Směřujeme na severovýchod republiky - Hanušovická vrchovina - 11. den - okruh cca 15 km: Šanov - rozhledna Křížová hora - pramen Tiché Orlice - rozhledna Val - Šanov
Neděle 30. 8. 2020
Včera večer bylo chladno, ale už se dál neochlazovalo. Kupodivu vyšla předpověď, v noci se zatáhlo a začalo pršet - a pořádně. Když jsme ráno vstávali, potřebovali bychom skoro holínky. Přesně před našimi dveřmi byla snad ta největší louže. Bylo to ale ve štěrku a v trávě, tak jsme si aspoň umyli nohy, když večer jsme to nezvládli. Nejdřív tady byli lidi, pak byla zima.
Teď neprší, jsme však v mracích. Moc daleko nevidíme. Trochu to fouká. Uvidíme, co nám to přifoukne. Popojeli jsme k přístřešku a tam se nasnídali. Všude je ale hrozně bláta a louží. Občas přes mraky vykouklo sluníčko, ale jen aby nám ukázalo, že ještě existuje. Podle předpovědi má být přes den poměrně teplo, oblačno, občas přeháňka, ale víc má pršet až večer, kdy se má k tomu ještě přidat silný vítr.
Držíme se našeho plánu. Jedeme na výlet. Okruh cca 15 km vede přes dvě rozhledny a k pramenu Tiché Orlice. Převýšení je do 500 metrů, to není tak hrozné. Vybavení do nepohody máme, vč. pořádných bot. Nic nás tedy nezaskočí.
Sjíždíme do Červenovodského sedla a dál přes Červenou Vodu do Šanova. Jak klesáme, dostáváme se pod mraky, viditelnost se zlepšuje. Na jak dlouho? Chystáme se opět do kopců. Parkujeme u klasicistního kostela Nanebevzetí Panny Marie z r. 1794 (570 m).
Po žluté procházíme okolo hezké roubenky, hned stoupáme a samozřejmě se dostáváme opět do mraků. Že to bude tak rychlé jsme nečekali. Cestou nás doprovází hezké dřevěné vyřezávané pohádkové postavičky. Když přicházíme k rozhledně Křížová hora (735 m) na stejnojmenném kopci moc toho nevidíme, chvílemi se nám i její vrchol ztrácí v mracích. Od r. 1833 tady stával malý kostelík. Ten vyhořel. Nově postavený dřevěný kostelík Proměnění Páně měl věž. Od r. 1923 byla vedle postavena menší výletní restaurace a místo se brzy stalo oblíbeným poutním místem. Všechno utnula 2. světová válka a doba, která následovala. Naše armáda si zde zřídila cvičiště, po r. 1969 se tu usadila sovětská armáda. Obě zde stále stojící stavby byly zbourány. Na konci 20. století se chvíli uvažovalo o obnovení dřevěného kostelíka, ale nakonec vyhrála stavba rozhledny. Stavěla se od května 2006 do jara 2007. Je to skutečně unikátní stavba. Patří k těm, o kterých říkám, že je to rozhledna s nápadem. Vlastní rozhledna je betonová 25 vysoká, je pobitá palubkami, takže působí jako dřevěný tubus , ale s členitým žebrovým povrchem. Těžko se to popisuje, je lepší se podívat na fotku. Uvnitř vede 130 širokých točitých schodů na zasklenou plošinu ve výši 22 metrů. Na rozhlednu dole navazuje skoro celokruhový ochoz zakončený oblou střechou, který z dálky připomíná velký bunkr – pevnostní linie není zas až tak daleko. Na dlažbě pod rozhlednou má být zobrazen půdorys původního poutního kostela. Toho jsme si nějak nevšimli, je pravda, že jsme ho nehledali.
Po žluté procházíme okolo hezké roubenky, hned stoupáme a samozřejmě se dostáváme opět do mraků. Že to bude tak rychlé jsme nečekali. Cestou nás doprovází hezké dřevěné vyřezávané pohádkové postavičky. Když přicházíme k rozhledně Křížová hora (735 m) na stejnojmenném kopci moc toho nevidíme, chvílemi se nám i její vrchol ztrácí v mracích. Od r. 1833 tady stával malý kostelík. Ten vyhořel. Nově postavený dřevěný kostelík Proměnění Páně měl věž. Od r. 1923 byla vedle postavena menší výletní restaurace a místo se brzy stalo oblíbeným poutním místem. Všechno utnula 2. světová válka a doba, která následovala. Naše armáda si zde zřídila cvičiště, po r. 1969 se tu usadila sovětská armáda. Obě zde stále stojící stavby byly zbourány. Na konci 20. století se chvíli uvažovalo o obnovení dřevěného kostelíka, ale nakonec vyhrála stavba rozhledny. Stavěla se od května 2006 do jara 2007. Je to skutečně unikátní stavba. Patří k těm, o kterých říkám, že je to rozhledna s nápadem. Vlastní rozhledna je betonová 25 vysoká, je pobitá palubkami, takže působí jako dřevěný tubus , ale s členitým žebrovým povrchem. Těžko se to popisuje, je lepší se podívat na fotku. Uvnitř vede 130 širokých točitých schodů na zasklenou plošinu ve výši 22 metrů. Na rozhlednu dole navazuje skoro celokruhový ochoz zakončený oblou střechou, který z dálky připomíná velký bunkr – pevnostní linie není zas až tak daleko. Na dlažbě pod rozhlednou má být zobrazen půdorys původního poutního kostela. Toho jsme si nějak nevšimli, je pravda, že jsme ho nehledali.
Nepředpokládali jsme, že v tomto počasí se dostaneme nahoru. Běžně se tu vybírá vstupné. K našemu velkému překvapení je otevřeno. Na dveřích visí informace, že vstup je bez obsluhy. To nám nevadí. Stoupáme vzhůru - do mraků. Ota je samozřejmě nahoře první a hlásí, že už není vidět vůbec nic. Ani okolní stromy. Připomíná mi to situaci, když jsme na podzim 2016 vyrazili na rozhlednu Kelčský Javorník. To jsme málem na kopci neviděli ani tu rozhlednu. Ota to brzy vzdal a šel si dolů číst informace, já se nakonec nahoře zdržela asi 20 minut. Sluníčko zkoušelo mraky prorazit, ty se chvílemi trošku zvedaly, že byly vidět okolní stromy i lavičky pod rozhlednou. Bylo krásné pozorovat, jak se mraky válí v údolí. Ani se mi nechtělo odejít. Jenže obzory se nevyjasňovaly. Takže Králický Sněžník, Suchý vrch a obec Červenou Vodu jsem si mohla jen představovat.
Po stejné cestě klesáme na rozcestí Pod Křížovou horou a po neznačené cestě, resp. po zimní běžecké trase odbočujeme vpravo. Cesta je široká, pohodlná. Už zase svítí sluníčko, je skoro až horko. Zase pomalu stoupáme. Občas se nám vyjasňují obzory, vidíme pásmo hřebenů. Téměř vše je proti ostrému sluníčku, takže fotit tu krásu nejde. Cesta není asi frekventovaná. Cestou sbíráme houby, ani nemusíme do lesa. Převážně máme hřiby - koloděje, praváky, trochu poddubáky, babky. Prima směs.
Z jihu obcházíme vrchol Jeřábek (838 m) a konečně trochu klesáme. Podle mapy je kousek vpravo od cesty přístřešek s Lichtenštejnským památníkem. Už máme hlad, tak se to hodí. Přístřešek tam je, památník ne. Kdyby to bylo naopak, bylo by to horší. Když koukám teď na mapy.cz, tak už tam ten památník zakreslený není.
Než jsme se najedli, přehnala se přeháňka. Jsme pod střechou, takže je to prima. Navíc se můžeme kochat zamlženými výhledy. Brzy přestalo pršet, ale moc se nevyjasnilo. Vyrážíme na další cestu. Zbývá nám asi 600 metrů do prudkého kopce k nejvyššímu bodu (893 m), v jehož blízkosti pramení Tichá Orlice. Mohli bychom si stoupání ušetřit a pokračovat z běžeckého rozcestí Pod Jeřábem – sedlo po zimní běžecké trase, ale shodli jsme se na tom, že chceme k pramenu. Po náročném stoupání jsme se dostali na značenou modrou trasu, po které odbočujeme vlevo a hned klesáme. Až k rozcestí Pod pramenem Tiché Orlice, kam bychom byli bývali došli od přístřešku po vrstevnici. Stoupání i klesání bylo skutečně náročné, ale můžeme říct, pili jsme Tichou Orlici.
Konečně klesáme už trochu mírněji. Jdeme po úzké lesní cestě. Zase už prší. Konečně jsme se dostali na silnici a na rozcestí Horní Orlice. Viditelnost se silně zhoršuje. Už nevíme, zda jsme v mlze nebo mracích. Rozhledna Val je na silnici, kam se nechá zajet autem. Nesměle navrhuji, že půjdeme k autu (je to ještě cca 4,5 km) a dojedeme sem autem, třeba zítra. Ale to neprošlo. Jak má Ota v dosahu rozhlednu, nevidí, neslyší. Pokračujeme tedy po žluté – není to daleko – necelý kilometr. Naštěstí neprší, ani není zima. Na chvilku jsme ji zahlédli, ale už je zase všude mléko. Nevíme, zda je těsně u silnice nebo se k ní ze silnice ještě musí dojít. Vytahuji tablet, jsem přesvědčena, že už jsme ji minuli. Neminuli - je jen pár metrů před námi, hned u silnice. Ota jde nahoru, vybaven foťákem, já už odmítám znovu nic nevidět. V tom okamžiku zdola ani nevidím, jak je vysoká. Navíc je to kovová rozhledna, která je součástí telekomunikační věže. Celá věž měří 34,5 metru, na vyhlídkovou plošinu ve výši 22 metrů vede 106 schodů. Za hezkého počasí má být vidět celý masiv Králického Sněžníku, nedaleký klášter Kopeček, Bukovohorská pahorkatina s vrcholem Suchý vrch, přírodní park Jeřáb, panorama Jeseníků, Orlické hory i kus Polska. Oka mi vyfotil mraky. Vrátil se spokojený, že byl na rozhledně.
Jediné, co jsme tu zjistili, bylo, že je zde místečko, kde bychom mohli přespat. I to je dobré zjištění. K autu to máme ještě přes 5 km. Vracíme se zpátky na rozcestí na silnici a pokračujeme po modré. Jen kousek po silnici, dál z kopečka po částečně travnaté pěšině. Na silnici na okraji Šanova přicházíme celí urousaní. Ještě nás však čeká projít cca 1 km obcí. Jsou tu zajímavé domky, ale už zase prší a já se těším k autu. Kdyby bylo z druhé rozhledny něco vidět, brala bych výlet jako úžasný. Ale i tak jsme spokojení.
Blízko parkoviště je přístřešek, kde vidím, že je nějaké povídání. Zvědavost mi nedá, jdu se tam podívat. Tady zjišťuji, že tu byla velká továrna na výrobu kartáčů, kde r. 1930 pracovalo 160 zaměstnanců. R. 1991 ji převzala soukromá firma Kartáčovny s.r.o. se sídlem v Červené Vodě, jejíž součástí Šanov je. Tady v přístřešku je expozice, která se kartáčovnictví týká, je možno zjistit, kolik druhů kartáčů se vyrábí a z čeho. Je to tady moc hezky udělané.
Sedáme do auta a jedeme k rozhledně. Za necelé 2 hodiny se situace zcela změnila. Svítí sluníčko, mraky se trochu zvedly a válí se v údolí. Je vidět docela daleko. Vidíme rozhlednu Suchý vrch, kde jsme byli včera, Klepáč, Malý i Kralický Sněžník, kam se také chystáme. Dokonce je vidět i Stezka v oblacích v Dolní Moravě, kam se chystá Ota. Odtud vypadá jako skokanský můstek. Na Králickém Sněžníku sedí mrak. Z mraků vystupuje i nedaleký klášter na Kopečku. Je to jako v pohádce. Ani nemusíme stoupat na nejvyšší plošinu. Stačí první dvě patra. Máme strach, že než tam dojdeme, bude zase vše v mracích. Ale naštěstí to vydrželo.
Ani to tady moc nefouká, je poměrně teplo. Vytahuju sprchu a po dnešním výletu se jdu pořádně umýt. Ota mne následuje. Z těch kopců a trochu i dusna jsme pěkně zpocení. Z hub dělám k večeři smaženici, zbytek krájíme na sušení. Snad to usušíme.
Venku už zase drobně prší a vítr sílí – kupodivu přesně podle předpovědi. Sedíme v kabině, máme puštěnou prima muziku a pozorujeme nejdřív západ slunce a pak i blesky. To vše v místech zhruba nad Suchým vrchem. Aspoň si myslíme, že to je on. Za hřebenem se blýská téměř v jednom kuse. Chvíli to vypadá, že se bouřka stěhuje víc k severu, ale najednou osvětlí opět skoro celý hřeben. Hezky se na to kouká, když to není nad námi. Zdá se, že se to k nám neblíží, že nás to obchází. Jen na zítra předpověď není vůbec příznivá. Uvidíme, jak upravíme program.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.050, 16.756)
Poslední aktualizace: 19.2.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Červená Voda
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Směřujeme na severovýchod republiky - Hanušovická vrchovina - 11. den - okruh cca 15 km: Šanov - rozhledna Křížová hora - pramen Tiché Orlice - rozhledna Val - Šanov
Skiareál Šanov
Ski areál
Červená Voda není jen moderní velký areál v Mlýnickém Dvoře pod Bukovou horou, ale i kapesní areálek v Šanově čili na opačné severní straně Červené Vody. Zatímco Buková hora patří k…
0.2km
více »
Šanov – kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Že spousta osad a obcí v pohraničních oblastech bývala daleko zabydlenější svědčí řada památek, které můžeme v takových místech najít. K podobným vsím patří i Šanov u Červené Vody. Dříve samostatná ves je dnes součástí jmenované větší obce.
První zmínka o Šanovu je z roku 1278, což je poměrně brzy, uvážíme-li, o jak zapadlé místo na severozápadní Moravě jde. Ovšem nesmíme…
0.3km
více »
Kamenáč
Zábava, atrakce
V jarních až podzimních měsících můžeme hlavně o víkendech pozorovat poměrně čilý ruch na západních svazích kopce Kamenáč nad Šanovem u Červené Vody. Protože i v mapách se toto místo udává…
0.6km
více »
Červená Voda, Šanov – další prapodivná stavba
Autobusová zastávka
Už nějakou dobu, tedy přesněji přes rok budí pozornost poněkud svébytně pojatá budka autobusové zastávky v Bludově. Je to ta, která nese označení U zámku (přes křižovatku je zastávka s jednodušším označením Zámek)…
0.9km
více »
Červená Voda - Suchý vrch - Orličky - Jablonné n. Orl.
Trasa
Suchý vrch se svojí Kramářovou chatou a rozhlednou je častým cílem turistických výletů. Dostat se na vrchol pěšky nebo na kole po turisticky značených trasách je snadné z mnoha výchozích bodů – Jablonného nad Orlicí, Jamného (taky nad Orlicí), Těchonína, Mladkova, Lichkova, Dolní Lipky a také z Červené Vody, jak popíšu v tomto příspěvku. A protože zde ještě není popsána trasa z Jablonného nad Orlicí přes Orličky, využiji…
1km
více »
Turistické rozcestí Červená Voda, žst.
Rozcestí
Turistické rozcestí leží před nádražní budovou. Procházejí tudy tyto značené trasy:
modrá SV směrem - Šanov, Horní Orlice, pramen Tiché Orlice, Jeřáb, Svatá Trojice, Podlesí, Malá Morava
modrá JZ směrem - Červená Voda, Hvězda
žlutá značka - okruh Červená Voda, Křížová hora, Šanov, Červená Voda
1km
více »
Cyklostezka Červená Voda - Králíky
Trasa
Spíš až v příští sezoně se můžou cyklisté těšit, že se projedou po cyklostezce mezi Červenou Vodou a Králíky. Tato cca 4km stezka je v současné době rozestavěná, i když ve většině svých částí je i občas sjízdná a …
1km
více »
Na Mokrém – Mokřiny pod Křížovou horou
Rybník
Již nějakou dobu zkrášluje východní úpatí Křížové hory (u Červené Vody) nenápadný rybníček. Jde o vodní dílo novějšího data. Rybník o rozměrech cca 100 x 50 m (nepravidelný ovál) tu můžeme vidět od roku 2007, tedy…
1km
více »
Odpočívadlo na cyklostezce (několikátá Cimrmanova rozhledna)
Odpočinkové místo
Na podzim loňského roku (2016) přibyla u cyklostezky mezi Červenou Vodou a Králíky poměrně nenápadná stavbička. Řekněme ohrádka s lavičkami. Podle jedné sociální sítě jí prý místní občas říkají Cimrmanova rozhledn…
1km
více »
Křížová hora, Studenské skály a Králíky nakonec
Tipy na výlet
Tímto příspěvkem bych rád doporučil pestrý a atraktivní výlet do oblasti Orlických hor. Jedná se o výletní trasu, která je schopna nabídnout útok na první signální většiny pravověrných turis…
1.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna na Křížové hoře
Rozhledna
První zmínka o Křížové hoře (německy Kreuzberg) je v Gramizově popisu v Zemském archivu v Brně z roku 1653. Jméno pravděpodobně dostala podle kříže, který tu stával.V roce 1833 tu byl postaven malý dřevěný kostelík bez věže. Když později vyhořel, byl vystavěn nový větší s věží a jeho střecha pokryta plechem. Hora byla odlesněna a teprve kolem roku 1850 byla znovu osázena…
1.3km
více »
Červená Voda a rozhledna na Křížové hoře
Tipy na výlet
Vážení přátelé Turistiky i turistiky, tentokrát Vás pozvu do další části Orlických hor do Červené vody a okolí Dostanete se sem vlakem z Prahy s přestupy přes Letohrad a Lichkov. Město Červená Voda se nachází v ko…
1.3km
více »
Křížová hora u Červené Vody
Rozhledna
Rozhledna na Křížové hoře
První zmínky o Křížové hoře u Červené Vody jsou z r. 1653. Pravděpodobně pojmenována byla podle kříže, který tu stával. R. 1813 se sem konalo velké procesí po vítězné bitvě nad Napoleonem u Lipska. R. 1833 zde byl postaven dřevěný kostelík Proměnění Páně, později po požáru větší s plechovou střechou. V pískovcových křížích byla osázená malovaná křížová cesta. U kostela byla r. 1923 vybudován…
1.4km
více »
Králické hory : Červená Voda - Křížová hora - Králíky
Tipy na výlet
Na další výlet jsme jeli do Okolí města Králíky, které leží na pomezí Moravy a Čech a dnes patří pod Pardubický kraj (dříve okres Ústí nad Orlicí). Výchozím místem našeho výletu byla obec Červená Voda, která leží …
1.5km
více »
Červená Voda – kostel sv. Matouše
Kostel
Podle doby vzniku by se mělo jednat o barokní památku, nicméně pozdější úpravy minimálně vnější odkazy na barokní vzhled rezignovaly (konec 19. století). Jde o jednolodní stavbu s klasickou orientací. Závěr kostela je polygonální. Nad západní stranou kostela je umístěná čtyřboká věž s jehlancovou střechou. I přes dobu vzniku je na kostele patrná přetrvávající renesanční dispozi…
1.5km
více »
Červená Voda – Válečný pomník 1914–18
Pomník
Červená Voda (Mährisch Rothwasser) bývala vždy poměrně velkou obcí na Česko-Moravském pomezí (dnes tedy v okrese Ústí nad Orlicí, tedy kraj Pardubický). Ale podle názvu můžeme usoudit, že původní zemská hranice vede poněkud jinudy.
Poloha blízko státní hranice ale naznačuje, že oblast byla hodně osídlena zejména německy hovořícím obyvatelstvem, Češi bývali v menšině. O velikost…
1.5km
více »
Červená Voda – sloup Nejsvětější Trojice
Socha
Už od pohledu je jasné, že sousoší Nejsvětější Trojice v Červené Vodě (Mährisch Rothwasser) je dílem vyzrálého autora. Datum vzniku 1715 úzce souvisí s výskytem morové nákazy v okolí obce v té době. Zároveň naznačuje, že v té době byla moravská obec poměrně důležitým sídlem. Ano, ač se to dnes nezdá, Červená Voda je hraniční vsí na nejzažším okraji Moravy, dnes tedy ležící v Pa…
1.6km
více »
Červená Voda – kříž s Pannou Marií Bolestnou
Socha
Pěkný klasicistní kříž najdeme v Červené Vodě poblíž kostela, poněkud ukrytý v okolním porostu. Celkovou skulpturu tvoří dvojdílný základ na který navazuje podstavec se skloněnou přední částí, po stranách zdobený výraznými volutami. Části obrácené k divákovi jsou zdobeny penízkovými ornamenty, rostlinnými motivy, girlandami a festony. Čelní strana orámovaná pilastry nese nápis …
1.6km
více »
Lyžařský areál Buková hora - Červená voda (vyhřívaná lanovka)
Tipy na výlet
Není hezčího zakončení starého roku, jak na lyžích. Autem dostupné středisko vyrostlo v posledních letech v Červené vodě v Orlických horách. Pyšní se tím, že jako jediné v ČR disponuje vyhřívanou sedačkovou lanovk…
2.2km
více »
Pramen Tiché Orlice
Pramen
V popisu oblasti Orlické hory se praví, Divoká a Tichá Orlice pramení v Orlických horách. To není zcela pravda. Divoká Orlice pramení v oblasti, které se nazývá Torfowisko pod Zielencem, čili rašeliniště pod Zielencem, na polské straně Orlických hor. Tichá Orlice pak už v Orlických horách nepramení vůbec. Její pramen, alespoň ten hlavní najdeme ve výšce cca 850 m n.m. na západním svahu Jeřábu, nejvyšší hory Hanušovické a zá…
3.1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Králíky - vyhlídková alej
Poutní místo
Největší dominantu Králík - barokní areál sakrálních staveb na Hoře Matky Boží, vypínající se na odlesněném vrchu vysoko nad městem u Hedče, myslím netřeba veřejnosti blíže představovat. Většina návštěvníků dává …
3.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Za hezkým výhledem na rozhlednu Val
Rozhledna
Nedaleko od Hory Matky Boží a kláštera na Hedči se můžeme pohledem na okolní krajinu pokochat nejenom z přírodních vyhlídek Mariánské hory, ale také z vyhlídkového Ochozu prosté ocelové rozhledny s názvem Val. Od restaurace Kačenka k ní po průjezdné silničce mírně stoupá také žlutě značená turistická trasa. Na rozhlednu narazíme po ujítí 0.5 km a stojí hned vedle cesty. Veřejnosti je volně…
3.3km
více »
Králíky - Dolní Lipka - Mladkov - Lichkov
Trasa
Když se turista začne zajímat o nějakou novou oblast, vybírá si pochopitelně ta nejatraktivnější místa a snaží se chodit (případně jezdit) po těch nejatraktivnějších cestách. Jak přibývá výl…
3.4km
více »
Rozhledna Val u Králík
Rozhledna
Část dovolené 2009 jsme strávili v Jeseníkách , ze kterých jsme si odskočili do Východních Čech. Při naší návštěvě kláštera na hoře Matky Boží jsme si také prohlédli volně přístupnou rozhlednu Val. Vznikla v roce 2003 jako telekomunikační věž mobilního operátora Vodafone. Celková výška věže je 34,5 metrů. Na vyhlídkový Ochoz, který je ve výšce 22 metrů nad zemí, vede 102…
3.4km
více »
Králíky
Město
Králíky leží ve Východních Čechách, severením směrem od města Ústí nad Orlicí. Město leží na pomyslné hranici mezi Moravou a Čechami. Západním směrem od města se zvedají vrcholky Orlických hor a východním směrem p…
3.5km
více »
Restaurace U Lípy - Králíky
Cyklo bar - hospůdka
Ocitnete - li se v podhůří Orlických hor ve městě Králíky, hledáte - li klidné místo k odpočinku u pivka nebo jídla, navštivte restauraci U Lípy na Malém náměstí, kde navbízí možnost teplého i stud…
3.6km
více »
Dělostřelecká tvrz Hůrka
Tvrz
Tvrz představuje nejdokončenější stavbu svého druhu na území ČR přístupnou veřejnosti - dělostřeleckou tvrz z let 1935-1938. Je tvořena pěti mohutnými bojovými …
4.4km
více »
Suchý vrch
Vrchol
Víte o Suchém vrchu, že svými 995 m je nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny, že z jeho vrcholu je krásný pohled do Východních Čech, na skupinu Králického Sněžníku a za jasného počasí i…
4.7km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Kramářova chata
Chata
Původní chata na Suchém vrchu byla postavena v letech 1926-28, slavnostní otevření proběhlo 6.7.1928 právě za účasti dr. Karla Kramáře, jehož jméno nese. Stavbu financoval Klub českých tu…
5km
více »