Muzeum zlata - Nový Knín

Nový Knín leží ve Středních Čechách, severovýchodně od Příbrami. Městečko se rozkládá pod vrcholky Hřebenů. Městem protéká říčka Kocába. Ze tří stran je městečko obklopeno lesy a to ze západní, jižní a východní. Nejvýše položeným místem nad městem je severovýchodním směrem kopec Chvojná ( 481 m.n.m.). Východním směrem od městečka byla vybudována Vodní nádrž Slapy. Ve městě není značená cyklistická trasa, městečko je výchozím bodem dvou značených turistických tras. Severním směrem z města se vydáme proti toku Kocáby k okraji přírodního parku Střed Čech. Jihozápadním směrem dojdeme k rozcestí zvané u IV. hamru a dále můžeme pokračovat po jedné z tudy procházejících tras do oblasti Hřebenů.

Historie

Městečko bývalo významným místem těžby zlata. V části města Starý Knín stával již v roce 1186 lovecký dvorec králů. Ve druhé třetině 12. století byl postaven románský Kostel Svatého Mikuláše, který najdeme na náměstí v Novém Kníně. Ve Starém Kníně je gotický kostel svatého Františka Serafinského ze 14. století, jeho dnešní barokní podoba je po pozdější přestavbě. V roce 1321 nechal pan Štěpán z Tetína založit nedaleko knížecího dvorce novou osadu ze které později vzniklo hornické městečko Nový Knín. Původně se obec i městečko jmenovaly jednotně Knín, ale v roce 1391 byla obec označována jako Starý Knín a městečko je od roku 1545 nazýváno Novým Knínem. Důvodem k založení městečka byla bohatá naleziště zlata v jeho okolí. V roce 1424 bylo městečko napadeno vojskem Jana Žižky a poničeno a zlaté doly byly zavaleny. Městečko získalo podporu králů Zikmunda a Jiřího z Poděbrad udělením určitých výsad a tím se podařilo v brzké době městečko obnovit a znovu zahájit těžbu zlata. V roce 1461 byl Nový Knín prohlášen městem. V období třicetileté války bylo město napadeno a zničeno Švédy. Řada domů zůstala opuštěna a těžba zlata byla zcela utlumena. Později proběhlo několik pokusů k obnovení těžby, ale těžba již nikdy nenabyla takového významu jako před třicetiletou válkou. Historické centrum města je městskou památkovou zónou. K nejpěknějším historickým domům na náměstí řadíme budovu radnice ze 17. století, kterou zdobí volutový štít a brána a také renesanční budova bývalé mincovny pocházející ze 16. století. Mincovna byla v pozdějších letech přestavěná barokně a empírově. Náměstí obklopují domy jejichž fasády byly upraveny v 18. a 19. století. Románský Kostel Svatého Mikuláše prodělal gotickou a barokní úpravu. Ve středu náměstí najdeme kašnu zhotovenou v roce 1837. V okrajové části města je dochovaný barokní mlýn zvaný Krcál postavený v letech 1792. Ve Starém Kníně se do dnešních dnů dochovala původní gotická tvrz, která později sloužila jako sýpka. Zdejší barokní fara byla postavená v 18. století a její zvláštností je vnější schodiště, které je dvouramenné.

Město Nový Knín (307 m.n.m.) leží na říčce Kocábě, sedm kilometrů východně od Dobříše a 40 kilometrů jižně od Prahy. Křemenné žíly se zlatem daly vzniknout knínským dolům a rýžovištím. Knín existoval již ve 12. století jako dvorec. V roce 1186 se stal místem mírového jednání českého knížete Bedřicha a moravského markraběte Konráda Oty Znojemského. Výsledkem tohoto jednání byla smlouva o spojení Moravy s Čechami v nedílný celek. V letech 1218 a 1219 tu přebýval Přemysl Otakar I., v roce 1341 Jan Lucemburský. Na sklonku 12. století se připomíná první kostel. První zmínka o osadě je z roku 1321. Původní osada byla rozdělena na dvě samostatné části, které oddělovala říčka Kocába - Starý a Nový Knín.

Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku
a historie města Nový Knín.