Na Pelunce (Pelunka)
Jedná se o malý svědecký vrch s povrchem v úrovni vyšší středopleistocenní terasy s nejvýše 2 m mocnou pokrývkou štěrkopísků o nadmořské výšce kolem 191 m n. m., který vyčnívá nad pravý břeh řeky Labe, jehož část zabírá kulturní lesík a na zbytku se nacházejí rekreační chaty. Na severozápadě jsou pak Počeplice a na severovýchodě Ješovice, které jsou od tohoto vrchu odděleny množstvím polí, luk a zejména železniční tratí, k jejíž výstavbě došlo v letech 1872-1873 a oficiálně byla spuštěna k 1. lednu 1874.
Původně byl kopec nazýván jako "Na peluňce", čehož dokladem může být kniha Antonína Kubišty "Liběchov a jeho okolí", v níž se píše: "V mnohém směru liší se starožitné nálezy staroslovanské od německých a také všechny četné vykopávky, které v Liběchově a v okolí učiněny byly, jsou nad vší pochybnosť původu slovanského. Na počátku století čtrnáctého již naši kronikáři o Liběchovu častěji se zmiňují. Pojmenování jedné části polností u Liběchova "na soudném", jiné "na Rimani", "na Peluňce, "Želíze" (železitá voda), "Tupadly" tvrzení o původu slovanském s jinými ještě jmény jen potvrzuje a sesiluje." Ale ještě předtím byl zmiňován tvar "Pelunce" či "Pelunka" ("bei der Pelunka") a v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 je dokonce zanesen tvar "Spelunce b." (b. jako Berg = kopec; viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056). Podle všeho vzniklo toto pojmenování od lidového názvu pro pelyněk, ale samozřejmě nejde vyloučit ani jiný původ tohoto jména, protože v širším okolí se objevovalo příjmení Peluňka. Avšak lidová přísloví podporují spíše první možnost, protože "peluňka je hořká tráva a člověku zdraví dává" a "po peluňce i šťovík sládne."
K osídlení těchto míst došlo již v neolitu, čehož důkazem mohou být střepy, broušené a štípané industrie na poli pod kopcem, které objevil J. Kubeš z Liběchova v letech 1963-1964. Od dávných dob pak náležela tato lokalita vrchnosti a mezi počeplické hospodáře byla rozdělena v 18. století díky poddanské a pozemkové reformě od Františka Antonína Raaba, což je krásně vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1843, kdy byla část kopce lesem a zbytek byl využíván k zemědělství, ať už jako pole, pastviny nebo ovocné sady, přičemž jižní stráň byla osazena vinnou révou a náležela přímo obci (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT394018430). Vinohrady tu vydržely i nadále, což můžeme vyčíst ze zpráv vinařského spolku okolí Mělníka, zejména ze schůze jeho výboru 18. května 1874, kdy se zde hovořilo o škodách, jež vznikly květnovými mrazy. Na ní bylo zmíněno, že 3. května 1874 byl na vinici Peluňce udržován zrána na 8 místech kouř, čímž byla škoda zmírněna, takže "na 3 jitrech ryzlinku a na 1 jitru chrupky pomrzla jen 2 % a ostatek neporušený ostal." Další drobnou zmínku o místním vinohradnictví nalezneme v "Národních listech" z 11. března 1868: "Vypráví se nám též, že p. A. Veith stráň pod Liběchovem, posud stromy ořechovými posázenou, též na vinici proměniti, ano že kopec nazvaný "Pelunka" od obce podčeplické zakoupiti a jej révou posázeti obmýšlí." K tomu následně opravdu došlo a od 20. let 20. století do roku 1948 náležel tento vinohrad Ing. Františku Homolkovi mladšímu, vlastníkovi liběchovského velkostatku. Vinohrad Na Pelunce náležel mezi ty nejcennější a kvalitou vína patřil mezi nejlepší vinohrady v Československu. Vždyť František Rudolf Čebiš ve svém "Brevíři o víně" píše o Pelunce následující: "Ryzlink z liběchovské Peluňky stojí za ochutnání a je hoden obdivu. Šprýmař si vymyslil toto hořké jméno pro tak znamenitou polohu, na níž se daří víno skvělé, elegantní, řízné, s vůní přemilou." Po zestátnění byl převzat Čs. státním statkem Mělník, který později přenechal část vinohradu štětským zahrádkářům. Tato viniční trať zde vydržela v omezené míře až do současnosti, i když dnes náleží Michalu Křížovi (1/2) a Liboru a Márii Vedralovým (1/2; viz http://www.ovine.cz/web/structure/vinicni-trate-28.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_1300).
Vedle toho byl peluňský kopec známý rovněž svou přírodou, jež byla v mnoha oblastech výjimečná, takže přitahovala řadu botaniků a zoologů k různým výzkumům, z nichž nejvýraznější postavou byl velký znalec přírody Českého středohoří Jan Šimr (2. září 1900 Veselí nad Lužnicí - 3. září 1980), který působil jako učitel, v letech 1922-1927 v Kostomlatech pod Milešovkou, v letech 1927-1945 v Třebenicích, v letech 1945-1947 v Třebívlicích a v letech 1947-1961 ve Velemíně. Ten prozkoumal toto návrší zejména v roce 1936 a některé jeho nálezy jsou zmíněny v knize Karla Kubáta "Rozšíření některých druhů rostlin v Českém středohoří. Fytogeografická studie". Zároveň musíme dodat, že těmito místy vede již desítky let turistická trasa z Liběchova do Štětí a v roce 2014 zde bylo zřízeno odpočivné místo, skládající se z informační tabule a stolu s lavicemi, k čemuž došlo v rámci projektu "Polabskými stezkami za vínem a poznáním" (viz https://www.stredohori.cz/detail/za-vinem-a-poznanim). Nestalo se tak prostou náhodou, nýbrž kvůli tomu, že je odtud krásná vyhlídka jak na Labe s elektrárenským areálem za ním, tak i na vzdálenější místa, třeba vrcholek Řípu.
Původně byl kopec nazýván jako "Na peluňce", čehož dokladem může být kniha Antonína Kubišty "Liběchov a jeho okolí", v níž se píše: "V mnohém směru liší se starožitné nálezy staroslovanské od německých a také všechny četné vykopávky, které v Liběchově a v okolí učiněny byly, jsou nad vší pochybnosť původu slovanského. Na počátku století čtrnáctého již naši kronikáři o Liběchovu častěji se zmiňují. Pojmenování jedné části polností u Liběchova "na soudném", jiné "na Rimani", "na Peluňce, "Želíze" (železitá voda), "Tupadly" tvrzení o původu slovanském s jinými ještě jmény jen potvrzuje a sesiluje." Ale ještě předtím byl zmiňován tvar "Pelunce" či "Pelunka" ("bei der Pelunka") a v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 je dokonce zanesen tvar "Spelunce b." (b. jako Berg = kopec; viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056). Podle všeho vzniklo toto pojmenování od lidového názvu pro pelyněk, ale samozřejmě nejde vyloučit ani jiný původ tohoto jména, protože v širším okolí se objevovalo příjmení Peluňka. Avšak lidová přísloví podporují spíše první možnost, protože "peluňka je hořká tráva a člověku zdraví dává" a "po peluňce i šťovík sládne."
K osídlení těchto míst došlo již v neolitu, čehož důkazem mohou být střepy, broušené a štípané industrie na poli pod kopcem, které objevil J. Kubeš z Liběchova v letech 1963-1964. Od dávných dob pak náležela tato lokalita vrchnosti a mezi počeplické hospodáře byla rozdělena v 18. století díky poddanské a pozemkové reformě od Františka Antonína Raaba, což je krásně vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1843, kdy byla část kopce lesem a zbytek byl využíván k zemědělství, ať už jako pole, pastviny nebo ovocné sady, přičemž jižní stráň byla osazena vinnou révou a náležela přímo obci (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT394018430). Vinohrady tu vydržely i nadále, což můžeme vyčíst ze zpráv vinařského spolku okolí Mělníka, zejména ze schůze jeho výboru 18. května 1874, kdy se zde hovořilo o škodách, jež vznikly květnovými mrazy. Na ní bylo zmíněno, že 3. května 1874 byl na vinici Peluňce udržován zrána na 8 místech kouř, čímž byla škoda zmírněna, takže "na 3 jitrech ryzlinku a na 1 jitru chrupky pomrzla jen 2 % a ostatek neporušený ostal." Další drobnou zmínku o místním vinohradnictví nalezneme v "Národních listech" z 11. března 1868: "Vypráví se nám též, že p. A. Veith stráň pod Liběchovem, posud stromy ořechovými posázenou, též na vinici proměniti, ano že kopec nazvaný "Pelunka" od obce podčeplické zakoupiti a jej révou posázeti obmýšlí." K tomu následně opravdu došlo a od 20. let 20. století do roku 1948 náležel tento vinohrad Ing. Františku Homolkovi mladšímu, vlastníkovi liběchovského velkostatku. Vinohrad Na Pelunce náležel mezi ty nejcennější a kvalitou vína patřil mezi nejlepší vinohrady v Československu. Vždyť František Rudolf Čebiš ve svém "Brevíři o víně" píše o Pelunce následující: "Ryzlink z liběchovské Peluňky stojí za ochutnání a je hoden obdivu. Šprýmař si vymyslil toto hořké jméno pro tak znamenitou polohu, na níž se daří víno skvělé, elegantní, řízné, s vůní přemilou." Po zestátnění byl převzat Čs. státním statkem Mělník, který později přenechal část vinohradu štětským zahrádkářům. Tato viniční trať zde vydržela v omezené míře až do současnosti, i když dnes náleží Michalu Křížovi (1/2) a Liboru a Márii Vedralovým (1/2; viz http://www.ovine.cz/web/structure/vinicni-trate-28.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_1300).
Vedle toho byl peluňský kopec známý rovněž svou přírodou, jež byla v mnoha oblastech výjimečná, takže přitahovala řadu botaniků a zoologů k různým výzkumům, z nichž nejvýraznější postavou byl velký znalec přírody Českého středohoří Jan Šimr (2. září 1900 Veselí nad Lužnicí - 3. září 1980), který působil jako učitel, v letech 1922-1927 v Kostomlatech pod Milešovkou, v letech 1927-1945 v Třebenicích, v letech 1945-1947 v Třebívlicích a v letech 1947-1961 ve Velemíně. Ten prozkoumal toto návrší zejména v roce 1936 a některé jeho nálezy jsou zmíněny v knize Karla Kubáta "Rozšíření některých druhů rostlin v Českém středohoří. Fytogeografická studie". Zároveň musíme dodat, že těmito místy vede již desítky let turistická trasa z Liběchova do Štětí a v roce 2014 zde bylo zřízeno odpočivné místo, skládající se z informační tabule a stolu s lavicemi, k čemuž došlo v rámci projektu "Polabskými stezkami za vínem a poznáním" (viz https://www.stredohori.cz/detail/za-vinem-a-poznanim). Nestalo se tak prostou náhodou, nýbrž kvůli tomu, že je odtud krásná vyhlídka jak na Labe s elektrárenským areálem za ním, tak i na vzdálenější místa, třeba vrcholek Řípu.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.423, 14.412)
Poslední aktualizace: 9.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Na Pelunce (Pelunka)
Opětovně se rozvodňující Labe mezi Liběchovem a Štětím
Fotogalerie
Přelom loňského a letošního roku byl ve znamení velkých atmosférických srážek, jež přinesly spolu s oblevou několikakeré rozvodnění mnoha našich vodních toků, což se posléze projevilo vzestupem hladiny na dolním t…
1.2km
více »
Labská stezka
Trasa
Cykloturisty i turisty zve do oblasti Podřipska, Českého středohoří a Českosaského Švýcarska za zážitky a aktivním vyžitím. Tato stezka (cyklotrasa č. 2) …
1.6km
více »
Rezidence Liběchov - dobrá zveřina Petron
Tipy na výlet
Hotel a restaurace ve stylu art deco. Hotelová restaurace v nezapomenutelných prostorách prvorepublikové vily. Restaurace je vzdálena 8 km od Mělníka v malebné oblasti Kokořínska. www.rez…
2.5km
více »
Liběchov - Zámek Liběchov
Zámek
Liběchov, obec ležiaca na polceste medzi Štětím a Mělníkom na pravom brehu Labe má niekoľko zaujímavých pamiatok, najväčším lákadlom je hlavne zámok s parkom. L…
2.8km
více »
Liběchovský zámek a zámecký park.
Tipy na výlet
Při cestě na sever republiky jsme si udělali krátkou zastávku v městečku Liběchově a chtěli jsme navštívit zdejší zámek. Jeho předchůdcem byla vodní tvrz, která byla pravděpodobně postavena ve 14. století. Při …
2.8km
více »
Liběchov – barokní zámek se sýpkou, parkem a zahradou
Zámek
Barokní zámek v malém středočeském městečku Liběchov je krásnou památkou pocházející z let 1720 až 1730. Památkou, která má za sebou zajímavou i bohatou historii, která je spojována s našimi nejvýznamnějšími barokn…
2.8km
více »
Liběchov - Zámecký park
Park
K hlavným pamiatkam obce Liběchov v okrese Mělník je renesančno - barokový zámok. Zámok má svoju dnešnú podobu z prestavby v období okolo roku 1730 rodom Pachto…
2.8km
více »
Liběchov
Město
Liběchov leží u soutoku říčky Liběchovky s Labem, u hranice mělnického okresu s českolipským, i když sousedí s Mělníkem. Liběchov je připomínán k r.1318, roku 1935 byl povýšen na město, o tento status však později…
2.9km
více »
Liběchov a okolí
Tipy na výlet
Jdeme za druhými největšími skalními sochami, hned po těch v Americe, kde na Mount Rushmore stojí hlavy čtyř amerických prezidentů. Liběchov by bylo krásné městečko, kdyby si přes něj nezkracovaly cestu snad všech…
2.9km
více »
Kokořínsko podruhé, 2. část (přes hradní zříceninu, bezhlavé svaté a temné skály přímo do Pekla)
Cestopisy
Krátká dovolená skončila a nastal standardní víkend. I během něj nám měla velká města nahradit příjemná městečka, klasické rozhledny hradní věže a jesenickou žulu pískovcové skály. „Novinkou“ měly být židovské pam…
2.9km
více »
Liběchov - Kostel sv. Havla
Kostel
Hlavnou sakrálnou pamiatkou v Liběchove je rímskokatolícky kostol svätého Havla. Táto baroková stavba sa nachádza priamo nad návsi v strede obce na umelej teras…
3km
více »
Liběchov
Zámek
Barokní zámek Liběchov stojí při ústí Liběchovky do Labe na okraji kokořínské pískovcové oblasti. Zámek se nachází ve stejnojmenném Městečku na Mělnicku ve Středočeském kraji. Zčásti jednopatrovému zámku podkovovi…
3km
více »
Liběchov - Kaple Svatý Duch na Viniční hoře
Kaple
Ak ste cestovali vlakom v smere z Prahy na Ústí nad Labem a krátili si cestu pozeraním sa do okolia, určite ste si všimli medzi Mělníkom a Štětím zďaleka viditeľnú barokovú sakrálnu stavbu na vyvýšenom mieste. Ide o rímskokatolícku kaplnku Svatého Ducha. Kaplnka je postavená na Viničnej hore nad Liběchovom, kopci, ktorý bol upravený talianskými majstrami terasovito v štýle talianskych záhrad. Kaplnka je často označovaná ako kostol, kostolík je kaplnkou Svatého Ducha, Božího hrobu a Svatáho Kříže. Pôvod…
3.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Blaník a jeskyně Klácelka
Jeskyně
Soubor reliéfů od sochaře Václava Levého se nachází ve svahu v lese asi 2km po modré značce od obce Liběchov.
Prostor před jeskyní se nazývá Blaník a jsou zde vytesány postavy z českých dějin - Jan Žižka, Prokop…
3.8km
více »
Klácelka, Čertovy hlavy, Harfenice, Had aneb krajem Václava Levého
Tipy na výlet
Dnešní výlet začneme v Liběchově, což je městečko nedaleko Mělníka. Dorazit do něho můžeme automobilem, my ovšem zvolíme raději vlak. Nádraží sice neleží přímo ve městě, nicméně procházka od něho do městečka je vc…
3.8km
více »
Čertovy hlavy - okruh Kokořínskem
Trasy
Výchozím bodem naší trasy je obec Želízy.Za místní školou je malé parkoviště a od něj se vydáme po modré TZ směrem k Čertovým Hlavám.Opouštíme zastavěnou…
3.9km
více »
Želízy - Čertovy hlavy..
Tipy na výlet
Jedeme do Želíz na Čertovy hlavy a další unikáty. Nejlepší je vyjet z Mělníka nebo z Liběchova. Můžeme jet autobusem i autem, dalo by se to i na kole a vlakové spojení jsem nevyzkoušela. Najdeme zde sochařské uměn…
3.9km
více »
Turistická známka č. 1601 - Obec Želízy, Čertovy hlavy
Turistická známka
Želízy jsou vyhledávaným turistickým místem díky sochařskému umění pana Václava Levého, který v první polovině 19. století vytvořil v okolních pískovcových skalách komplex plastik při Brocenské cestě jsou to Harfenice, kaple Máří Magdaleny a relief Hada nad Želízemi pak Čertovy hlavy, Klácelka a Blaník.
3.9km
více »
Želízy - Kokořín - hrad Houska
Trasa
Z vesničky Želízy po cyklotrase 10 na Hrad Kokořín. Z Kokořína pokračujeme po 142 na skalní útvar Pokličky. Odtud pokračuje po 142 na Libovice, Nosálov. Ze 142 se nám po čase stan…
4km
více »
Štětí -Papírový parník, lodička u kina
Kašna
Štětí, mesto ležiace na pravom brehu rieky Labe je známe hlavne dlhoročnou historou výroby papiera. Tokom Labe okrajom mesta za stáročia preplávalo mnoho lodí, určite aj parníkov. Ako deti, možno tie staršie gene…
4.3km
více »
Dolní Beřkovice
Městečko
Dolní Beřkovice leží při levém břehu řeky Labe naproti okrajovým částem Mělníka a Liběchova. Po úplném západním okraji městečka vede železniční trať Praha - Děčín, která mu prostřednictvím osobních vlaků z Prahy d…
4.3km
více »
Tupadly
Vesnice
Obec Tupadly se nalézá asi 10 km severně od Mělníka. Dominantou obce je vrch Slavín se stejnojmeným zámkem a rozhlednou. Zámek vlastní budhistické meditační centrum Samadhi a až na výjimky je po většinu roku veřej…
5.2km
více »
Brocno
Zámek
Popis zámku:
Obec Brocno neleží na žádném hlavním tahu. Od Štětí je vzdálena asi 7 km východním směrem.
Zámku tvoří objekt obdélná budova se dvěma kratšími křídly směřujícími k severu. Je kryta valbovou střecho…
6.6km
více »
Mělník
Město
Mělník leží ve Středních Čechách, severním směrem od Prahy. Mělník je město známé svou polohou nad soutokem řek Labe a Vltavy. V okolí Mělníka je několik vinohradů a najdeme tu také ovocné sady. S…
8km
více »
Mělník
Zámek
Mělnický zámek se nachází ve Středočeském kraji a je dominantou města Mělníka, nacházejícího se na soutoku Labe a Vltavy. Současná podoba zámku je výsledkem tisíciletého vývoje od románsk…
9km
více »
Poutní místo hora Říp
Hora
Říp (460,7 m) je zdaleka viditelnou horou s románskou rotundou na vcholu, vystupující z roviny 5 km jižně od Roudnice nad Labem. Památné místo české mytologie a historie. Říp je čedičová kupa - pozůstatek třetihot…
9.4km
více »
Hora Říp
Hora
Hora Říp tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny. K ní se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a stala se tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu najdete kapli - ro…
9.4km
více »
Rotunda Říp
Ostatní
K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená s…
9.4km
více »
Kokořínsko
CHKO
Pro milovníky přírody a turistiky nabízíme několik informací o překrásném místě, kterým je CHKO Kokořínsko - ráj turistů. Představíme vám nyní ta nejzajímavější a nejnavštěvovanější místa této oblasti: kokořínsk…
11.8km
více »