vedle zámku a obklopený skupinkou zajímavých barokních skulptur, např. sv. Florián a Juda Tadeáš z roku 1772 od dalšího olomouckého sochaře Johanna Michaela Scherhaufa (1724-1792).
Po dalších dvou kilometrech nyní už poněkud frekventovanější silnice (ale existuje i varianta po vedlejším tahu) jsme dorazili do dlouho očekávaných Mořic, jejichž centrem je barokní zámek a sousedící Kaple sv. Martina s balustrádou plnou exaltovaných světců!
Při bližší prohlídce je dobře patrné, že jsou sochy dílem hned několika autorů, konkrétně pak Johanna Sturmera (1675-1729), Filipa Sattlera (1695-1738), Josefa Winterhaldera staršího (1702-1769) a již zmíněného J. M. Scherhaufa.
Původně jsme se chtěli podívat ještě do nedalekých Němčic nad Hanou, ale kvůli lepšímu spojení do Kroměříže jsme už došli jen do sousedních Vrchoslavic (2 km), kde jsme vždy cestou z autobusu obdivovali sochu charismatického sv. Valentina před kostelem, dílo Donnerova žáka Gottfrieda Fritsche (1706-1750).
Očekávaný autobus jsme sice na jízdním řádu na zastávce nenašli, ale nakonec přece přijel, takže jsme se úspěšně dostali do Kroměříže, kde nás čekal příjemný večer s procházkou po zdejších památkách i posezením u dobrého pití a nocleh v malém, ale pohodlném retro penzionu na náměstí.
Ráno jsme si dopřáli důkladnou procházku Podzámeckou zahradou, která je nádherná v jakémkoli ročním období a vždy tu potěší i spousta ochočených zvířátek.
Odpoledne jsme si zajeli do Morkovic, odkud jsme se po krátké prohlídce zdejších památek vydali uzavřít symbolický kruh 12kilometrovou poutí zpět do Ivanovic.
První dva kilometry jsme využili modrou turistickou značku do sousední obce Pornice, odkud jsme pak pokračovali už zase jen silničkou rovnou za nosem do Pačlavic (1,5 km).
I tady nás čekaly zajímavé barokní sochy, např. krásná Panna Maria Immaculata od Jeronýma Förstera, kostel a zámek – a poté stoupání do Dětkovic (2 km).
Následovalo opět klesání do Švábenic (2 km), kde už nás čekalo posledního 4,5 kilometru do cílových Ivanovic, kam jsme dorazili už skoro potmě...