Odpočívadlo na cyklostezce (několikátá Cimrmanova rozhledna)

Na podzim loňského roku (2016) přibyla u cyklostezky mezi Červenou Vodou a Králíky poměrně nenápadná stavbička. Řekněme ohrádka s lavičkami. Podle jedné sociální sítě jí prý místní občas říkají Cimrmanova rozhledna. Ta pravá ovšem nestojí u Červené Vody, ale u Nouzova na Svitavsku. Ta se vyznačuje tím, že se na rozhlednu nevystupuje, ale sestupuje.

V Červené Vodě je to pěkně na úrovni terénu. Hlavním důvodem stavbičky je přítomnost důležitého geografického prvku. Místem totiž prochází hned dvě hranice. Jedna z nich je jaksi trvalejší a přírodní, totiž evropské rozvodí Černého a Severního moře. Severně teče Tichá Orlice, tak pokračuje do Spojené Orlice a Labem do Severního moře. Jižně je povodí říčky Březná, to se vlévá do Moravské Sázavy, dál do Moravy a Dunajem vplyne do Černého moře.

Druhá hranice je čistě lidská a historická. Na severu jsou Čechy, na jihu Morava. Dnešní územně správní členění sice zcela nectí historické hranice, ale není důvod si je nepřipomínat. Obec Červená Voda je dnes pod součástí okresu Ústí nad Orlicí a tím pádem Pardubického kraje. Historická zemská hranice vede poněkud jinudy, než krajská hranice. Ta víceméně užívá správní členění, které vzniklo po zániku malých okresů při reformě roku 1960. Se zánikem okresu Zábřeh a Jeseník sloučením do tehdy největšího okresu celého Československa – Šumperk zřejmě bylo shledáno, že by byl okres až příliš velký. Proto bylo něco přidáno sousednímu Ústí nad Orlicí (to pohltilo mj. Lanškroun, Žamberk, z části Litomyšl či Vysoké Mýto.

Zemská hranice se tu táhne od Králického Sněžníku (na jz. temeni je větší hraniční kámen. Tokem Moravy oddělovala Velkou Moravu (na levém moravském břehu) od Horní a Dolní Moravy. Od řeky hranice vystoupala na Jeřáb (je tam dosud) a pokračovala vlastně po katastrální hranici (i té rozvodné) zhruba k Suchému vrchu a přes hřeby Bukové hory pokračovala dál k jihu.

Odpočívka tedy na tuto historickou libůstku nenápadně upozorňuje. Není to sice tak efektní, jako třeba na Vysočině kde u přehrady Pilská obří betonové sochy českého lva a moravské orlice hledí do protějších území, ale i tak je milým příspěvkem k poznání krásného území v jižní části Kladské kotliny, kterému se jinak říká Králická brázda.