Okresní dům v Novém Bydžově

Okresní výbor byl od ustavení novobydžovského okresu pouze v nájmu a postupem času mu tato forma přestala vyhovovat a začal se poohlížet po přestavbě nějaké stávající budovy nebo výstavbě nového objektu, přičemž nakonec zvítězila ta druhá možnost. K vyhlášení veřejné ofertní soutěže došlo v roce 1898:

„Vyhláška.

Okresní výbor v Novém Bydžově vypisuje tímto na základě usnesení komise pro výstavbu okresního domu ze dne 25. září 1898 veřejné písemné řízení ofertní na zadání hlavních prací stavebních při novostavbě okresního domu v Novém Bydžově, a to na:

1. práci nádennickou a zednickou,

2. práci kamennickou,

3. práci tesařskou,

4. práci pokrývačskou,

5. práci štukatérskou,

6. práci kovářskou s dodávkou travers,

jež zadány budou společně jednomu podnikateli, který musí býti oprávněným stavitelem nebo mistrem dle § 2. resp. 4. zák. ze dne 26. prosince 1893 čís. 193 ř. z.

Podotýká se:

1. Ku práci zednické a nádennické pod čís. 1. uvedené, že hmoty stavební: cihly, lomový kámen, písek, vápno a cement na účet okresního fondu dodány budou a že tudíž oferentu jen na nabídku práce, hmoty uvedené vyjímaje, jest se obmeziti.

2. Že rozpočet na stavbu sdělán jest jako rozpočet prací a hmot bez bližšího ciferného vyjádření ceny jich a že tudíž oferenti v nabídkách uvésti musí jednotné ceny zřetelně psanými číslicemi i slovy, jakož i na základě cen těchto vypočítané obnosy za každou práci pod čís. 1.-6. uvedenou i souhrn obnosů na všecky práce v celku nabízeného.

Oferty řádně zapečetěné, opatřené kolkem za 50 kr., vadiem 1000 zl., mimo obálku, buď v hotovosti nebo hodnotách, dávajících pupilární jistotu, podány buďtež v úřadovně okresního výboru do středy dne 5. října 1898 do 10. hodiny dopolední dle hodin na městské radnici novobydžovské.

V ofertě musí býti podotknuto, že podmínky zadání podnikateli jsou známy a týž že jich ustanovením bezvýminečně se podrobuje.

Plány, rozpočty a podmínky, pod kterými tyto práce stavební zadány budou, jsou pro konkurující vyloženy na úřadě okresního výboru („U české koruny“, I. poschodí, praesidialní kancelář), kde do nich za hodin úřadních nahlédnouti a z nich výpisy učiniti lze.

Z okresního výboru v Novém Bydžově, dne 25. září 1898.

Okresní starosta: Jindř. Doležal.“

Stavba, jež byla rozpočtena na 56 000 K, byla dokončena následujícího roku podle návrhu architekta Jana Vejrycha z Prahy stavitelem Aloisem Jedličkou z Nového Bydžova. Vznikla tak neorenesanční budova, do jejíhož přízemí byly situovány kancelářské místnosti okresního výboru s prezidiem a příslušenstvím, do 1. patra pak zasedací síň okresního zastupitelstva a třípokojový byt okresního tajemníka vesměs s příslušenstvím. Ústřední topení parou o nízkém tlaku bylo zavedeno firmou Märky, Bromovský & Schulz.

Časem se však opět začalo nedostávat volných místností, jež byly s narůstající agendou potřeba, zejména když 30. listopadu 1928 ukončila činnost okresní správní komise a 1. prosince téhož roku splynul novobydžovský okres s chlumeckým, přičemž sídlem nově vzniklého okresního úřadu se stal Nový Bydžov a ministerstvo vnitra schválilo prozatímní umístění okresního úřadu v dosavadních místnostech okresní politické správy a v okresním domě. Zároveň bylo schváleno definitivní umístění okresního úřadu v okresním domě a v jeho projektované přístavbě. 14. prosince 1928 přesídlil do okresního domu okresní úřad. V radnici zůstal pouze okresní školní úřad. Tamtéž přesídlila též expozitura zemědělské rady.

Z tohoto důvodu bylo uvažováno o přístavbě domu, problémem se však staly finance, a tak byly tyto plány stále oddalovány, takže městská rada vyzvala všechny politické strany, aby intervenovaly v této věci, aby se mohlo s přístavbou začít. Podle dohody okresu s městem měl provést přístavbu okres a město na ni mělo přispět 600 000 Kč. Výměrem ministerstva veřejných prací, který byl doručen městské radě 20. června 1930, však bylo určeno, že stavebníkem musí být město. Rozpočet na přístavbu, vypracovaný architektem Františkem Saudkem, činil bez ústředního topení téměř 1 300 000 Kč.

V listopadu 1931 městská rada nakonec vypsala ofertní řízení na přístavbu a přestavbu okresního domu, přičemž lhůta k podání nabídek byla stanovena na 12. prosince téhož roku. Oferty na přístavbu byly po otevření odevzdány stavebnímu dozorci Ing. Jaroslavu Kuklíkovi z Poděbrad, který je po přezkoumání vrátil městské radě a ta ve své schůzi 8. března 1932 rozhodla, aby veškeré práce, vyjma parketářské, byly zadány nejlevnějším zdejším živnostníkům. Současně zavázala stavitele, aby zaměstnal v první řadě místní zedníky a přidavače.

Následně ministerstvo vnitra zaslalo městu závazné prohlášení, že stát uhradí 1/3 stavebního nákladu na přístavbu okresního domu, čímž bylo její provedení finančně zabezpečeno. Ministerstvo veřejných prací rovněž vyšlo městu vstříc, když schválilo při zadávání vesměs všechny návrhy městské rady. Práce tak byly zadány místním řemeslníkům, pouze truhlářské práce Františku Bydžovskému z Vysokého Veselí a instalace ústředního topení a parketářské práce pražským firmám. Staveniště bylo předáno staviteli Adolfu Černému a ten koncem května 1932 začal s prováděním stavby. Ta byla ukončena v létě následujícího roku, kdy byla navíc provedena oprava fasády staré budovy, aby celý objekt získal jednotný vzhled. V září 1933 byl do přístavby přemístěn okresní školní úřad, jenž do té doby sídlil v objektu městské radnice. Sem byla rovněž přemístěna četnická stanice, která byla dosud umístěna v bývalém židovském domě v tehdejší Rösslerově ulici.

Po zrušení novobydžovského okresu v roce 1960 byla budova po ONV využita k ubytování studentů, neboť zde byl po určitých stavebních úpravách umístěn Internát Julia Fučíka pro mládež zemědělské technické střední školy. Stejnému účelu slouží objekt až do dnešní doby. Současný domov mládeže totiž ubytovává žáky VOŠ a SOŠ Nový Bydžov, Gymnázia Nový Bydžov, SŠTŘ Nový Bydžov a Hlušice. 25. srpna 1994 byl objekt navíc prohlášen za kulturní památku. V letech 1996-1999 došlo k jeho rekonstrukci, během níž došlo k obnově dvojice průčelních alegorických postav, které původně navrhl pražský malíř a velišský rodák Josef Rektor. Více o této budově lze najít zde: https://pamatkovykatalog.cz/stredni-skola-byv-okresni-dum-13895267.