Ohařův kámen 689 m

Už je to delší doba, kdy jsme zaznamenali změnu, respektive nové pojmenování vrcholu severně od oblíbeného šumperského výletního místa na Městských skalách.

Kdo to u Šumperka zná, ví, že severně od města se táhne poměrně výrazný masiv ověnčený několika skalními výchozy převážně z různých pegmatitů a rul. Hřebínek začíná zajímavým vrcholem Kokeš, který je samozřejmě opatřen vrcholovými skalkami. Za Kokešem následuje menší sedélko u kterého objevíme velký, již opuštěný lom Ostředek. Název je odvozen další kótou, kterou pokračuje zmíněný masiv do nadmořských výšek blízkých 600 m. Pak už se nám celý masiv zvedne nad zmíněnou vrstevnici a zvedá se do skalní oblasti. V některých mapách objevíme název Vysoký rej, to už jsme na vrcholové části masivu, následuje sestava Městských skal s vyhlídkou a další skalní bloky, které využívají i místní horolezci.

Turistický rozcestník hlásá, že výška skal dosahuje 675 nadmořských metrů. Tuto část hřebene zakončuje kóta 689 m. Dlouho se k ní i ve speciálních mapách přidružoval název Nad skálami. Ale jak se prví v první větě, od jisté doby se objevil název Ohařův kámen. Má-li tento název nějaké historické opodstatnění je ovšem otázkou. Ve veřejně snadno dostupných mapách vojenského mapování objevíme např. název Kreutzberg, který se vztahuje k samotným skalám. Z toho se dá usoudit, že někdy v 18.–19. století býval u skal nějaký kříž. V novějším vojenském mapování pak najdeme název Bürgerstein a to přímo na požadované kótě, která tu má dokonce udávanou výšku 694 m. Tedy o 5 m výše. No dodejme, že novější údaje např. na mapách.cz rovněž nějaké metry přidávají (681 m) i Městským skalám samotným (a ve státní mapě je už k vidění 688 m).

Když jsem si na vrchol vylezl na Silvestra. Vyrazil jsem tedy ozřejmit samotný problém Ohařova kamene.

Vrchol je vcelku snadno dostupný od zelené značky od velkého skalního bloku cca 400 m severně od výhledového altánu. K vrcholu ovšem nevede žádná pěšina, ale průchod lesem je celkem snadný. Po kratším asi 70m úseku jsem u prvního zhruba vrcholu, následují po mělkých poklesech dva další. Hlavní vrchol je jednoznačně ten poslední ačkoliv kontrola polohy na mobilu ukázala fakt, že oproti udávané pozici je zmíněný bod cca 10 m jižněji. To můžeme ale přičíst nepřesnosti GPS, protože v podstatě celý vrchol je zalesněný, tím pádem jsou družice stíněné. Nesmíme zapomínat že družicový systém nemusí vysílat úplně přesně (z vojenských důvodů). Nakonec i ta výška vyšla na hodinkách vyšší. Samotný Ohařův kámen je vskutku opatřen vrcholovým kamenem, řekněme skalkou. Výška bude něco přes dva metry, základna v průměru odhadem 3–4 m.

Abychom úplně neskončili, turistická značka sestupuje do sedélka se stálým pojmenováním Nad Skálami, dál se hřeben zvedá přes Kapličkový vrch ke Smrku (742), což je udávaný nejvyšší vrchol Kopřivenské vrchoviny, což je ovšem jedna část vyššího celku Branenské vrchoviny a aby v tom nebyl zmatek, patří to do ještě větší Hanušovické vrchoviny. Ta je samozřejmě částí Jesenické oblasti Českého masivu.