Opočno-zámek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Opočno se v Kosmově Kronice české připomíná v r. 1068 jako knížecí hrad, chránící odbojné účastníky sněmu na Dobeníně. O založení hradu a jeho historii do r. 1350 nejsou spolehlivé zprávy. V r. 1350 je uváděn jako majitel panského hradu na ostrožně nad Zlatým potokem Mutina Drslavic z Dobrušky, jeho potomci později používaly také přídomku z Opočna. V r. 1425 byl hrad husity dobyt a pobořen. Přestavbu částečně opraveného gotického hradu zahájil po r. 1527 majitel Opočna, Zdeněk Trčka z Lípy a na Vlašimi a dokončil v r. 1569 Vilém Trčka z Lípy a na Veliši výstavbou rodinné hrobky. Byly odstraněny zbývající části gotického hradu a zachovala se jen válcová bašta. Původní půdorys hradu byl pro stavbu zámku rozšířen o bývalý příkop, oddělující vlastní hrad od předhradí.
Zámek byl vybudován na obdélníkovém půdorysu kolem arkádového nádvoří. Na jihovýchodní straně, nad údolím Zlatého potoka bylo nádvoří uzavřeno spojovacím traktem. Celá stavba byla zdobena sgrafity a doplněna renesančními štíty a průčelní věží nad hlavním vchodem. Od města byl zámek chráněn příkopem s padacím mostem. Postupně byly u zámku vybudovány hospodářské budovy s konírnou a pivovarem. Vilém Trčka z Lípy, který si zvolil Opočno za své rodové sídlo, byl v r. 1562 povýšen do panského stavu. Na základě jeho závěti se Opočno stalo majetkem pánů ze Žerotína, ale sňatkem Johanky ze Žerotína s Jaroslavem Trčkou z Lípy a na Ledči se Opočno vrátilo opět pánům Trčkům z Lípy. Za válek s Turky zemřel v r. 1596 v zajetí Vilém Trčka a na následky zranění u Bělehradu v r. 1601 Kryštof Jaroslav Trčka. Dědicem se stal Jan Rudolf Trčka z Lípy, který opočenské panství spolu se svojí chotí Marií Magdalenou z Lobkovic velmi rozšířil zkupováním konfiskovaného majetku, ale také majetek přímo od emigrantů. V r. 1628 se opočenské panství stalo ohniskem rozsáhlého selského povstání, které využilo zkušenosti zběhlých vojáků a postupně dobyli města Opočno, Náchod a Nové Město nad Metují i se zámkem. Chystali se zaútočit i na Hradec Králové, ale při dvou ozbrojených střetnutích u Hradce Králové a Dobrušky bylo povstání oddíly Dona Martina de Huerty a Albrechta z Valdštejna potlačeno. Jan Rudolf Trčka byl spolu s Albrechtem z Valdštejna a dalšími důstojníky v r. 1634 v Chebu zavražděn. V r. 1635 dal císař Ferdinand II. za účast na spiknutí panství v Opočně do Zástavy hrabatům Colloredům z Walsee a v r. 1636 do dědičného vlastnictví. Hraběcí rod Colloredů zastával významná říšská postavení i postavení v diplomatických službách. Rudolf Josef Colloredo byl císařem Františkem I. Lotrynským povýšen v r. 1763 do stavu říských knížat a r. 1764 do knížecího stavu v rakouských dědičných zemích. Sňatkem s hraběnkou Marií Annou Isabellou z Mansfeldu připojil s císařským souhlasem ke svému jménu také jméno Mansfeldů. V r. 1813 probíhala na zámku v Opočně jednání rakousko-prusko-ruské protinapoleonské opozice, za účasti ruského cara Alexandra I., jeho ministr zahraničí Nesselrode, pruský státní kancléř Hardenberg a rakouský kancléř Metternich a několik hodin zde byl také pruský král Fridrich Vilém III. V r. 1732 byla na opočenském panství tzv. opočenská rebelie pro víru.Další velké nevolnické povstání bylo v r. 1775. Barokní stavební úpravy na zámku proběhly po požáru koncem 17. stol. Byla odstraněna věž nad hlavním křídlem a renesanční štíty nad průčelím. Zbarokizováné fasády dostaly módní cihlový nátěr, po kterém se zámku dlouho říkalo Červený Opočen. K jižnímu křídlu byla na čtvercovém půdorysu vybudována nová zámecká kaple sv. Anny. Barokní úpravy na počátku 18. stol prodělal i vnitřek gotické bašty, budova starého důchodu mezi zámkem a pivovarem a také bývalá zámecká kaple sv. Ondřeje, farní Kostel Nejsvětější Trojice. Kolem r. 1820 na zámku, jízdárně i letohrádku proběhly empírové úpravy. V údolí Zlatého potoka byl zřízen anglický park, ke kterému přiléhá obora. R. 1895 ve dvou sálech v prvním patře severního bočního křídla umístěna rodová fideikomisní colloredo-mansfeldská obrazárna. Zámek má bohatě vybavené historické interiéry, rozsáhlou knihovnu s 12 000 svazky, kolekci evropských a asijských zbraní, trofejí i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky shromážděných Josefem II. Colloredo-Mansfeldem (1866-1957). V letech 1903-1912 byly upravovány interiéry v tehdejším módním mezinárodním zámeckém stylu, který je směsí baroka a rokoka, částečně i renesance, anglického a francouzského zámeckého stylu. Za 2. světové války byl zámek pod nucenou správou a pak nacisty konfiskován. Po r. 1945 přešel do rukou československého stázu a od r. 1967 je ve správě Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody. Opravován byl v 70. letech 20. stol. V současné době probíhají restituční jednání, při kterých získala Kristina Colloredo 22 obrazů a oboru.