Olomouc - vila Eduarda Šrota
Jedním z nejzajímavějších i nejkrásnějších vilových objektů hanácké metropole je bezesporu neorenesanční vila významného – z Litovle pocházejícího - právníka JUDr. Eduarda Šrota a jeho manželky Leokádie. Tato budova může být pro někoho stavbou ve stylu italských renesančních vil, pro jiného zase zámečkem, ale v každém případě se jedná o památku, která stojí za vidění.
Tato jednopatrová městská vila byla postavena v roce 1924, autorem její podoby je pražský (smíchovský) architekt a urbanista Ladislav Skřivánek a najdeme ji na adrese třída Spojenců č.p. 748/20, tedy v zahradě na okraji městského parku Čechovy sady. Samotnou stavbu vedl olomoucký architekt a stavitel Jan Komrska a dnes je Šrotova vila považována za pozdní příklad historismu v moderní architektuře.
Jedná se o volně stojící stavbu obdélného půdorysu, kterou završuje valbová střecha s řadou vikýřů (ta výrazně přesahuje půdorys domu). Nároží se vstupem je zvýrazněno segmentově vystupujícím rizalitem, v němž se nachází schodiště. Fasáda je zdobena psaníčkovými sgrafity a kamennou nárožní bosáží, okna hladkými kamennými šambránami. Východní průčelí do ulice má 5 okenních os, boční jižním průčelí a západní průčelí do parku shodně 7 okenních os. Severní fasáda má jen okna schodiště v rizalitu a malé okénko v patře.
Pod korunní římsou kolem celé budovy jsou umístěny nápisy, stejně jako pod některými okny. Na jihovýchodním nároží můžeme vidět kamenný portrét arch. Skřivánka. Nápisy jsou něco mezi hrdinskou epopejí a budovatelskými hesly (např.: Od jásajících, prázdně žvatlajících, již barví zem, odejdi v tábor lidí umírajících, již za věc lásky na smrt půjdou). Příznivci vojína Jasánka a filmu Černí baroni budou jistě potěšeni písemným sdělením, že „… sláb je ten, kdo ztratil v sebe víru a malým ten, kdo zná jen malý cíl". Znalci by jistě poznali, že se jedná o mravoučné citáty z per Jana Nerudy a Svatopluka Čecha.
Neorenesanční vila Eduarda Šrota je naší chráněnou kulturní památkou již od května roku 1958. V červnu roku 1987 se navíc stala součástí ochranného pásma olomoucké městské památkové rezervace.
Tím bylo sděleno vše potřebné a další řádky již budou určeny hlavně fajnšmekrům a nadšeným obdivovatelům staveb tohoto typu.
Vilu pro specialistu na trestní právo, ochotníka a chovatele holubů navrhl architekt Skřivánek v roce 1923, kdy také byla stavba zahájena. Budova původně skutečně vzbuzovala dojem středomořské renesanční vily. Patřila k ní totiž velkolepá – arch. Josefem Kumpánem geometricky řešená - zahrada se sochařskou výzdobou, altánem a bazénem (na jejím místě byla ale hned na konci 30. let postavena další budova). Interiér vily navíc byl v době „budování světlých zítřků“ rozčleněn na několik bytů.
Interiér vily má čtyři podlaží. Suterén a podkroví byly původně určeny pro personál, v prvním patře byly umístěny pokoje rodičů a dětí. V přízemí se nacházely společenské prostory s kazetovými stopy a dřevěným obložením. A také zimní zahrada, ze které se vycházelo na boční terasu.
Součástí nápisových polí na fasádě jsou také údaje o stavebnících, projektantovi i staviteli a mezi okny zahradního průčelí jsou navíc umístěny medailony se symboly různých povolání.
Komfortní Šrotova vila, k jejíž jižní straně přiléhala otevřená terasa s výhledem do zahrady, představuje vzácný příklad využití osobitého Skřivánkova stylu pro rodinný dům (jinak se totiž specializoval na veřejné stavby).
Na počátku tohoto století se z obytných prostor staly kanceláře a ateliéry architektů. V letech 2011 až 2017 byla vila citlivě zrekonstruována.