Na Kotlové

Od rozcestí Benešky je to na vrchol Kotlové (869 m) stále po hřebeni okolo dvou kilometrů chůze. Za Beneškami nejprve narazíme na další rozsáhlé horské louky s výhledy převážně na pásmo Javorníků. V jednom místě se naskytne pohled i na druhou stranu hřebene a tu je možno zrak potěšit panoramatem nejvyšších beskydských velikánů. Vlastní temeno Kotlové je zalesněné a tudíž bez výhledů. Ten jediný a poněkud omezený (opět na Beskydy) se naskytne z okraje jedné paseky.

Asi po 700 metrech od vrcholu Kotlové cesta klesne z hřebene do sedla s rozcestníkem Jezerné. Kromě turistických ukazatelů a Infocedule tady hned u cesty roste bizarní strom a naproti ve svahu pod lesem se nachází velká dřevěná chalupa, nabízející svým „Valašským okénkem na Kotlové“ občerstvení pocestným.

 

(Já se tu bohužel ocitl ve chvíli, kdy se stavení až v základech otřásalo veselým rykem a jásotem dětí, soutěžící na louce pod dohledem učitelů v jakýchsi hrách, a a tak jsem průzkum „okénka“ oželel.)

 

Moje trasa stejně odsud vedla po žluté značce k jihu, ke Karlovskému jezeru, ale před odchodem jsem ještě do mozku o sedle Jezerném načerpal informace z panelu.

 

A dozvěděl se, že se na východ od sedla nachází rozhraní katastrů Velkých Karlovic a Horní Bečvy, ale směrem západním na Kyčerce (855 m) se k rozmezí přidává i katastr Hutiska-Solance. Dále, že hora Kotlová dostala zřejmě název podle množství „vykotlaných“ starých stromů s dutinami a že se tady směrem k jihu nacházela intenzivně využívaná horská pastvina – javořina.

Za první republiky v Horní Bečvě vzniklo Pastevní družstvo Domovina, mající za hlavní cíl podporu chovu dobytka na Horní Bečvě. Roku 1941 bohužel družstvo zkrachovalo a v šedesátých letech byly pastviny v okolí sedla Jezerné zalesněny.

Zajímavostí je, že už v roce 1930 zde byla v bývalé chalupě Domoviny Klubem českých turistů zřízena nouzová chata s šesti lůžky a o dva roky později tu v letní sezóně směl hostinský z Horní Bečvy čepovat pivo a prodávat limonády a studené jídlo turistům.