Olomouc - dům s renesančním arkýřem a portálem
Turistické cíle • Měšťanský dům
Tento nárožní měšťanský dům v centru hanácké metropole je velmi zajímavý - a svým způsobem snad až unikátní - nejen svým vzhledem a historií některých detailů, ale také nečekanou adresou. Poměrně neobvyklý je také fakt, že o tomto pozoruhodném domě, který se dá stále označit jako renesanční, informační prameny téměř tajuplně mlčí.
Jedná se o dvoupatrový dům, který byl postaven jako gotický. Postupně zde pak proběhly renesanční i barokní úpravy a nechybí ani prvky (neo)klasicismu. Po roce 1835 se v zadní části objektu dokončila přístavba, ale jisté stavební úpravy zde proběhly ještě v letech 1912 a 1962. Celková rekonstrukce objektu pak proběhla v letech 1993 až 1994. Součástí domu se tak stal druhotně osazený kamenný portál ze zbouraného domu na Horním náměstí (č. 23). Vzhledem k tomu, že tento portál je sám o sobě cennou památkou – a navíc ho můžeme označit za velkého cestovatele - vrátíme se k němu ještě v závěru článku.
Nejvýraznějším prvkem tohoto domu ale stále zůstává nárožní, pozdně renesanční arkýř, který byl v detailech upraven v minulém století. Arkýř je válcový, o dvou okenních osách. Průčelí ve směru do náměstí je tříosé, průčelí do Opletalovy ulice má 11 okenních os. O renesanční podobě domu svědčí fakt, že v roce 1955 byla pod omítkou nalezena sgrafita.
Vnitřní dispozice domu už je zcela novodobá, a to včetně schodiště, které však bývá občas označováno za neoklasicistní. Místnosti tak jsou plochostropé. Z historické podoby domu se kromě průčelí dochovaly v podstatě už jen čtyři středověké sklepní prostory s renesanční polokruhovou cihelnou nebo gotickou kamennou valenou klenbou.
Další zajímavostí z historie domu je skutečnost, že zde bylo v roce 1884 Romualdem Prombergrem otevřeno české knihkupectví, které významně přispělo k rozmachu českého národního a kulturního života na Moravě.
Jak již bylo zmíněno výše, za samostatnou zmínku stojí portál, tvořící vstup z Ostružnické ulice. Z největší pravděpodobností pochází z 16. století a jedná se o bohatě členěný renesanční portál vytvořený z maletínského pískovce. Portál byl původně součástí domu na Horní náměstí (č.p. 424/23) a po jeho stržení byl přemístěn do městské ledárny na Lazecké ulici (č. 20). Odsud portál v roce 1957 putoval do bývalé hradební Cikánské branky a teprve v roce 1994 byl druhotně osazen na své současné místo.
Měšťanský dům s renesančním arkýřem byl – stejně jako jeho portál (ten je dokonce veden jako samostatná položka) - na seznam našich kulturních památek zapsán hned v květnu roku 1958. Od dubna roku 1971 je součástí olomoucké památkové rezervace a od prosince roku 2000 i nárazníkové zóny statku světového dědictví UNESCO.
Na úplný závěr ještě zajímavost spojená s adresou tohoto objektu. Přesto, že se dům nachází na nároží ulic Ostružnická a Opletalova, považuje se většinou ještě za součást Horního náměstí. Adresou domu je přitom Opletalova č. 2, krásný portál se ovšem pyšní samostatnou adresou Ostružnická č. 1.