Ondřejov
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 40 A5
kostel sv. Šimona a Judy (1/2 13. stol.)
hvězdárna na Žalově (1905) severně
barokní sochy z 18. stol.
barokní domy.
křížový kámen
První zmínka o lokalitě 13. století
Jiný název lokality Vondřejov
Dodnes není přesně známo kdo nechal ves založit a tak se můžeme domnívat, že mezi první majitele patřil Ondřej z Dubé. Důvodem této domněnky, je fakt, že místo se původně nazývalo Ondřejóv dvuor. Četné doklady potvrzují, že Ondřejov, který ležel na obchodní stezce, byl často sužován lapky, kteří v okolí škodili a z nichž nejznámější ja Mikuláš Zůl. Po husitských bouřích se ves dostala ke Komornímu Hrádku, kde zůstala do roku 1848, kdy zanikla patrimoniální správa. V okolí se těžilo stříbro. Do roku 1891 se zde každoročně pořádalo vojenské cvičení. Nedaleká hora Manda dostala jméno po hornících, kteří přišli z italské Mantovy. V roce 1898 je zde J.J. Fričem založena soukromá hvězdárna, která slouží dodnes astronomickému ústavu. Ondřejov je také znám jako křižovatka turistických značek a tak např. modrá TZN přichází od Lensedel, aby se za Ondřejovem rozdvojila na proud do Hradových Střímělic a proud do Kostelních Střímělic. Žlutá, která Ondřejovem také prochází míří od Mnichovic k Choceradům. U této žluté TZN také leží hvězdárna na Žalově pod vrchem Pecným. Severní okraj Ondřejova protíná červená TZN přicházející od Senohrab a pokračující dále k Černým Voděradům.
Fotogalerie
Svou polohou, 35 km jihovýchodně od Prahy, a umístěním v zalesněné krajině se Ondřejov v době rozvoje turistiky stává vyhledávaným letoviskem s pěknými výlety do okolí.
Z původní dvorcové osady "Ondřejóv dvór" na panství pánů z Dubé vznikla začátkem 13. století vesnice a později trhové Městečko Ondřejov. Jméno pravděpodobně pochází od zakladatele, některého z pánů z Dubé.
Tvar náměstí spolu se třemi úzkými vstupy ve směru západním na Prahu, severním na Kostelec n.Č.l. a východním na Sázavu svědčí o jednoduchém obranném charakteru obce, navíc doplněném přírodními valy a průrvami.
Městečko leželo na tzv. "Staré zemské cestě" a sužováno bylo nájezdy lapků, z nichž nejznámější byl Mikuláš Zůl.