naučná stezka Předklášteří

Brána Vysočiny opět přivítá své návštěvníky
Lesy ČR na Tišnovsku otevírají obnovenou naučnou stezku Předklášteří

Zajímavé a poutavé informace o lese, přírodě a lokálních unikátnostech tak zvané Brány Vysočiny, jak bývá region Tišnovska v Jihomoravském kraji nazýván, nabízí naučná stezka Předklášteří. Tu lidé najdou v bezprostřední blízkosti stejnojmenné obce a města Tišnov, v okrese Brno-venkov. Lesy ČR právě v těchto dnech dokončily nákladem téměř čtvrt milionu korun její obnovu. Zítra, v pátek 11. května v 9 hodin ji, za účasti představitelů regionu a dětí z místních škol, předají do užívání veřejnosti. Stane se tak na počátku stezky, v místě, kde ze státní silnice Tišnov - Deblín odbočuje vpravo lesní silnička. Náklady na obnovu stezky Lesy ČR hradily z Programu 2020, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů.

K znovuotevření naučné stezky dochází symbolicky během pátého ročníku Týdne lesů, který si klade za cíl zviditelnění lesnického sektoru a zvýšení obecného povědomí o lese a jeho významu pro společnost. Naučná stezka Předklášteří je přitom pro bližší poznání lesa přímo ideální příležitostí, protože vede lesnickým revírem Deblín, na jehož území se nachází celá řada zajímavých míst. Trasa naučné stezky Předklášteří je dlouhá 3,5 kilometrů, cenné informace jsou popsány na celkem 11 informačních tabulích. Možnost odpočinku a relaxace na trase stezky nabízí několik odpočívadel.

Smrk černý a dub zimní

Lesy i v dnešní době čelí celé řadě negativních vlivů, například oxidům dusíku, jejichž zdrojem jsou výfukové plyny automobilů, extrémním klimatickým výkyvům nebo nebezpečným škůdcům. Lesníci se těmto negativům snaží čelit výběrem a následnou výsadbou vhodných druhů dřevin. Naučná stezka Předklášteří návštěvníky provede třeba kolem ploch, na kterých se v rámci jednoho z výzkumných projektů ověřuje přímo v terénu odolnost smrku černého. Sleduje se, do jaké míry je tato dřevina schopná se vyrovnat s imisně zatíženým prostředím nebo nepříznivými půdními podmínkami. Místní smrky černé lesníci vysadili již v roce 1995 a po více než 17 letech většina vysazených stromů velmi dobře odrůstá.

Revír Deblín je jako jeden z mála místem výskytu a zdrojem kvalitních semen dubu zimního, jehož dřevo se využívá k výrobě lodí, sudů nebo nábytku. Tento strom se dožívá 400 – 1000 let. Dub zimní je vhodnou dřevinou pro zalesňování holin vznikajících následkem například silných větrů, neboť je schopen jim lépe odolat a navíc i ochránit okolní porosty.

Klášter Porta Coeli: památka založená Přemyslovci

Historie revíru Deblín je úzce spjata se vznikem cisterciáckého kláštera Porta Coeli, který přímo v obci Předklášteří v roce 1230 založila druhá manželka Přemysla Otaka II., královna Konstancie. Díky výhodné poloze a kolonizačnímu ruchu na Vysočině šlo o v 18. století vůbec nejbohatší klášter na Moravě. Poté, co v roce 1782 klášter zrušil císař Josef II., koupil následně veškerý majetek včetně lesů Vilém, svobodný pán z Mandy. Vilémovi dědicové pak majetek v roce 1861 prodali klášteru Mařídolu v Saské Lužici.

Po 2. světové válce se stal klášter majetkem státu.

Skupina douglasek Jubileum je chráněna státem

V lesích bývalého kláštera zanechal výraznou stopu lesník Tomáš Weinzettel (1863-1952). Jeho zásluhou se místa postižená erozí zalesnila pro tuto oblast netypickými dřevinami jako je borovice černá, která se na těchto stanovištích osvědčila. Za zmínku stojí také skupina douglasek tisolistých zvaná Jubileum v lokalitě Troubná, vysázená v roce 1908 na počest císaře France Josefa. Douglasky se běžně dožívají 500 a někdy i více než 1000 let. Kmen ve stáří pokrývá tlustá, hluboce rozbrázděná borka s korkovými vložkami, která pomáhá stromům přežít lesní požáry. Skupina 67 douglasek „oslavila“ v roce 2008 sté výročí od svého vysazení. Díky příznivým podmínkám zde stromy dosahují úctyhodných výškových i objemových dimenzí. Vzhledem k tomuto faktu a historické unikátnosti byla v roce 2004 prohlášena za skupinu stromů chráněnou státem.