Omlenička - memento naší doby

Omlenička je další sídelním útvarem ležícím na pomezí Českokrumlovské vrchoviny a Kaplické brázdy. Leží v nadmořské výšce 668 metrů. První písemná zmínka o obci je z roku 1358.

Ve druhé polovině 14. století byla zřejmě vystavěna zdejší gotická tvrz, i když její existence je doložena až v roce 1546. Vystřídalo se zde mnoho majitelů a kolem roku 1600 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1722 byl postaven nový barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, spojený se zámkem krytou chodbou. I celý zámek byl přestavěn do barokního slohu. Na přestavbě se podílel i přední hornorakouský architekt J. M. Prunner. Zámek tvořil celek s poplužním dvorem (od roku 1778 až do minulého století patřil tento celek pod správu cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě).

V 17. století byly nad vesnicí (směrem k vrchu Poluška - 919 m.n.m.) zřízeny malé lázně. lázně sloužily k léčbě zažívacích potíží. Od roku 1656 se k léčbě využíval pramen zdejší železité vody. lázně fungovaly až do počátku 2. světové války a byly velice oblíbené. Dnes zůstala z celého objektu jen část budov. Jedna z nich je zdobena sgrafity.

Po roce 1945 došlo i zde k odsunu původních obyvatel do Německa. Tuto událost připomíná pomníček na náměstí. Právě on je v kontextu s okolím, a zejména s dnes již téměř zříceným zámkem, tím pravým mementem. Doslova bych jej nazval pomníkem lidské blbosti. Také je bohužel jedním z nemála podobných míst, kde se musím za náš národní znak stydět, i když jsem, myslím, v podstatě vlastencem! A je jedno, jestli už tu rudou hvězdu z pomníku sundali, či nikoliv. Bohužel to zůstalo v nás lidech!