Napajedla - město ležící nad levým břehem Moravy
Město Napajedla jsou rozloženy jižně od Otrokovic v nejužším místě Napajedelské brány, oddělující Dolnomoravský a Hornomoravský úval, také Chřiby a Vizovické vrchy. Nejdříve zde byla v 2. polovině 13. století založena prvotní tržní osada. Napajedla s hradem či tvrzí ležela na velmi úzké a dlouhé trase na přilehlém říčním ostrově v místě, kde prastará obchodní cesta z Dolních Rakous do Uher, směřující přes východní Moravu do Olomouce a dál do Slezska přecházela z pravého břehu na levý. Při tomto brodu vznikla důležitá zastávka, kde se napájeli koně. Podle těchto koňských napajedel dostalo zdejší sídlo své jméno. Poprvé je známo v roce 1335 jako městečko v držení markraběte Jana Jindřicha. V roce 1427 jej dobyli husité, roku 1964 vojsko M. Korvína. Do roku 1511 bylo královským majetkem, i když se často dostávalo do zástavního držení, pak se stalo střediskem šlechtického statku. Jeho vlastníky byli páni z Boskovic, Žerotínové, Vartenberkové, páni z Roupova a Modřelic, v letech 1611 - 1772 patřilo město Rottalům. Napajedla utrpěla škody v letech 1620 a 1626, kdy byla vypálená procházejícími vojsky. Jako náhrada za původní hrad zaniklý během třicetileté války, stávající na místech Na Kapli, byl v polovině 17. století vystavěn nový zámek na Masarykově náměstí v letech 1764 - 72, při jižním okraji zástavby - honosný zámecký areál s parkem a hospodářským dvorem, později upraveným na hřebřinec. Na pravém břehu vznikly v 19. století sirné lázně s léčivou minerálkou a bohatým kulturním programem. Po roce 1841 byla na protějším břehu řeky vybudována železniční trať - Severní Ferdinandova dráha z Břeclavi do Přerova. Původní ráz zástavby byl zničen požáry v letech 1742, 1772, 1862, 1863, 1867. Od roku 1898 byla Napajedla povýšena na město. Po roce 1933 byl mezi silnici a železniční tratí vystavěn rozlehlý průmyslový komplex Baťovy chemické továrny se železobetonovým skeletem a výplněmi z rožných cihel. Městská památková zóna je historické jádro Napajedel. Střed tvoří úzké, dlouhé Masarykovo náměstí, kde je dominantou radnice z let 1903 - 05 s nárožní věží, završená dřevěným ochozem na konzolách. V nice na průčelí je umístěna socha sv. Jiří, patrona města, zaujmou i vitráže oken a keramický ciferník věžních hodin. V centru Napajedel dnes stojí domy vystavěné v 2. polovině 19. století, jsou maloměstského rázu, patrové nebo přízemní s hostorizujícími či secesními fasádami, mnohdy moderně upraveny ve 20. století. Starší, většinou barokní jádra lze vidět na domě čp. 65 - bývalá Hrubá hospoda, domy čp. 94 a 95 a patrová fara čp. 213 z 2. poloviny 18. století. Dům čp. 74 na náměstí je bývalý starý zámek z 2. pol. 17. stol. Později byl několikrát přestavěn, největší úprava proběhla v 70. letech 19. století. Sousední budova čp. 75 dříve tvořící 2. zámecké křídlo po přestavbě sloužila jako sídlo okresního soudu a berního úřadu. Nad Masarykovým náměstím lze vidět na terase vrcholně barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1712 s klasicistně upraveným interiérem. Na hřbitově založeném roku 1810 stojí klasicistní čtyřboká kaple z roku 1828. Na Masarykově náměstí je možno vidět i sochu sv. Floriana z konce 18. století a kříž z roku 1754. Poblíž továrny Fatra, která je výrobcem podlahových krytin a obalových fólií, vidíte komplex domků, které v polovině 30. let postavila svým zaměstnancům firma Baťa. V Napajedlích je nejvýznamnější památkou zámek vystavěný v letech 1764 - 72, je dominantou stojící na terase v JV části města. V polovině 16. století byla do severního křídla vestavěna novogotická kaple prostupující výši dvou pater s lípanou hvězdicovou žebrovou klenbou. V roce 1935 získala zámek firma Baťa, za tři roky byl upraven na hotelové zařízení.
Návštěvníci města zde vidí mohutnou dvoupatrovou budovu se třemi křídly s bohatě zdobenými fasádami, uzavírajícími čestný dvůr, završené mandsardovou střechou. Vstupní portál zdobí znak stavitelů. Ve středu hlavního křídla je oválný vestibul na nádvorní straně doplněný mohutným rizalitem s dvouramenným schodištěm. Dochovala se část původní štukové výzdoby a nástěnných maleb. V hlavní ose nad vestibulem je rovněž oválný hlavní sál. Zámek je účelně využíván, má přes 50 místností a dva velké sály. Na zámek navazuje zahrada, v 1. polovině 19. století byla rozšířená a upravována na anglický přírodní park. Na plochy parku navazují objekty hřebčína založeného roku 1886, chovají zde ušlechtilé anglické plnokrevníky. Od konce 18. století se majitelé zámku rychle střídali. Dnes je barokní zámek, který byl vybudován v letech 1764 - 70, za Leopolda z Rottalu a jeho dcery M. A. Rottalové, provdané Dietrichštejnové v soukromém vlastnictví, je postupně rekonstruován, přístupný je zámecký krajinářský park. V Palackého ulici lze navštívit Městské muzeum založené koncem 90. let minulého století. Ve městě mohou místní využít aktivní dům dětí a mládeže Matýsek, ve kterém působí loutkový soubor Klubíčko a folklorní soubory. V kapli, kterou město rekonstruuje budou pořádány koncerty a výstavy. Za jižním okrajem města u slepého ramene Moravy najdete rekreační středisko Pahrbek, oblíbené místo v letních měsících. Správa hřebčína pořádá v létě pro organizované skupiny do stájí exkurze, po řece Moravě se nabízí mezi Napajedly a Otrokovicemi projížďka lodí jako rekreační plavba. Soukromý chov v Napajedlích se stal státním hřebčínem. Napajedla jsou v současné době nejvýznamnějším producentem dostihových koní v ČR. Ročně se zde narodí kolem 60 hříbat. Ve městě se konají různé akce pro místní i návštěvníky města. Například můžete navštívit Divadelní festival ochotnických souborů - Napajedelské chodníčky, probíhající každoroční setkání folklórních souborů, z Valašska a Slovácka a Hané - v srpnu. Za návštěvu stojí i Svatojánský večer - královský pochodňový průvod městem s bohatým kulturním programem, probíhající vždy 28.září.