Přidat Zlín mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Zlín a okolí
Masarykovo náměstí v Napajedlích
V místech, kde jsou od sebe poslední výběžky Vizovické vrchoviny a Chřibů navzájem odděleny hlubokou průrvou, jíž protéká řeka Morava, vzniklo roku 1362 sídlo, které dnes obývá téměř sedm a půl tisíce obyvatel. Zajímavostí je, že tzv.Napajedelská brána, u níž je na levém břehu řeky rozloženo, je též dělítkem mezi Dolnomoravským a Hornomoravským úvalem. Nad jménem města není třeba nijak dlouze rozumovat – od pradávna byly tyhle břehy Moravy využívány jako napajedlo pro uondané koně, kteří se s jezdci na hřbetech ploužili po staré kupecké stezce vedoucí od severu Moravy na jih.
Hlavní rynek města si svůj název zaslouží jen ve své asi 400 m dlouhé střední části, jinde má totiž podobu široké ulice. Kromě mnoha obchodů a restaurací na něm spatříme i několik zajímavých historických objektů.
Pokud do města zamíříme pěšmo od vlakového či autobusového nádraží, vidíme, že je od menšího průmyslového předměstí s podnikem Fatra a bývalými lázněmi Slanica odděleno širokým tokem řeky. Po překonání mostu stačí pokračovat hlavní ulicí na první křižovatku, odkud směrem vlevo začíná Masarykovo náměstí.
Prvním zajímavým stavením je Hrubá hospoda, která kdysi sloužila jako formanský hostinec a na jejímž dvoře byly umístěny stáje, které byly zbourány až v padesátých letech minulého století.
Za hospodou mineme krásnou secesní cukrárnu, no a pak už se ocitneme v centrální části rynku.
Jeho spodní stranu zdobí dlouhé dvoupatrové stavení se zajímavou čevenobílou barokní fasádou – Starý zámek. Jako patrové panské sídlo si jej v půli 17.století nechali vystavět tehdejší majitelé napajedelského panství – Rottalové. Po jejich odchodu do zámku nového bylo přízemí budovy upraveno na kanceláře a byty panských úředníků, přičemž část sloužila i jako sýpka a vězení.
Roku 1898 byla budova nadstavena dalším patrem, které obsadil berní a soudní úřad.
V první čtvrtině dvacátého století se stalo vlastníkem jeho části olomoucké arcibiskupství a až do dokončení nové funkcionalistické budovy v roce 1925 zde měla své sídlo i městská spořitelna.
Dnes je stavení „starého zámku“ vzorně zrekonstruováno a jeho interiéry jsou využívány jako penzion a obchůdky.
Ještě krásnějším stavením Masarykova rynku je pak nedaleká budova Městské radnice.Vedle strohé funkcionalistické spořitelny o to víc víc vynikne spanilost novorenesančního stavení se secesními prvky, které tady bylo roku 1905 realizováno dle návrhu architekta Dominika Feye. Ze zajímavě řešeného radničního domu v nároží vystupuje vystupuje vysoká věž s dřevěným ochozem, který bývá několikrát v roce přístupný veřejnosti.
Niku nad vstupním průčelím zdobí pískovcová socha sv.Jiřího, patrona Napajedel, kterou vytvořil František Úprka. Překrásné vitráže oken a keramický ciferník věžních hodin jsou zase dílem Jano Kohlera. Ciferník vytvořil technikou řezané mozaiky na motivy čtvera ročních období. Kdybychom si mohli volně projít interiéry radnice, asi bychom byli víc než nadšeni jejich překrásnou výzdobou, která za exteriérem nijak nezaostává.
Dalším zajímavým a dominantním objektem je kostel sv.Bartoloměje, který se vypíná na blízkém návrší a je z náměstí dostupný majestátním širokým schodištěm, ozdobeným sochami světců. Původní gotický kostel, který ale přestal kapacitně vyhovovat, stával o něco níž nad náměstím. Tenhle nový – pozdně barokní – byl dokončen roku 1712 a jeho donátorem se stal pan Adam Jáchym z Rottalu.
Starý kostel byl sice zbourán, ale na stavbu nového bylo použito jeho zdivo, některé stavební prvky a hlavně sochy. Sv.Petr a sv.Pavel dodnes zdobí vstupní průčelí barokního kostela a interiér zase oživují dřevěné sochy tvůrců evangelia. Pod podlahou chrámové lodi se nachází krypta, kam byly přeneseny ostatky dvou Wartemberků a sedmi pánů ze Žerotína.
Obraz Umučení sv.Bartoloměje, který je ozdobou hlavního oltáře, prý roku 1809 namaloval sám generální ředitel vídeňské Akademie – Franz Kanczik.
Původně barokní interiér byl později nahrazen klasicistním a začátkem minulého století přibyl nový mramorový oltář, křtitelnice, kazatelna a rovněž kostelní lavice. K poslednímu zásahu do interiéru došlo v roce 2001 a o osm let později do něj byly nainstalovány i nové varhany od mistra Václava Smolky.
Až do roku 1784 se okolo chrámu rozkládal hřbitov. Dnes je obklopen zelení a ze vstupní strany nad schodištěm širokou terasou, která je u sochy sv.Jana Nepomuckého i částečně vyhlídková a umožní pohled na střechy budov okolo náměstí, nad něž vystupuje půvabná věž nové radnice.
Při sestupu schodištěm nazpět na náměstí si nalevo v parčíkové úpravě jistě povšimneme hned třech Pomníků padlým, na nichž je vypsán počet jmen obětí obou světových válek a z celkového součtu obětí - na tak malé město, jednoho až zamrazí.
Hned vedle ale přijdeme na jiné myšlenky: rynek tady zdobí moderní a netradiční vodní prvek. Má znázorňovat vodu Moravy a několika dalších řek, které se do ní na horním toku vlévají. Zajímavě opracovaná mrákotínská žula pak má navodit představu hor a vrchovin, jimiž voda protéká a spodní odtékající část je zase miniaturní připomínkou Napajedleské brány. Fontánu navrhl architekt Pavel Šimáček a podobu projektu do reálu uvedli Jiří Vlach a Martin Kuchař.
Na novou fontánu z blízké zeleně zvědavě nakukuje i patron hasičů – sv.Floriánek a barokní budova fary, která svého času sloužila i jako škola.
Kdybychom směrem od radnice pokračovali dál k hornímu konci Masarykova náměstí, na mnoho zajímavých objektů už bychom nenarazili. Vozovku zde rozděluje středový pás zeleně a kromě budovy tzv.Obecnice – domu, který sloužil jako kulturní centrum Napajedel (sídlilo v něm muzeum, knihovna a ochotnický spolek)- je zde k vidění jen jedna hezká vila ze začátku 20.století.
Přidat do oblibených uživatelů
Napajedla
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Masarykovo náměstí v Napajedlích
