O zaniklých a znovuobnovených lázních - Smerdžonka opět uzdravuje

Na začátku 20. století působilo na území Slovenska 130 lázní. Dnes jich není ani třicet. Jenom na Spiši, v okruhu 50 kilometrů stály tři, které v průběhu poválečných let zanikly - lázně v Spišskej Belej), v Hniezdnom a Ľubovnianske kúpele. Jen jediným zdejším lázním se podařilo vstát téměř doslova z ruin. Kúpele Červený Kláštor již několik let opět vítají pacienty a pomáhají jim opět nalézat poškozené zdraví, nebo alespoň zmírnit jejich obtíže.

Voda Smerdžonka vyvěrá z hlubin od nepaměti, tedy minimálně po celou dobu zde psané historie. Původně ji objevili mniši z nedalekého kláštera, kteří přišli do tohoto regionu v 14. století. Byli to schopní léčitelé, kteří sebou přinesli i znalost léčivých bylin. Jejich řád pomáhal nemocným ze širokého okolí. Mnichům nedalo práci poznat hojivé účinky minerální vody, kterou při své bohulibé činnosti využívali. Ovšem zdejší exponovaný kraj bývalých Horních Uher jejich existenci nepřál. Za další zmínkou o zdejším léčivém prameni stojí, že tu žil podnikavý mlynář, který ve své stodole připravoval teplé vanové koupele. Ohříval vodu v kotlích a následně plnil dřevěné vany. Sedlákům, kteří přijeli s obilím, tak zpříjemňoval čekání, než jejich várku domele. Za čas se stal jeho mlýn velice populární, protože zdejší voda léčí pohybové ústrojí. Na to tvrdě pracující sedláci slyšeli. Bolely je klouby, svaly, páteř, a to vše ve vaně u mlynáře dávalo pokoj.

Zničené a znovu obnovované

Samotná lázeňská osada se datuje okolo roku 1820. Od této doby prožily zdejší lázně několik vzestupů a pádů. První rozmach nastal v roce 1887, kdy byly zdejší „kúpele“ zařazené mezi oficiální lázně Uherska. Jsou dokonce uvedené i na maďarských a německých mapách jako „Bad Kronenberg“. To podle impozantního kopce se třemi vrcholy s názvem Tři koruny, pod kterým lázně leží. Ve své době patřily mezi jedny z nejvýznamnějších. Bohužel přišla I. Světová válka a první pád. Během války tudy táhla část fronty. Ta zanechala lázně zničené. Po vzniku Československa se lázeňskou činnost opět podařilo obnovit a lázně se staly známé a dokonce populární i za řekou Moravou. „Podařilo se nám objevit několik historických fotografií z našich modernějších prvopočátků,“ tvrdí Ing. Vladimír Šmída, který má na starosti propagaci lázní. „Dokreslují totiž, jak jsme opět po světové válce začínali. Na dochované fotografii totiž vidíme první budovu lázní spolu s historickým unikátem, automobilem Tatra. Je to poměrně vzácná fotografie. Uvědomme si, že v té době mnoho aut nejezdilo a silnice bývaly špatně sjízdné. Dokonce se nám podařilo zjistit značku i to, že byla vydaná mezi lety 1927 až 28. Víme dokonce, že majitel automobilu se jmenoval pan Novotný!“ Pokud se týká lázeňské budovy, šlo o zdejší první zděnou stavbu, datovanou do let 1884. Je to jediná budova, která se zachovala z Lázní „Pod třemi korunami“. V současné době budovu integrovali do většího celku. Dříve tu bývalo několik místností na lázeňské procedury a společenská místnost, ale už za První republiky ji začali využívat pro stravovací služby. V současné době slouží ke stejnému účelu.

Naneštěstí pro lázně přišla další válka, tentokrát ta druhá světová. Tehdy lázeňství v Červeném Kláštore zaniklo. V průběhu sovětského osvobozování tu zůstaly ruiny. Po válce sice zde vystavěli drobnější ubytovací kapacity a občerstvení, ovšem spíše pro turisty. Určitě ne pro lázeňské služby.

Minerální voda - zdroj zdraví

Na severnom Spiši, v Pieninách, v údolí řeky Lipničanky a Dunajca a najdeme přibližně 85 minerálních pramenů. Ale ne všechny uznávají balneologové jako léčivé. Dvanáct z nich se tehdy spojilo do unikátní tzv. „cesty minerálnych prameňov“ v délce 100 km. Jejich součástí byl i pramen Smerdžonka. Na této cestě najdeme vývěr minerální vody Sulinka, vynikající na trávicí ústrojí. Dá se a také ji tak využívají, i na inhalace. Odtud ji vozí i do Červeného Kláštora. Dále je tu minerální voda Ľubovnianka s vysokým obsahem magnésia a pramenitá voda z Litmanovej, kde se zjevovala Panna Maria. Ta zase prý léčí nemoci duše. Oficiálně je uznaná jako přírodní léčivá voda se zhora uvedených pouze Smerdžonka a Sulínka.

„Naši minerální vodu Smerdžonku lze využít k léčení čtyř indikací - nemoci kůže, pohybového ústrojí, trávicího ústrojí a na nervové choroby. Zatím ji využíváme ve vnější balneoterapii. Dobře působí na psoriázu, atopický ekzém, různé druhy akné, popáleninové stavy či poleptání,“ vysvětluje V. Šmída. „Nám se jako jediným podařilo lázeňskou tradici obnovit po více než 65 letech, kdy jsme uvedli do provozu nový Dům zdraví a začali léčit kožní onemocnění. Dalším důležitým rokem byl pro nás také rok 2016, kdy jme díky zdejšímu vynikajícímu pieninskému vzduchu (v blízkosti totiž leží Pieninský národný park), získali ještě statut klimatických lázní. Takže tu v současnosti poskytujeme léčbu netuberkulózních onemocnění dýchacích cest, například astma, různé alergie apod. Naše lázně také zmírňují následky onkologických chorob, chorob z povolání, pooperační stavy štítné žlázy a také duševní onemocnění. Určitě jsme jediné lázně na Slovensku, kde léčíme kožní onemocnění a zároveň dýchací cesty na jednom místě. Ony totiž jdou tyto choroby často společně. Zatím jsme neobjevili jiné lázně, kde by fungovaly obě indikace najednou. Dokonce prý není nic podobného ani Česku. Co se týká inhalací, nevyužíváme zdejší Smerdžonku, ale nedaleký minerální pramen Sulinka nebo Cigelka.  Máme zhruba 50 zaměstnanců, ale po dostavbě nového lázeňského domu, který chceme otevřít ještě letos, to bude samozřejmě více.  Provozujeme celoroční provoz. Protože jsme i klimatické lázně, někteří pacienti raději využívají podzim a zimu, nebo časné jaro. Proč? Protože v té době nic nekvete.“

Lázně, to nejsou pouze koupele

Součástí lázní je krom Domu zdraví, kde najdeme ubytovací kapacity i balneologické provozy, i 15 bungalovů, které slouží jako ubytování pro lázeňské pacienty. Jedná se zateplené, vyhřívané apartmány s veškerým komfortem a celoročním provozem. Jsou v nich dva dvoulůžkové pokoje, společenská místnost a veškeré sociální vybavení. Pokud je některý volný, slouží i zájemcům z řad turistů. První z bungalovů je bezbariérový. Hosté mají v parčíku mezi bungalovy k dispozici ruské kuželky, velké šachy, prostor pro petang a badmintonové hřiště.  Součástí lázní je i venkovní cvičební park, kde jsou tělocvičná nářadí. Může zde najednou cvičit 21 lidí současně. „Využívají je klienti, kteří jsou lázeňskými hosty, ale i další, kteří se u nás krátkodobě ubytovali. Nebráníme, pokud je cvičiště volné, ani turistům či cyklistům, kteří se u nás zastaví například na kávu,“ vysvětluje V. Šmída. „Především však slouží pod vedením našich fyzioterapeutů jako podpora koordinačního a silového tréninku k léčebným procedurám. Slouží především našim klientům, kteří jsou u nás na 28 denní léčbě, aby měli pohyb na čerstvém vzduchu. Máme tu k osvěžení i vnější bazén s protiproudem. Vyhřívají ho slunečné kolektory, takže je to spíše záležitost letních měsíců. V současné době stavíme nový wellness penzión, kde bude i vnitřní bazén. Součástí lázní je také koliba, kterou využíváme při různých příležitostech, jako například při firemních akcích, kdy si tu hosté mohou ugrilovat větší prasátko nebo jehně.“

V lázeňském parčíku najdeme i další zajímavost, a to „Kneipp terapiu“ a „balančný chodník“. Kneipp terapie je vodoléčebná otužovací procedura, založená na působení rozdílu tepla a chladu. Přechod přes brodící bazének se studenou vodou, kde se nohy prokrví, plynule navazuje na tzv. balanční chodník, což znamená chůzi naboso po různých druzích povrchu. Například bosou nohou šlapete po kůře stromů, šiškách, různých kamenech, klacících podobně.  Člověk tak stimuluje receptory (nervových zakončení) chodidla, což budí reflexní reakci svalů celého těla. Zmíněné terapie nejsou sice součástí léčby, ale je to atraktivní svobodná aktivita lázeňských hostů. A nejen jich. S gustem si ji prý odzkouší i mnoho turistů, kteří původně přijeli se jen občerstvit.

V areálu lázní probíhají v průběhu roku i různá kulturní představení či sportovní zápolení. Mají tu totiž k dispozici amfiteátr s kapacitou více než 500 sedících, což ovšem dovedou ve spojení s místní kolonádou zvýšit na dva tisíce. Dohromady se stojícími amfiteátr se vejde až 12 tisíc návštěvníků. Konají se tu například „Zamagurské folklórní slavnosti“. Organizují je již od roku 1976 pravidelně v červnu a součástí programu je i slavnostní otvírání splavu Dunajce. Odtud totiž zdejší pořádají velice populární jízdy na tzv. pltích. Plť je plavidlo, složené z několika plováků. Tedy něco, jako vor. Mají tu ale připravené i moderní rafty. Program poté pokračuje ve zmíněném amfiteátru přímo pod siluetou majestátního kopce zvaného „Tři Koruny“. Během třídenní slavnosti se na pódiu vystřídají desítky folklórních umělců a souborů, které předvádí goralské tance, písně a zvyky. Obdobné je pozdější jednodenní akce „Stretnutie Goralov v Pieninách“. Na tuto akci prý jezdí i poměrně hodně Čechů, obdivovatelů skupiny „Kollárovci“. O organizaci a průběh akcí se starají samostatní organizátoři. Lázeňská restaurace v tomto případě zajišťuje gastroslužby.

Krom balneologických provozů mají v Domě zdraví i další zajímavost. Mají tu sál, který slouží jako přednášková místnost nebo kinosál. Ale krom toho tu pořádají velice zajímavé výstavy umělců z okolí. Současná výstava fotografií dává tušit opravdu vysokou úroveň vystavovaných děl. Plánují také, že do konce tohoto roku, pokud se nestane nic nečekaného, bude pacientům k dispozici další moderní budova „Wellness penzión Smerdžonka“, ovšem postavená ve stylu zdejší lázeňské architektury. Potom se možnosti celého lázeňského areálu značně rozšíří. Krom jiného i o již zmíněný vyhřívaný vnitřní bazén.

Lázně Červený Kláštor - Smerdžonka se nacházejí v obci Červený Kláštor. Lokalita kromě lázní nabízí i skvělé možnosti na výlety, například již zmíněný splav Dunajce na vorech nebo raftech. Také lze doporučit turistiku a cykloturistiku po krásné přírodě Spiše a Pienin, výšlap vrchu Tři Koruny, cestu do Sokolice nebo výlety za historickými památkami. Začít můžete například návštěvou Muzea Červený Kláštor, kde prý působil i legendami opředený létající Mnich Cyprián, dále cestovat na Hrad Ľubovňu nebo zajít do Ľubovňanského skanzenu a podobně. Navštívit můžete i Horu Zvir, kde se kdysi zjevovala Panna Maria nebo Parky miniatur v nedaleké obci Niedzica.

Antonín Karoch