Napajedla-farní barokní kostel sv. Bartoloměje

Kostel svatého Bartoloměje v Napajedlích byl vystavěn v letech 1710 - 1712. Stavbu inicioval tehdejší majitel napajedelského panství Adam Jáchym z Rotalu. Vysvěcen byl až v roce 1741 olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem.

Současný kostel ovšem nebyl prvním ve městě, protože již v roce 1418 se v pramenech připomíná napajedelský farář Mikuláš. Původní kostel sv. Bartoloměje stával v bezprostřední blízkosti městského tržiště vedle fary, sloužil také jako pohřebiště rodu Žerotínů a Vartemberků. Byl zde oltář sv. Jocha a sv. Šebestiána, postavený na odvrácení moru, který město sužoval roku 1566. Roku 1580 nechal vystavět při kostele věž Jan Jetřich ze Žerotína s manželkou Barborou z Bibrštejna. Koncem 16. stol. byl tento kostel renovován, ale o sto let později již rozrůstajícímu se městu kapacitou nevyhovoval, proto majitelé panství přistoupili ke stavbě kostela nového. Aby vynikla majestátnost nové stavby, byl odbourán i kopeček, na kterém starý kostel stával, pozůstatky šlechty byly přeneseny do nového kostela, ve kterém jeho stavitelé uplatnili také některé stavební prvky a sochy ze staré stavby.

Stavba v barokním slohu je 38 m dlouhá, 15 m široká a věž je umístěna na západní vstupní straně. Nejstaršími památkami v kostele jsou dva renesanční náhrobky Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (datovány 1568), zasazené ve zdi po stranách hlavního vchodu, které byly přeneseny ze starého kostela. Další náhrobky jsou vsazeny v podlaze pod novodobou dlažbou, z části zakryty lavicemi (Mandalena z Kunovic, 1590).

Mramorový oltář, Kazatelna a křtitelnice byly pořízeny v letech 1902 - 1909 stejně jako kostelní lavice. Obraz nad hlavním oltářem představující umučení sv. Bartoloměje je dílem Františka Kančice, generálního ředitele vídeňské akademie, z roku 1809. V roce 1862 jej restauroval jeho žák Adam Brenner, později akad. mal. Jano Köhler, který se podílel na restaurování chrámu na počátku 20. století. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Jakuba. Barevná okna nad oltářem (Nejsvětější Trojice, sv. Ludnila, sv. Václav) byla pořízena roku 1893. Pod nimi jsou umístěny čtyři dřevěné barokní sochy evangelistů (sv. Matouš, Marek, Lukáš, a Jan). Nad místy, kde stávaly boční barokní dřevěné oltáře (Matky Boží a sv. Floriana), jsou dva obrazy od neznámých autorů - Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyril a Metoděj. Křížová cesta byly vytvořena v pozdně barokním stylu.

V první třetině pravé části kostelní lodi je vchod do krypty kam byly údajně přeneseny ze starého kostela ostatky sedmi pánů ze Žerotína a dvou Vartemberků. V hrobce byla také pohřbena Marie Terezie Cobenzlová, její pozůstatky byly přemístěny roku 1828 do hrobky nové kaple na hřbitově. V západní části kostela je situován chór s varhanami, které byly několikrát renovovány, na rekonstrukci roku 1896 se podílel hudební skladatel Josef Nešvera.

V kostelní věži jsou dva zvony z někdejších šesti, které musely být za světových válek odevzdány, umíráček z roku 1774 (vyrobila firma V. Obletter, Olomouc) a sv. Václav z roku 1949. Průčelí chrámu zdobí sochy sv. Petra a Pavla pocházející údajně ze starého kostela, nad pravoúhlým portálem je vsazen erb rodu Rotalů a letopočet 1712, rok dokončení stavby.

Kolem kostela se rozkládal až do roku 1784 hřbitov, připomínají ho čtyři náhrobní kameny z 18. století vložené do zdi farní zahrady. Kamenná socha Panny Marie pochází z roku 1879. Schodiště ke kostelu bylo postaveno roku 1885, renovováno v letech 1901 - 1932, zdobily ho původně sochy ze starého kostela (sv. Jan, P. Marie Bolestná), v 19. století byly doplněny sochami sv. Cyrila a Metoděje, sv. Ludmily a sv. Václava (firma J. Beck, Kroměříž). Kamenný kříž pod schodištěm stojí podle tradice v místech, kde býval oltář starého kostela, pocházel z poloviny 18. století. V barokním stylu je zhotovena rovněž socha sv. Floriana (patron hasičů) a budova fary.

http://napajedla.farnost.cz/varhany/cz/info/kostel.htm