Olomouc-Michalské návrší-Žerotínovo náměstí a okolí
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Žerotínovo náměstí v Olomouci se nachází na nejvyšším ze tří olomouckých návrší, kterému dal jméno dominikánský kostel s Klášterem sv. Michala. Svůj název získalo náměstí podle pánů ze Žerotína, kteří si vybudovali kolem r. 1610 na rohu Panské a Purkrabské ulice renesanční palác. Toto Michalské návrší se pokládá za nejstarší jádro královského města Olomouce. Již na počátku 13. stol. zde byl vystaven konventní kostel sv. Michala, který byl kolem r. 1251 vysvěcen. Kostel s Dominikánským klášterem byl několikrát zničen požárem i válkami. Několikrát přestavovaný kostel dostal v letech 1673-1699 podle projektu G. P. Tencally a D. Martinelliho barokní podobu se třemi charakteristickými kupolemi. Ze středověkého kostela se zachovala zvonice z r. 1482 a jedno klenební pole v sakristii. Bývalý klášter a pozdější sídlo panského sněmu a zemského soudu byl v letech 1838-1841 přestavěn pro potřeby kněžského semináře. V letech 1910-1911 nechal přistavit arcibiskup kardinál Bauer nové křídlo na Purkrabské ulici, které dostalo název Salesianum po jeho křestním jméně. Z bývalého dominikánského kláštera se zachovala křížová chodba a kaple sv. Alexia z r. 1380. Z vyhlídky ve věži kostela sv. Michala je nádherný pohled na Olomouc a jeho okolí. Je možné navštívit i podzemí kláštera, ve kterém se nachází Svatá Studánka.
Vedle kostela v místě školy Na Hradě se nacházel dvorec fojta, který zastupoval ve správních a soudních záležitostech krále a dohlížel i na židovskou osadu, která byla do jejich vypovězení z Olomouce ediktem krále Ladislava Pohrobka r. 1454 nedaleko u hradeb. Po omezení pravomocí a následném zrušení fojtství město budovy na počátku 15. stol. odkoupilo a zřídilo zde zbrojnici, později vojenskou zásobárnu mouky a v letech 1908-1909, „ku cti a chvále 60. výročí panování císaře Františka Josefa I." německou školu Na Hradě. Sídlo městského fojta, později purkrabího se přestěhovalo do dvojdomu v Purkrabské ulici, jehož část dříve patřila pánům ze Žerotína. Později byla v budově kasárna, divadlo, sloužila různým městským úřadům, po přestavbě v r. 1858 pro účely německé reálky a po jejím přestěhování v r. 1874 na Mořické náměstí zde bylo na 34 let, první sídlo Slovanského gymnázia, které řídil J. E. Kosina. V r. 1872 se zde konaly první maturitní zkoušky, u kterých byl i císař František Josef I., který byl v okolí na vojenských manévrech. Purkrabská ulice byla v minulosti také sídlem městského kata.
Část kolem Purkrabské ulice se v minulosti nazývala "Záhrobí". Německým zkomolením názvu vznikl název Zarten, česky Carty, z toho V Cartách a Purkrabská je od r. 1876. Prodloužením Purkrabské ulice je Cartovní, nebo také Popravčí věž, kterou se dostanete do Bezručových sadů. Do Bezručových sadů se lze dostat i z horní částí náměstí ulicí Na Hradě, kolem soch přemístěných sem od kláštera Hradisko a secesní vily, postavené v r. 1906 Heinrichem Mraskem pro šlechtickou bankéřskou rodinu Primavesi, po schodem Michalským výpadem. Proti průčelí kostela sv. Michala stojí socha sv. Floriána. Na severu náměstí nad sochou sv. Floriána, uzavírá náměstí budova Sarkandrina z let 1909-1912 se štukovou výzdobou, původně určena pro potřeby muzea, která vyplňuje prostor mezi Žerotínským náměstím a Sarkandrovou kaplí. Na průčelí ke kapli sv. Sarkandra je vyobrazena podoba kaple a sousední budovy před přestavbou v r. 1912. Na budovách Žerotínského náměstí najdete i další drobné památky.