Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Mořice leží ve výšce 206 metrů nad mořem a žije zde celkem 483 obyvatel. O původu samotného jména Mořic se usuzuje, že pochází pravděpodobně od dávného názvu lučnatých niv, močálů, močidel neboli mořin, které se kdysi rozkládaly podél říčky Hané. Jiná verze pro vysvětlení názvu Mořice zase uvádí, že jde o označení odvozené od latinského nebo německého jména Mauricius, v slovanském jazyce uváděného Mořic nebo Moro, podobně jako sousední Nezamyslice od Nezamysl nebo Pavlovice od jména Pavel. Alespoň tak to uvádí ve své Vlastivědě moravské František Václav Peřinka. Podobně jako na jiných místech rovinaté Hané, také v okolí Mořic byly ideální podmínky pro osídlování. Úrodná rovina s protékající říčkou a tůněmi bohatými na ryby, travnaté Pastviny a lesíky lemující říční břehy lákaly k vytvoření sídla už od nepaměti. Nejstarší stopy osídlení už z doby starších čtvrtohor byly nalezeny právě v Mořicích. V roce 1933 objevil pracovník brněnského Zemského muzea dr. František Stehlík v bývalé cihelně zbytky diluviálního nosorožce, zuby, páteř a lopatka mamuta, stoličky diluviálního koně a překrásné kopí pazourkovitého typu aurignatského, pocházející z období mladého paleolitu (tyto nálezy jsou uloženy v Prostějovském muzeu). Také podle objevených hrobů na pozemcích Poločtvrtě za zídkama nebo na Pololání za Hliníkem se dá usuzovat, že zde bývala osada už před dobou křesťanskou. V prvé době křesťanské měla být údajně v osadě fara, zemanský hrádek obehnaný příkopem a zdivem. Stával podle všech známek vlevo od dnešní budovy zámku, kde je dosud znatelné vyvýšené místo. V šestém století se v povodí řeky Moravy a jejího okolí začínají objevovat první Slované, kteří z počátku přicházejí jako kočovníci a později se začínají usazovat. Objevují se také v okolí Němčic nad Hanou a Mořic jak dokládají nalezené hroby u Víceměřic na Padělkách, u Vitčic nad hostincem u silnice, v Němčicích u Hliníka a také v Mořicích, kde byl v kosterním hrobě nalezen náhrdelník z perel. Také v roce 1969 při kopání základů kravína byla v hloubce půl druhého metru objevena kostra ženy, zbytky slovanského žároviště s uhlíky, střepiny z keramiky a zásobnice, údajně ze 7. století, dále střepy, rohatka a hřeben z doby římské ze 3. století n.l.