Mříčná
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Obec leží v malebném podhůří západních Krkonoš, 3 km jihozápadně od města Jilemnice. Nachází se v nadmořské výšce 431 m.n.m. v údolí potoka Olšiny, pod vrchem Strážník (610 m.n.m.). Pravděpodobný vznik obce ve 13.století na panství Markvarticů. Obec vznikla při kolonizaci pohraničních lesů vymýcením smrkového lesa (odtud název obce). První písemná zmínka o obci je z roku 1356. Původními majiteli byli Jan a Oldřich ze Smrzeczna. Původní kostelík s farou stál poblíž tvrze. Po husitských válkách připadlo panství pánům z Valdštejna. V 17. století koupil jilemnické panství J.Harant z Polžic a Bezdružic. Začátkem 18. století se stal majitelem rod Harrachů a to až do roku 1918. Obec je rodištěm Jana Buchara (1859-1932), učitele a propagátora turistiky a lyžování v Krkonoších.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 22 D2
kostel sv. Kateřiny (1716)
lidová architektura
rodiště J. Buchara (1859)
První zmínka o objektu 1158
Prvotní osídlení klademe do roku 1158, kdy místo vlastní Markvart, který později zakládá rod Markvarticů. Jeho tvrz stávala na místě zvaném Kopečník. Tvrziště bylo chráněno vodním příkopem, který byl napájen potokem Olšinou. Druhé tvrziště bylo objeveno za domem čp. 126. Zde patrně roku 1234 sídlil Jaroslav z Markvartic později psaný z Hruštice, který byl zakladatelem rodu Valdštejnů. Tak se tehdy nazývaná Smriečná dostala do rukou Valdštejnů. Kolem roku 1350 zde opět sedí Markvarticové, ale již roku 1360 se zde opět píše Zdeněk Štěpanický z Valdštejna. V 15. století se majitelé velmi často střídají až roku 1513 získávají, tehdy nazývanou Smříčnou, páni z Kounic. Po roce 1577 přechází dědictvím obec na pány z Ronova. V jejich držení zůstává až do roku 1637, kdy panství kupuje Jan Vilém Harant z Polžic a Bezdružic. Harantové drží Mříčnou až do roku 1701, kdy jí prodávají Ferdinandu Bonaventurovi z Harrachu, kteří obec vlastní do roku 1918, kdy přechází do správy státu. Z památek v Mříčné vzpomeňme na kostel sv. Kateřiny o kterém jsou první záznamy roku 1352. Zajímavostí je kostelní zvon ulitý roku 1484. Během 30-ti leté války byl kostel i obec vypáleny a nového kostela se Mříčná dočkala až roku 1716. Poslední větší oprava kostela se prováděla roku 1967. Později se kostel dočkal nesčetných oprav a úprav. Vnitřní vybavení kostela je barokní včetně dvou postranních oltářů. Za zmínku stojí také nástropní malby. Varhany pocházejí z roku 1827. V obci dále k vidění památník obětem I. světové války z roku 1920, věnovaný vzdělávacím a zábavním kroužkem Jarost. U radnice také pomník sv. Václava darovaný obci bývalým farářem Josefem Kousalem z roku 1937, u silnice do Kundratic se nalézá smírčí kříž. Další se nalézá v půli cesty do Jilemnice. V Mříčné je umístěno několik roubených domů s prvky lidové architektury. Zde se také 20. 9. 1859 narodil Jan Buchar, nadšený propagátor horské turistiky, který vydal několik map a publikací o Krkonoších. Jižní část obce prochází červená TZN z Jilemnice do Libštátu.