O vyřezávaných rejvízských židlích
Nechci nosit rašelinu do slati, ale zdalipak víte, jaká je kromě NPR s Velkým Mechovým jezírkem a NS s haťovým chodníčkem druhá největší rejvízská atrakce?
Vy, kteří si myslíte, že jsou jí ty slavné vyřezávané židle, tušíte správně. Jenže ony už se tady nenacházejí pouze staré originály, ale také sesle novodobější...
Na začátku toho všeho nebylo slovo, ale dva bratři – Alfréd a Josef Braunerovi. Ti si tady na Rejvízu otevřeli krčmu s názvem U dvora jezerního pastýře, a když se jim začalo dařit, přibyla k výčepu jídelna a nad nimi v patře pokoje penzionu pro letní hosty. Poněvadž byli oba bráchové velice šikovnými řezbáři, rozhodli se na začátku 20.století oživit jídelnu stoličkami s portréty místních štamgastů. Ti si je samozřejmě museli zaplatit, ale zato disponovali výsadou kdykoliv na ty „své“ při návštěvě podniku usednout.
Celkově tak vzniklo okolo 150 židlí. Dnes z nich ale bohužel můžeme vidět jen dvacet posledních... a to ještě jen přes sklo dveří, neboť jsou spolu s původním nábytkem a dalšími dřevořezbami vystaveny v uzamčené vinárničce poblíž hlavního vchodu.
Na vině byla změna režimu po poslední světové válce: od roku 1949 až do sametu nesla restaurace s penzionem jméno Noskova chata (to podle tehdejšího ministra vnitra) a poněvadž byly židle štamgastů považovány za buržoázní manýru, byla většina z nich rozkradena anebo se s nimi prachsprostě zatopilo v kamnech.
Zvrat nastal až po roce 1962, kdy byla chata převedena pod ROH a díky tehdejšímu vedoucímu V.Fáberovi byl zbytek židlí zachráněn a umístěn v bývalé vinárničce. Pan Fáber zde vytvořil malé řezbářské muzeum i z dalších prací bratří Braunerových.
I když se dnešní penzion rozrostl do výše tří pater, je od roku 1998 kvůli původnímu zachovanému vybavení kulturní památkou...
Současný pan majitel původní sbírku i vzácný mobiliář odkoupil a snaží se jej doplnit o další zajímavé kousky. Možná právě proto několik let po začátku třetího tisíciletí vznikla smlouva s frýdecko-místeckým řezbářem Tomášem Cidlíkem a tradice vyřezávaných židlí byla na nějakou dobu obnovena. Možnost pořídit si tu svoji měl po uhrazení 8000 Kč jakýkoliv zájemce, ale po nějaké době byla kvůli nějakým neshodám mezi smluvními partnery jejich „výroba“ pozastavena.
Ty novější židle nyní zdobí jídelnu restaurace, ale musím se přiznat, že jsem jimi příliš ohromen nebyl. Jistě, všechny ty vyřezávané dubové stoličky jsou dílem kvalitním a pěkným, ale dle mého skromného názoru jen dokonalým „obtiskem“ podoby zákazníka, dílem téměř komerčním a připadají mi jako práce malíře, který sice portrét namaluje přesně podle fotografie, ale bohužel do něj nevloží vůbec nic svého...
Staré židle bratrů Braunerových vystavené ve vinárničce jsem úplně zblízka sice neviděl a navíc tam kvůli venkovní zatažené obloze panovala dost tma, ale znám je z mnoha vyobrazení v článcích v časopisech i na netu, a tak vím, že jsou tyto originály naprosto nedostižné a jako takové nemohou být nikdy překonány.
Řezbářští mistři bratři totiž při tvorbě všech těch slavných postaviček štamgastů – jako např. bláznivě zpívající Betty, písaře, lesního, řezníka, kominíka či kostelníka – dokázali vystihnout nejen jejich podobu, ale díky geniální karikaturní zkratce jim navíc vtiskli i duši!
Přidat do oblibených uživatelů
Zlaté Hory
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí O vyřezávaných rejvízských židlích
