Nečekaná "jeskyně" skoro v centru Ostravy.

   O místu jsem se dočetl v nějaké vědecké práci velice dávno, ale pak jsem na ni skoro úplně zapomenul. Uběhlo spousta času než jsem si opět, při zcela jiném „průzkumu“, začal zjišťovat informace o věcech, které se již prakticky úplně ztrácí z povědomí lidí. Hledání samotných informací k čemu například dané pozůstatky budov za své největší slávy sloužily je neméně velké dobrodružství jako procházení se místy, ze kterých silně číší velmi dávná historie. Není už mnoho lidí, kterých bych se na toto dnes mohl zeptat. Je škoda, že jsem se touto problematikou nezačal zabývat před mnoha a mnoha desítkami let. Tehdy by stačilo se zeptat dědy, který dělal na koksovně a tehdy bych získal spoustu přesných informací a možná i možností se dostat tam, kam se každému nepodaří. Nyní mi nezbývá než zjišťovat informace v knihovnách nebo dnes i na internetu. Ovšem internet nabízí spoustu informací, ale ty se vesměs jen opakují. Pokud mi jde o konkrétní lokalitu a jak například vypadala před padesáti, šedesáti nebo sedmdesáti léty, tak je nacházení informací velice těžké. Na internetu se toho mnoho nedovím. V památkovém ústavu mám popsány většinou jen budovy významné, tedy většinou ty, které ještě dnes alespoň částečně stojí. Chtěl bych se postupně pustit do, snad zajímavých, článků o (nejenom) hornické historii a současných pozůstatcích na Ostravsku. Nebudou zde přibývat příliš rychle – hledání informací a odpovědí na nejrůznější otázky bude velice těžké. Doufám, že alespoň něco zde vyjde dřív než se vše pod záminkou „sanace ekologických škod“ srovná s povrchem zemským – zde spíš zasype, protože v mnoha případech se jedná o podzemní prostory.

   Podle některých článků i informací lidí (znalců a místních) prý je již vše na Ostravsku zajištěno a bezpečné. Ve většině případů ano, ale zdaleka ne ve všech. Není se ale čemu divit - Diamo má na starosti veškeré důlní objekty u nás v republice a je jich obrovské množství. Muselo by zaměstnat veškeré spoluobčany, kteří nechtějí pracovat a ani ti všichni by na bezpečné zajištění nebezpečných míst nestačili. Je to totéž jako když „ekologičtí ultras“ trestají pokutami lesníky, že nedostatečně kácí kůrovcem napadené stromy.

   Je tedy třeba si před vstupem do takových míst, která často nejsou obehnána ploty (je asi ptákovina chtít, aby obrovské komplexy byly obehnány vysokým plotem nebo nejlépe betonovou zdí s ostnatým drátem), dát na spoustu věcí pozor. I když často není nikde nic napsané (ač vlastník nebezpečného prostoru nebo konkrétně nezajištěného důlního díla by měl (dle zákona „je povinen“) o tom alespoň na těch nejvýraznějších místech informovat). Ve většině případů se o zákazu vstupu člověk dozví jen úplnou náhodou. Pokud desítky let nedochází k plánované sanaci území, nelze čekat, že si někdo bude „hrát“ s varovnými tabulkami nebo zákazy vstupu.

VSTUP NA TATO ÚZEMÍ TEDY NELZE ANI V NEJMENŠÍM DOPORUČIT A URČITĚ NEJSOU ÚPLNĚ KOŠÉR.

   Mnoho zdrojů si v této problematice protiřečí, ale určitě je lepší, když se dobrodruh bude držet toho, že vstup do „podezřelých míst“ není dovolen. Také zde hrozí spousta objektivních rizik. V důlní krajině, kterou Ostrava a okolí nepochybně stále je, jsou například poddolovaná území. Pokud tedy v oblastech dolů a bývalých koksoven (pokud ještě nejsou oploceny) sejde dál od „ověřených“ cestiček musí počítat s tím, že se může stát cokoliv! Kuřáci nechť si alespoň na chvíli odpustí svůj zlozvyk, protože mohou na mnoha místech očekávat výstup metanu. V podzemních, o to spíš uzavřenějších a tedy i méně nebo dokonce velmi špatně větraných prostorech mohou očekávat i „špatný vzduch“ jehož „atmosféru“ mohou ještě o to více zhoršit vydýcháváním CO2. Ač to mnoho lidí podceňuje, tak nevhodná koncentrace CO i CO2 může během pár nádechů znamenat „konečnou“. Pokud se dotyčnému navíc zatočí hlava a spadne na zem, tak již má skoro stoprocentně (pokud ho někdo na jeden nádech okamžitě nevytáhne o pár metrů výš) „dozkoumáno na věky věků“.

    I dnes se dá kupodivu dostat do štol nebo chodeb nikterak zajištěných. U některých většinu zvědavců odradí voda, některé mohou vypadat jako sifony. Málokdo je potápěčem a tak voda je dobrou zábranou. Mnohé vstupy do nich jsou strmé a mohou velice klouzat. Některé si zaslouží i lanovou techniku. Ovšem techniku u které si člověk nemůže být příliš moc jistý těmi body, které by měly spolehlivě držet – na jejichž jistotě závisí bezpečnost celé SR (jednolanové) techniky. Zbytky starých budov nebo technologických objektů, často již hodně historické, jsou z cihel, které se bortí. Nikdo nikdy neví kolik síly a smůly bude třeba k tomu, aby se vše nedobrým směrem posunulo. Pokud se budete pohybovat po úzkém vrcholu dávných zdí, také si nemůžete být ničím jisti.

STRACH JE ZDE KAMARÁDEM, KTERÉMU JE TŘEBA VELMI DOBŘE NASLOUCHAT!

   Tedy počítat s riziky poddolování, zřícením se do míst, kde vás nikdo nenajde, protože zde také mnoho lidí jen tak nezavítá (na vše zde budete sami). Je třeba si uvědomit i to, že se jedná o městskou divočinu nejryzejšího charakteru. Prostředí, které je pro člověka obecně velice nepřívětivé. Mnohé objekty mají značné výšky a v případě Ostravy a okolí i nemalé hloubky. I „malé“ podzemí (sklepy, atd.) mohou být výrazně větší než jsou ony klasické tři metry na patro.

   Jednalo se o těžký průmysl a tedy vedle nebezpečí přímo viditelných je zde spousta nebezpečí, které se tváří jako skryté. Čistě vypadající voda ve štolách zdaleka tak čistá není. Pokud jsem schopen se v horách napít z kdejaké studánky (pokud není nad ní nějaká usedlost, tak zde bych vodu nevzal ani do ruky. Ač se vše odplavilo určitě již kdo ví kam a koncentrace nebezpečných látek výrazněji klesla, tak opět člověk nikdy neví. Produkty koksárenství, těžby, zpracování železa nebo i oceli zdaleka úplně ekologické a zdravé nejsou. Je tedy třeba počítat jak ve vodách, tak i v půdě s nejrůznějšími jedy a nebezpečnými chemikáliemi. K nim se řadí například kyanidy (vznikající technologií výroby koksu), olovo, benzol a další velké množství nebezpečných látek či jejich derivátů. Pochopitelně spousta menších firem si tyto lehce přístupné objekty volí jako černé skládky. Takže není výjimkou najít zde hromady kanystrů od fridexu v maloobjemových baleních. Každý si může sám odpovědět, které firmě to asi bude patřit.

   Taktéž je vidět, že tato místa jsou hodně navštěvována lidmi se kterými se většina moc setkávat nechcete. Ač jsem s nimi zatím žádné větší problémy neměl (také jsem je ale nikdy moc nedráždil a na jejich místa se nevydával), tak to chce nepochybně určitou náturu i nemálo odvahy. Pro spoustu lidí to může být obrovský problém. Inu pohled do vzdálené historie Ostravy je často i pohledem na tu odvrácenou stranu současnou.

DOUFÁM, ŽE TOTO JE DOSTATEČNÉ VAROVÁNÍ PRO ZVĚDAVCE, KTEŘÍ BY SNAD CHTĚLI DO TĚCHTO MÍST ZAVÍTAT.

   Trochu jsem se rozepsal, ale myslím, že je to nutné varování. Skutečně se jedná o místa, která nejsou ani trochu „košér“ a jedno nahlédnutí stačí. V mnoha ohledech ani není třeba zkoumat další místa, protože technologie budou podobné. Jedno z míst, které nevypadá, že by nemělo skrývat větší nebezpečí a většině lidí není známé, je „jeskyně“ v Moravské (nebo Slezské) Ostravě. Je otázkou zda je možné ji označit jako jeskyni nebo spíš malou štolu. Opět se jedná o místo o němž není mnoho informací a málem bych na její existenci zapomenul. Věděl jsem, že by se měla nacházet nedaleko „Ostravského hradu“, pod centrálním hřbitovem nebo kousek od bývalého dolu a koksovny „Trojice“, ale kde přesně je jsem vůbec netušil. Využil jsem nepříliš dobrého počasí (kdy mi není líto, že nemířím do hor) a vyrazil na „objevnou misi“.

    Tramvají číslo 4 mířím přes centrum Ostravy na zastávku „Důl Zárubek“. Z ní se vydávám přes koleje na opačnou stranu než je jmenovaný důl až k mostu přes řeku Lučina. Po levici mám Slezskoostravský hrad a těsně za mostem se na chodník připojuje pod velmi ostrým úhlem, jakoby zpětně, cyklostezka „O“. Někde jsem v jeden okamžik zahlédl šipku nebo nějaké jiné označení s nápisem „Ke skále“ nebo něco podobné. Bohužel, když jsem tam šel později, tak už jem toto označení neviděl. Mohlo se jmenovat i jinak. Podstatné ovšem bylo to, že mě toto pojmenování zaujalo a já se po něm začal pídit. Kdo ví jaká skála by tam asi mohla být? Skála v Ostravě? Kamenných nebo dokonce skalních míst, ulic a pojmenování jsem už ve městě nebo i jeho okolí zahlédl více, ale nikde jsem nic, co by se jen trochu skalou nebo alespoň skalkou či balvanem dalo nazvat neviděl. O to spíš jsem chtěl prozkoumat ulici vinoucí se podél toku řeky Lučina. Jen výjimečně jedu tramvají dále než k dolu Zárubek, na Hranečník nebo dokonce až k bývalé NHKG.

   Ve velmi matné paměti mám jedno světlejší místo (které bych teď rád viděl jako onu skálu), ale kde přesně by se měl nacházet již netuším. Nyní jdu si dát na tuto otázku odpověď. Jsem sám zvědav, kam mě dneska „toulavé boty“ donesou. Nejprve vidím, jen kousek za největším klesáním cyklostezky, jakési menší pozůstatky historické zdi. Před ní pochopitelně nepořádek. Přes vyšší porost se mi vcelku dobře daří dostat blíž. Ano, jedná se o zeď jakési dávné budovy a vlevo je viditelný obdélníkový otvor. Zda se jednalo o střílnu (nemyslím si) nebo třeba otvor pro protažení ocelového nosníku, případně jen odvodňovací otvor (jako například ve vysokých zdech konstrukce „trojické koksovny“) mohu jen hádat. Další část zdi se již rozpadá a tedy není až tak zřejmé, co mělo být skutečným „technologickým“ otvorem a co způsobil jen „zub času“. Zajímavější místo je od této zdi napravo. Vypadá jako zasypaný vstup do podzemí. Ale opět to může být jen má bujná fantazie. Jedinou jistotou je, že nyní se tímto směrem nikam dostat nelze.

   Pokračuji dál, jak je vidět na videu [21] a probíhám kolem rozsáhlého stanoviště bezdomovce. Netuším ani jestli nedaleká jeskyně (jak o chvíli poznáte na videu) není jeho „dalším sídlem“. Tedy pokud se případní dobrodruzi z „touhy po poznání“ budou chtít do „jeskyně“ podívat v „optimálním čase“ - pozdě večer, za naprosto nevlídného počasí a jiných okamžicích „kdy by ani ochranáře ven nevyhnali“, zde spíš „báňského úředníka“, či jiného „ORGÁNA“, tak také nemusí být vyloučené, že se seznámí s dotyčným bezdomovcem. Netuším jaký je, nesetkal jsem se s ním, ale jejich chování bývá „drsnější“. Často tomu není ani tak, že by byli zlí, ale prostě je život tomu velmi rychle naučil. Pokud budeme v jeho očích přece jen vystupovat s odstupem a on nebude pociťovat, že mu lezete do obyváku, tak se neplánované setkání může projít v klidu. Nicméně podle jednoho článku věnujícího se „geokešingu“ v nedaleké oblasti „bývalého dolu a koksovny Trojice“ tam pobýval patrně jiný bezdomovec, na kterého prý bylo dobré si dát velký pozor a vyhýbat se mu – doporučovalo se tam chodit minimálně ve dvou. To je pochopitelně při těchto výpravách víc než vhodné vždy – ten co je na „bezpečném místě“ je skutečně jedinou spojnicí se „světem nahoře“ a jedině on je tou pojistkou pro případ nějakého většího problému. Horolezce pod známou skalou najdou ostatní rychle, totéž na značených horských cestách, ale zde jste skutečně na všechno sami. Samozřejmě vstup do popisované jeskyně zdaleka nepatří k extrémně nebezpečným, ale i tak se jedná o „místo, kam člověk jen tak nezavítá“ - naopak jsou místa v Ostravě, které působí mnohem nebezpečněji a přitom se zdaleka nemusí jednat o nebezpečná místa na zemi, natož pod ní. Jsou lokality, které vyžadují obezřetnost i za světla, dokonce zde mají strach chodit i „orgány“.

   No nic, nechci tímto zajímavou lokalitu znechutit ještě dřív, než k ní člověk dorazí. Z geologického pohledu se určitě jedná o místo zajímavé, které bych skoro v centru Ostravy ani nečekal. Zbytek popíši v nějakém dalším článku, ale zde uvádím alespoň jednu z nejzajímavějších částí „ostravského skalního města“. Když jsem jej poprvé v životě zahlédl a vystoupil z divočiny, kde si příroda již bere zpět prakticky vše, co si člověk na chvíli přivlastnil, tak jsem skoro nevěřil vlastním očím. Pohled směrem k portálu jeskyně se „vyjasnil“ a zcela nečekaně vytvořil velice fotogenické místo (což v divočině a hustém porostu nenastává vždy). Právě pro tento pohled zde stojí zavítat. Alespoň do tohoto okamžiku neporušujeme žádný zákon ani vyhlášku a tedy podívat se na toto místo určitě možné je. Ani jsem neprocházel místy, kde bych musel překonávat ploty nebo jiné ohraničení vlastníků pozemků. Pochopitelně i tato místa někomu patří, ale zdaleka nepředpokládám, že by Vás odtud někdo vyháněl. Pozemek bude patrně „v rukou státu“, nevypadá to tak, že by patřil soukromníkovi.

   Nad ne úplně velkým portálem se vypíná nečekaně hladká skalní (nebo lomová) stěna, která zde působí jako z jiného světa. O okolí, které jsem v prvním okamžiku neměl obavy nazvat „Malým ostravským skalním městem“ se rozepíši v nějakém z následujících článků. K jeskyni jsem se musel vydat několikrát. Napoprvé jsem si vzal menší 8 W čelovku, ale jen do ruky („popruhy“ na hlavu jsem použil při pokusech jak umístit kamerku, při mých „výpravách“, když jsem potřeboval mít volné ruce – například v okolí skalek nebo na prudkých svazích). Poprvé, když jsem se ji teprve snažil najít, se mi hodila pro případ „kdyby byla třeba“. Bohužel její charakter je takový, že svítí silně jen v centrální části paprsku a kolem dokola je již slabá – chtělo by to více rozprostřený „svit“. Pro pohodlný pohyb i vcelku použitelné fotky zcela postačující, ale pro dobré video ani trochu. Na něm byl vidět jen onen střed a to celkem přesvícený. Z videí tedy nebylo vůbec nic. Bylo třeba se na tuto tajnou výpravu vydat podruhé a to s pořádným jeskyňářským vybavením. Tedy přilbu s pořádnými světly. Žádné lezení zde nehrozilo, tak tedy jen ona. Podruhé jsem zde přicházel již „vyšlapanou“ cestičkou na jasné místo činu. Na sídle bezdomovce „pod plachtami“ jsem jej neviděl a tak jsem měl trochu obavy, zda mu nyní nevlezu do „revíru“, ale zvědavost byla silnější. Počasí ideální, chvílemi to vypadalo, že snad sněží. Ideální, že by ani báňského úředníka nevyhnali…

   Toto je super a tak se jako mnozí ogaři na Valašsku vydávají do jejich tajemných a dobrodružně nebezpečných jeskyní, se i já vydávám do míst s riziky výrazně menšími.

   Hned za portálem je zbytek zdi z pálených cihel a za nimi kaluž nebo menší jezírko, kterému jsem se minule vyhnul, ale podruhé při návratu ven již ne… :-)

   Za jezírkem se chodba po několika metrech lomí doleva, kde pokračuje také pár metrů. Na konci této cesty se dostávám do prostoru, který jsem si dovolil pojmenovat „Balvanitý dóm“ jako v některých velkých jeskyních Moravského krasu. Na balvanovou „hromadu“ musím odbočit zase doprava a nahoru. Mezi balvany vidím několik otvorů, ale myslím si, že neskrývají žádnou svislou šachtu, která by dobrodruha mohla dostat do ještě nižších a zajímavějších míst – třeba uhelných slojí. Za hromadou kamení odbočuje chodba doleva a po pár metrech končí. Po zdech teče voda, ale v nejnižším bodě se netvoří žádná kaluž.

   Článek tedy ukončím onou ztrácející se vodou přitékající někde z povrchu… Odpověď může být, že se dostává do onoho jezírka za vstupem…

ANEBO PROTÉKÁ DO MNOHEM NÍŽE POLOŽENÝCH NEZNÁMÝCH PROSTOR… :-)

Že by? Nevím…

 

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

[1] https://www.opevnovani.cz/kryt-pod-skalou-ostrava-hranecnik/

[2] https://www.kafelanka.cz/mista/stola1.php

[3] https://severnimorava.travel/zazitky/cvicna-stola-pro-havire/

[4] https://severnimorava.travel/typ_zazitku/doly-a-stoly/

[5] http://www.geology.cz/extranet/sgs/dulni-dila/stara-dulni-dila/reg-sdd-2008.pdf

[6] https://www.speleo.cz/file/10118/archivcss-20190521-objekty.pdf

[7] https://www.fa.cvut.cz/galerie/diplomove-prace/2017-1-garbova-obnova-prumyslem-devastovanych-ploch-vnitrni-ostravy-69284/f5-dp-2017-garbova-kristina-kik_diplom-compressed.pdf

[8] http://www.paleoweb.cz/paleo/kameny_miraspis/ukaz_lokalita.php?jmeno=miraspis&kod=&cislo_polozky=12

[9] http://www.paleoweb.cz/paleo/kameny_miraspis/ukaz_lokalita.php?jmeno=miraspis&kod=&cislo_polozky=3

[10] https://podzemi.net/bezpecnost-v-podzemi/rizika-v-podzemi/ … velmi zajímavý článek o rizicích, které by člověka na první pohled ani nemusely napadnout.

[11] https://www.horosvaz.cz/res/archive/004/003947.pdf?seek=1321886966 … popis rizik v jeskyních (v některých jsem měl to štěstí i být, například „Rudické propadání“ - https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-mala-velka-jeskynarska-maturita-cast-prvni/detail

https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-mala-velka-jeskynarska-maturita-dil-druhy-maly-pohled-do-historie-a-popis-jeskyne/detail

https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-mala-velka-jeskynarska-maturita-dokonceni/detail )

[12] https://www.stoplusjednicka.cz/smrt-ciha-v-podzemi-jaka-nebezpeci-hrozi-vyznavacum-adrenalinoveho-urbexu … Další dobré varování. V Ostravě nevím o žádném podzemí, které by takto bylo „přístupné“ a ostatní – naprosté výjimky potvrzující pravidlo – jsou „jen“ „malá podzemí“, tedy „sklepy“ na úrovni země nebo jen několika málo metrů pod ní, nic co by mělo několik pater. I tak zde mnohá rizika hrozí! Krásná videa o URBEXu a s ještě krásnějšími „průvodkyněmi“ lze najít na youtube na následujícím odkazu

[13] https://www.youtube.com/@vyletypodzemiaurbex-galbyt9347

[14] https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/metan-hornici-dulni-nestesti-zaval-severoceske-doly-pegrimek-zaval.A181221_105039_domaci_onkr

[15] https://www.bozpinfo.cz/rizika-podzemnich-staveb-uloha-banske-zachranne-sluzby?page=0%2C1

[16] https://www.starechodby.cz/

[17] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-55/zneni-20230822 … Tady si každý může najít podklady pro zdaleka ne košér vstupy do důlních děl

[18] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114 … A zde pokud by se jednalo o přírodní útvar – jeskyni. Vstupovat do nich je silně problematické z právního hlediska zejména pokud se nacházejí v „Maloplošně Zvláště Chráněných Územích“, tedy přírodních rezervacích, přírodních památkách a jejich „národních“ „nadřazených sourozencích“. V případě „ostravské jeskyně“ se patrně o tento problém nejedná. Spíš by se mělo jednat o pozůstatky starého důlního díla, ale to by z ohledu „ORGÁNU STÁTU“ mělo být i „viditelně označeno“, což jsem nikde neviděl ani se v žádných zdrojích nedočetl. Vzhledem k tomu, že již před mnoha desítkami let se tomuto místu věnoval minimálně jeden článek a ani tak zde tato zákazová tabulka neexistuje, mohl by snad mít případný „průzkumník“ při „chycení orgánem státu“ šanci na „ukecání a ne šibenici“. Co se nachází pod hromadou balvanů netuším a můj předpoklad o (snad) možné svislé chodbě nebo dokonce šachtě patrně nebude příliš reálný. Spíš to je jen sen než „možné pokračování“.

[19] Vyhláška 22/1989Sb … Před pár dny (možná týdny) mě napadla skvělá myšlenka, že například na lomy, doly, atd. věnujících se například těžbě břidlice (nebo jiných nevyhrazených nerostů) by nemusel mít „dosah“ „HORNÍ ZÁKON“, bohužel právě teď jsem našel odkaz na vyhlášku, která se věnuje i těmto nerostům. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1989-22

[20] https://www.youtube.com/@podzemnisvety2763

 

VIDEA:

[21] https://www.youtube.com/watch?v=sKQ7cPbqieA

[22] https://www.youtube.com/watch?v=yy9YHyo2gAw

[23] https://www.youtube.com/watch?v=oW2LsNgSqaI

[24] https://www.youtube.com/watch?v=uJUBSXHj0hc

[25] https://www.youtube.com/watch?v=iYeWYJ38f7o

[26] https://www.youtube.com/watch?v=8FgBf-_bLBs

[27] https://www.youtube.com/watch?v=UBLH4o0JyRk

[28] https://www.youtube.com/watch?v=dEcyM3QXYOg

[29] https://www.youtube.com/watch?v=HmdUVFGx1RY