Olomouc - vila Elly Krickové
Vila Elly Krickové je honosná, nedávno zrekonstruovaná, budova která byla postavena v roce 1911 podle návrhu známého olomouckého architekta a stavitele Heinricha Czeschnera. Jedná se o vilu ve stylu německé pozdní secese s modernistickými prvky, kterou si nechala postavit Ella (Gisella) Kricková, manželka významného olomouckého právníka a zaměstnance Obchodní a živnostenské komory Hanse Kricka.
Na první pohled zaujme výrazné a nepravidelné členění domu. Zatímco část budovy je přísně symetrická, další části jsou naopak pojaty volně. V interiéru je centrálním prvkem sala terrena, která je propojená s prosklenou lodžií. Vila byla v podstatě činžovním domem, protože Ella měla k dispozici „jen“ osmipokojový byt s výhledem do zahrady, zatímco v horním podlaží a v podkroví byly umístěny nájemní byty. Nechyběl, samozřejmě, ani přízemní byt domovníka.
Krásná vila Elly Krickové patří mezi domy, které před I. světovou válkou vyrostly na – v tomto případě severozápadním - okraji bývalého pevnostního území a staly se dokladem bohatství svých majitelů. Po roce 1945 a odsunu původních majitelů vilu (nebo alespoň její 1. patro) získala obnovená Univerzita Palackého, která zde hned ubytovala svého prvního rektora Josefa Ludvíka Fischera.
Volně stojící třípatrovou vilu – či nájemní dům - Elly Krickové najdeme na olomoucké adrese třída Spojenců 712/10, tedy na okraji městského parku Čechovy sady. Dům je považován za raný příklad tzv. činžovní vily i za představitele vyspělé městské architektury období pozdní secese. Jako takový byl mezi naše chráněné památky zapsán v květnu roku 1991.
Na závěr ještě několik doplňujících informací:
Zastřešení vily je tvořeno členitým systémem valbových a sedlových střech. Kratší jižní fasáda je symetrická, její střední část završuje lomený trojúhelníkový štít. V úrovni 1. patra předstupuje zimní zahrada na pilířích. Nároží zde tvoří oblé rizality s mansardovou střechou. Všechna zbývající průčelí jsou asymetrická. To východní (do třídy Spojenců) obsahuje vlevo vstupní část a v úrovni 2. patra lodžii, nad kterou se tyčí trojúhelníkový štít. Pravá část je členěna vysokými pilastry a v horní části zdobena geometrickým dekorem, což platí i pro ostatní fasády. Zcela vpravo je vedlejší vchod vedoucí k bytům nájemníků. Zadní západní fasádu člení zejména dva různé lomené trojúhelníkové štíty a balkón. Severní fasáda je jednodušší, s řadami menších oken schodiště. V interiéru je údajně dodnes dochována část výzdoby a detailů, např. dveře nebo dřevěné obložení stěn. Původní dispozice bytů ale byla pozměněna.