Co bychom se báli, na ty Městské skály …

Kam a jak jedeme?

Tento tip na výlet nás provede přibližně dvanáctikilometrovým okruhem v okolí severomoravského města Šumperk, známého jako Brána Jeseníků, Okruh, který se dá absolvovat celoročně a který nabízí až neobvyklé množství atraktivit. Jeho nejnižší – a současně startovací – bod se nachází v nadmořské výšce okolo 330 m, jeho vrchol leží přibližně o 350 m výše. To přibližně zde ovšem skutečně platí, protože se oficiálně uvádí hodnoty mezi 672 a 681 metry. A máme-li hned na úvod zmínit jeho hlavní atrakce, tak jsou to zejména zajímavé skalní útvary (nejen ty Městské) a nádherné výhledy na panorama Jeseníků v čele s jejich vládcem Pradědem.

Trasa to sice není nijak náročná, ale s občasným prudším stoupáním (nebo klesáním) zde prostě počítat musíte, stejně jako s překonáváním překážek v podobě popadaných stromů. V zimních měsících se dokonce v jednom bodě hodí i ten řetěz, žebřík a různé přirozené úchyty. Přesto je to ale okruh velmi oblíbený a tato trasa bývala také současní různých akcí typu Novoroční výstup nebo Pivovarská čtvrtka.

Za čím jedeme?

Vyrážíme ze Šumperka a od křižovatky ulic Lidická a Gen. Krátkého nám dělá společnost žlutá TZ. Pokračujeme kolem pomníku Sanatorky, projdeme Čarovným lesem a za chvíli dorazíme na Tulinku. Odtud pokračujeme – již po zelené TZ - kolem Andělské trafostanice a bývalého lomu Ostředek stále dále a výše. Úplný závěr cesty k Městským skalám je sice poměrně rovinatý, ale předtím nás čeká asi 250 m dlouhé stoupání, během kterého musíme překonat téměř 80 m převýšení. A právě tento vystup nám „adrenalinově zatraktivní“ i nějaký ten spadlý strom.

Vrchol Městských skal je také vrcholem celé naší cesty. Zajímavá skalní věž (cca 20 m) je oblíbená i mezi horolezci a z geologického hlediska se jedná o skály z pegmatitu s vysokým obsahem krystalizovaného křemene a živce. Kromě hlavní skály s vyhlídkovým dřevěným altánem zde najdeme také tzv. Zadní blok, který se tyčí o kousek dál v lese. Pro nás je ale důležitý hlavně ten altán, popř. otevřená vyhlídka pod ním. Výhledy na Jeseníky, do údolí Desné nebo na rozhlednu Bukovku jsou takřka neomezené, zatímco pohled na opačnou stranu, tedy např. k rozhledně na Háji (Senové) a k Chocholíku již znesnadňují vzrostlé stromy. Tady se určitě zdržíte a musíte počítat s tím, že málokdy zde budete zcela sami.

Z vrcholu Městských skal se vydáme dál po zelené TZ a až na krátké výjimky už budeme výškově jen klesat. Kolem skály, které říkáme Dívčí tvář a která připomíná některá dílka našich předních grafiků, se dostaneme k rozcestníku Nad skálami. Zde opět přestoupíme na žlutou TZ a ta nás po chvíli dovede k dalšímu oblíbenému skalnímu útvaru. Jedná se o Voštinovou skálu. Horolezci a geologové ji znají jako pegmatit a rulu s několika lehkými cestami a všichni ostatní jako romantické vyhlídkové místo nad Bratrušovem. Pozorovat odsud např. západ slunce nad Senovou rozhodně stojí za nějaké to zdržení.

Stále po žluté TZ pokračujeme k rozcestníku Pod Kokrháčem a poté k jeho kolegovi Nad lomem. Tady se opět potkáme se zelenou TZ a závěr naší cesty již jen kopíruje její úvod. Pro ty, kteří by si chtěli ještě nějakou tu zajímavou skálu s vyhlídkou přidat, se nabízí lehce „zdelková“ varianta (celkem cca 14 km), kdy se u lomu Ostředek vydáme po žluté TZ na Kokeše (opět pegmatit s rulou). V každém případě nás ale na závěr opět čeká Tulinka, Čarovný les a cílový Šumperk.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Těch 12 až 14 km se dá, samozřejmě, vydržet i bez jídla a pití, ale my většinou nějakou tou lehkou svačinkou a vrcholovým přípitkem kvalitním ovocným nápojem nepohrdneme. Při návratu se dá využít pestrá nabídka poživatin všeho druhu v Šumperku nebo jeho nejbližším okolí. Cestou také narazíme na pár tábořišť (ohnišť), takže občas přidáme i variantu s opékáním nějakého toho buřtíka. Chutná vždy skvěle.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Oblíbená, mnohokrát – a v různých variantách – absolvovaná trasa, která však stále zůstává dostatečně atraktivní. Vyhlídky z Městských skal na Jeseníky se člověku asi nikdy neomrzí a příznivci větších oblázků zvaných skalní útvary zde budou jistě pochrochtávat blahem …

Nelíbilo: Občas se může stát, že jsou některé úseky tak nějak kluzčí, než je člověku milo i zdrávo. A ty padlé stromy také většinou až tak moc nepotěší …

Ostatní informace

Místní si započtou maximálně tu svačinku, přespolní musí přidat hlavně položku „doprava“.

Na závěr je dobré ještě zmínit, že většinu cesty absolvujeme po poměrně kvalitních lesních komunikacích a že i atrakce jako Čarovný les nebo Andělská trafostanice jistě stojí za zdržení. Cestou potkáme také různá odpočívadla, dětské lanové hřiště nebo studánky a opomenout nelze ani fakt, že část naší cesty povede po slavné Andělské stezce …